👤Jiří Orten
Život ❤️
Patřil k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století ⯀ Jeho poezie je prosycena lyrickou introspekcí a prožitkem moderní doby ⯀ Vyznačoval se mladickou vnímavostí, ironií a jazykovou invencí ⯀ V jeho díle se prolínají motivy smrti, lásky, melancholie a boje za svobodu ⯀ Jeho tvorba je charakteristická osobní zkušeností s blížící se válkou ⯀ I přes krátký život zanechal silný otisk v české literatuře ⯀ Jeho dílo inspiruje i současné čtenáře svou upřímností a nadčasovostí ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Čítanka jaro ⯀ Cesta k mrazu ⯀ Ohnice
Současníci 👥
Konstantin Biebl (Básně), Jaroslav Seifert (Maminka), Vladimír Holan (Koráb), Josef Hora (Píseň o věčném návratu)
📖 Cesta k mrazu (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Cesta k mrazu je lyrickoepická skladba, konkrétně deníková próza, psaná ve verších s prvky lyriky i epiky
Téma a motiv 💡
V Cestě k mrazu se Orten hloubavě zaobírá tématy samoty, osamělosti, existenciální úzkosti, strachu z budoucnosti a smrti, hledání smyslu života a lásky v absurdním světě; hlavní myšlenkou je vyjádření hluboké vnitřní bolesti, zoufalství a osamění mladého člověka tváří v tvář kruté realitě války a okupace, ale i touha po lásce, kráse a smysluplném bytí; motivy zahrnují mráz jako symbol chladu, smrti a osamění, dále cestu jako metaforu života, hledání a bloudění, zrcadlo jako symbol sebepoznání a konfrontace s vlastním nitrem, masku jako symbol skrývání a předstírání, dále motiv snu a noční můry, které odrážejí autorovy vnitřní úzkosti, motiv města jako prostoru anonymity a odcizení, ale i motiv přírody jako útočiště a zdroje naděje; námětem je pak introspektivní cesta mladého člověka do vlastního nitra, konfrontace s existencionálními otázkami a hledání smyslu v chaotickém a krutém světě
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Ortenovo dílo spadá, je existencialismus, ovlivněný poetismem a surrealismem, a autor tvořil v období druhé světové války
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Cesty k mrazu je nezřetelný, děj se odehrává spíše ve vnitřním světě autora než v konkrétním místě a čase, ačkoliv je zřejmé, že pozadí tvoří atmosféra protektorátu a hrozící války, s neurčitými náznaky městského prostředí, pravděpodobně Prahy, a přírody jako úniku před realitou
Kompozice 📝
Kompozice Cesty k mrazu je deníková, fragmentární a asociativní, jednotlivé záznamy na sebe volně navazují a vytvářejí mozaiku autorových myšlenek, pocitů a úvah; formálně je členěna do datovaných zápisů, které se liší délkou i obsahem, a zahrnuje jak verše, tak i prozaické pasáže, doplněné autorovými kresbami
Charakteristika díla 📜
Cesta k mrazu je lyrickoepická skladba, konkrétně deníková próza, psaná ve verších s prvky lyriky i epiky
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, totožný s autorem, který v ich-formě sdílí své nejniternější myšlenky, pocity a zážitky, vyprávění je subjektivní a introspektivní, s častým užíváním metafor, symbolů a alegorií
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Cestě k mrazu se objevují postavy spíše v náznaku a symbolické rovině, než jako plnohodnotné charaktery: lyrický subjekt, tedy sám Orten, je ústřední postavou, mladým mužem zmítaným existencionální úzkostí, osaměním a strachem z budoucnosti, hledajícím lásku, smysl života a krásu v absurdním světě; dále se objevuje postava „dívky“, která představuje spíše ideál a touhu po lásce a blízkosti než konkrétní osobu, symbolizuje naději a záchranu v bezútěšném světě; postavy „mrazu“ a „noci“ ztělesňují chlad, smrt a osamění, představují hrozbu a nebezpečí číhající na lyrického subjekta; město a jeho obyvatelé symbolizují anonymitu a odcizení moderní společnosti, s nimiž se lyrický subjekt nedokáže identifikovat
Jazyk a styl ✍️
Ortenův jazyk je básnický, spisovný, s prvky expresivity a symboliky, využívá metafor, personifikací, apostrof, ale i hovorových obratů, čímž vytváří kontrast mezi tragikou obsahu a zároveň srozumitelností a bezprostředností sdělení, a prostřednictvím volného verše a nepravidelného rytmu podtrhuje emocionální naléhavost a autentičnost básníkova prožitku.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Cesta k mrazu, poslední Ortenova sbírka, sleduje autorovu cestu k nevyhnutelnému konci, skrze motivy samoty, smutku, smrti, ale i lásky a naděje, a zachycuje jeho pocity zmaru a beznaděje v kontextu nastupujícího fašismu a blížící se války.
Podrobný obsah díla 🗒
Sbírka Cesta k mrazu, vydaná posmrtně, je intimním deníkem mladého básníka Jiřího Ortena, stojícího na prahu dospělosti a zároveň tváří v tvář smrti, kde se prolíná osobní a společenská rovina, kdy se Ortenovy niterné pocity úzkosti, strachu a osamění zrcadlí v atmosféře doby poznamenané vzestupem nacismu a hrozbou války, a v básních, jako je například „Elegie“, autor vyjadřuje smutek nad ztrátou milované osoby a zároveň nad ztrátou domova, bezpečí a jistoty, zatímco v básni „Malá elegie“ se obrací k matce a loučí se s ní, předvídaje svůj blízký konec, a zároveň v jiných básních, jako „Dům v růžích“ či „Modlitba za umírajícího“, se objevují motivy pomíjivosti a krásy života, které jsou však neustále konfrontovány s všudypřítomným vědomím smrti, a Orten se s ní vyrovnává prostřednictvím reflexe vlastního života, vzpomínek na dětství a lásku, ale i skrze úvahy o smyslu existence a o osudu člověka v chaotickém světě, a přestože sbírka je prostoupena melancholií a tragikou, probleskuje v ní i naděje a víra v sílu lidského ducha, ať už v podobě lásky, přátelství či v touze po kráse a smyslu, které Orten nachází i v těch nejtěžších chvílích, a ačkoliv se Cesta k mrazu stala básníkovou labutí písní, zároveň se stala i jeho nesmrtelným odkazem, svědectvím o síle poezie a o křehkosti lidského života.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.