👤Josef Karel Šlejhar
Život ❤️
Byl autorem realistických próz ⯀ Jeho díla se často zaměřovala na venkov a život prostých lidí ⯀ Překládal z angličtiny a němčiny ⯀ Zaujímal se o literární kritiku a publicistiku ⯀ Jeho tvorba zahrnovala i poezii ⯀ Obohatil českou literaturu o díla světových autorů ⯀ Patřil k významným českým spisovatelům své doby ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Kuře melancholik ⯀ Dojmy z přírody ⯀ Zátiší
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R.), Jaroslav Seifert (Maminka), Vladislav Vančura (Rozmarné léto)
📖 Cesta životem (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Cesta životem je epika, konkrétně román s prvky naturalismu, vyprávěná v próze.
Téma a motiv 💡
Román Cesta životem se zaměřuje na naturalistické zobrazení bídy a utrpení venkovského proletariátu na konci 19. století, sleduje osudy rodiny chudého nádeníka, přičemž hlavní myšlenkou je ukázat bezvýchodnost situace nejnižších společenských vrstev, jejichž život je poznamenán těžkou prací, nemocemi, hladem a sociální nespravedlností, motivy díla zahrnují bídu, alkoholismus, prostituci, smrt a sociální determinismus, a námět vychází z autorových osobních zkušeností s venkovským prostředím a jeho obyvatel.
Zařazení díla 🕑
Cesta životem se řadí k naturalismu a realismu, období, ve kterém Josef Karel Šlejhar tvořil, se vyznačuje silným sociálním cítěním a kritickým pohledem na společnost.
Časoprostor 🕰️
Cesta životem se odehrává na českém venkově, pravděpodobně v Polabí, v neurčitě specifikovaném časovém období konce 19. století, kdy dochází k rozvoji průmyslu a zároveň k prohlubování sociálních rozdílů.
Kompozice 📝
Kompozičně je Cesta životem postavena na chronologickém sledování osudů hlavní postavy a její rodiny, formálně se text člení do kapitol a obsahuje dialogy, popisy prostředí a vnitřní monology postav, které umocňují naturalistický ráz vyprávění.
Charakteristika díla 📜
Cesta životem je epika, konkrétně román s prvky naturalismu, vyprávěná v próze.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Cestě životem er-forma, tedy vševědoucí a objektivní, s tendencí k naturalistickému popisu a detailnímu zachycení reality, využívá spisovný jazyk s prvky obecné češtiny, což dodává autenticitu líčení života venkovského lidu.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Cestě životem vystupuje rozsáhlá galerie postav, mezi nejdůležitější patří Jan Kovář, hlavní hrdina, nádeník, který se snaží uživit svou rodinu, ale prohrává boj s bídou a alkoholem, jeho žena Marie, trpělivá a obětavá, která se snaží udržet rodinu pohromadě, jejich děti, které se stávají oběťmi nepříznivých okolností, dále pak sedlák Rybář, který představuje vykořisťovatelskou vrstvu, a další postavy z venkovského prostředí, jako jsou kovář, hostinský, farář a další obyvatelé vesnice, kteří dokreslují sociální a morální atmosféru doby.
Jazyk a styl ✍️
Šlejharův jazyk je naturalistický, surový a realistický, využívá hojně nespisovnou češtinu, slang a dialekt, a to zejména v dialozích postav, které jsou často hrubé a vulgární, zároveň však text obsahuje i pasáže psané spisovně, ať už v popisech prostředí či v Ratkinových vnitřních monolozích, a autor mistrně pracuje s expresivními jazykovými prostředky, jako jsou metafory, personifikace, přirovnání, hyperboly a epiteta, které umocňují tíživou atmosféru a beznaděj Ratkinovy situace, a archaismy a dialektismy dodávají textu autentičnost a lokální kolorit.
Stručný obsah 🏷
Cesta životem vypráví příběh tuláka a dělníka Jana Ratkina, který se potácí od práce k práci, prožívá bídu, strádání, ponižování a bezútěšnou realitu života na okraji společnosti, setkává se s nejrůznějšími lidmi z nejnižších vrstev, až se nakonec v zoufalství a beznaději rozhodne pro sebevraždu.
Podrobný obsah díla 🗒
Ratkin se po propuštění z vězení toulá po Čechách a hledá práci, nejprve se neúspěšně pokouší uchytit jako dělník v cukrovaru, poté putuje krajinou, potkává tuláky a žebráky, kteří ho seznamují s realitou života na okraji společnosti, nakonec najde práci u sedláka, kde je však vykořisťován a ponižován, zažije krátkou romanci s dívkou z vesnice, která ho však opustí a on propadne zoufalství, znovu se vydává na cestu a setkává se s dalšími lidmi z nejnižších vrstev, zloději, prostitutkami a alkoholiky, kteří ho strhávají do stále hlubší propasti beznaděje, pracuje na stavbě železnice, kde je svědkem nelidských podmínek a těžké dřiny, která ničí zdraví a životy dělníků, po dalším neúspěšném pokusu o nalezení stálého zaměstnání se Ratkin ocitá v Praze, kde se propadá do bídy a zoufalství, bezútěšná realita života na ulici, hlad, zima a nedostatek lidského tepla ho postupně ničí, v Praze potkává i svou bývalou milenku, která se stala prostitutkou, toto setkání ho hluboce zasáhne a posílí jeho pocity beznaděje a zmaru, nakonec se Ratkin ocitá na mostě, kde se rozhoduje ukončit svůj život skokem do Vltavy, jeho poslední myšlenky se upínají k bezútěšné budoucnosti a marnosti lidské existence, v závěrečné scéně se vrhá do řeky a nachází v ní konečné vysvobození ze svého utrpení, smrt se pro něj stává jediným východiskem z kruhu bídy, ponižování a beznaděje.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.