👤Jan Procházka
Život ❤️
Patřil k významným českým prozaikům a dramatikům 2. poloviny 20. století ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo realistickým zobrazováním života obyčejných lidí, často z prostředí venkova a malých měst ⯀ Věnoval se tématům morálky, lidské zodpovědnosti a sociálním problémům ⯀ Jeho styl je charakteristický hutným jazykem a psychologickou hloubkou ⯀ K jeho nejznámějším dílům patří román „Křížová cesta“ a „Zlatá brána“ a povídkové sbírky, například „Věci kolem nás“ ⯀ Zanechal rozsáhlé a literárně hodnotné dílo ⯀ Jeho dílo si i dnes zaslouží pozornost ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Kočár do Vídně ⯀ Ucho ⯀ Zelené obzory
Současníci 👥
Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Milan Kundera (Žert), Josef Škvorecký (Zbabělci)
📖 Cesta (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Román Cesta od Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o psychologický román s existenciálními prvky, jehož výrazovou formou je próza.
Téma a motiv 💡
V Cestě se Procházka hloubkově zabývá tématem hledání smyslu života v absurdním světě, kde tradiční hodnoty ztratily svou platnost, hlavní myšlenkou je pak uvědomění si vlastní odpovědnosti za utváření svého osudu i v bezvýchodných situacích, motivy zahrnují samotu, úzkost, boj s absurdnem, vztah k Bohu, svobodu a zodpovědnost, a námětem je putování bezejmenného hrdiny krajinou zničenou válkou, které je metaforou pro jeho vnitřní cestu za sebepoznáním.
Zařazení díla 🕑
Cesta, napsaná Janem Procházkou, se řadí k existencialismu, spadajícímu do 20. století, a odráží autorovu osobní zkušenost s válkou a okupací.
Časoprostor 🕰️
Děj Cesty se odehrává v neurčitém, apokalyptickém prostředí, pravděpodobně po nějaké katastrofě, v krajině poznamenané válkou a destrukcí, čas děje není explicitně určen, ale plyne v chronologickém sledu s retrospektivními pasážemi, které odhalují minulost hlavního hrdiny.
Kompozice 📝
Kompozice Cesty je nelineární s prolínáním minulosti a přítomnosti, formálně se text člení do kapitol, které sledují hrdinovu cestu a jeho vnitřní monology.
Charakteristika díla 📜
Román Cesta od Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o psychologický román s existenciálními prvky, jehož výrazovou formou je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Cesty je er-forma, která se střídá s ich-formou v hrdinových vnitřních monolozích, vyprávěcí forma je subjektivní, zaměřená na vnitřní prožívání hlavního hrdiny.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Cestě se setkáváme s několika postavami, především s bezejmenným hlavním hrdinou, mužem poznamenaným válečnými hrůzami, který se vydává na cestu za smyslem života, jeho charakter je definován úzkostí, pochybnostmi a hledáním, dále potkáváme postavu Dívky, symbolizující naději a krásu, která však nakonec umírá, čímž podtrhuje absurditu světa, Gunther představuje cynismus a pragmatismus v reakci na hrůzy války, Starý muž ztělesňuje moudrost a přijetí osudu a postavy vojáků a uprchlíků dokreslují atmosféru chaosu a beznaděje, každá z těchto postav představuje jiný aspekt lidské existence v konfrontaci s absurdní realitou.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk románu Cesta je spisovný, s prvky poetičnosti a symboliky, Procházka používá bohatou škálu jazykových prostředků, včetně metafor, přirovnání, personifikací, alegorií a symbolů, které dotvářejí atmosféru a prohlubují význam textu, a přímá řeč se objevuje v dialozích mezi postavami, které dokreslují jejich charaktery a motivaci.
Stručný obsah 🏷
Román Cesta od Jana Procházky sleduje cestu bezejmenného poutníka, který se vydává na cestu do neznámé země, aby nalezl bájný cíl, a během svého putování prochází různými krajinami, setkává se s rozmanitými lidmi, zažívá nebezpečí i radosti a postupně se proměňuje, učí se a nachází smysl svého života.
Podrobný obsah díla 🗒
Poutník, jehož jméno se nikdy nedozvíme, se vydává na cestu do neznámé země, o níž slyšel jen z legend a pověstí, a jeho cílem je bájné místo, které má přinést poznání a smysl života, a na své cestě prochází různými krajinami, od úrodných polí a vinic až po temné lesy a drsné hory, a setkává se s rozmanitými lidmi, od prostých vesničanů a kupců až po mystiky a učence, kteří mu pomáhají nebo ho naopak klamou a svádějí z cesty, a poutník zažívá nebezpečí, jako jsou útoky lupičů, bouře a hladomor, ale také radosti z poznávání nových míst, setkání s přáteli a objevování krás přírody, a postupně se proměňuje, učí se z vlastních zkušeností i moudrosti druhých, a pochybuje o sobě i o smyslu své cesty, ale nakonec nachází vnitřní sílu a odhodlání pokračovat, a během svého putování se poutník setkává s různými symboly a alegoriemi, které odkazují na duchovní a filozofické otázky, jako je smysl života, hledání pravdy, boj dobra a zla a vztah člověka k přírodě a k Bohu, a tyto symboly a alegorie nejsou vždy jednoznačné a otevírají prostor pro různé interpretace, a poutník se musí s těmito otázkami sám vypořádat a najít si vlastní odpovědi, a konec románu je otevřený a ponechává čtenáři prostor pro úvahy o tom, zda poutník dosáhl svého cíle, a co pro něj vlastně tento cíl znamená, a Cesta je tak nejen příběhem o fyzické cestě, ale také o vnitřním putování za poznáním a smyslem života.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.