👤Sergej Alexandrovič Jesenin
Život ❤️
Byl průkopníkem imagismu v ruské poezii ⯀ Jeho dílo se vyznačuje silnou emocionalitou a obrazností ⯀ Propojil lidovou kulturu a přírodu s moderní poezií ⯀ Mistrně ztvárnil melancholickou krásu ruské krajiny a venkovského života ⯀ Jeho poezie se vyznačuje motivy nostalgie, lásky, smrti a zmaru ⯀ Výrazně ovlivnil ruskou a světovou literaturu ⯀ Dodnes patří k nejoblíbenějším ruským básníkům ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Anna Snegina ⯀ Píseň o velké vlasti ⯀ Perské motivy
Současníci 👥
Vladimir Majakovskij (Dobrá nálada), Anna Achmatovová (Requiem), Osip Mandelštam (Kamen), Marina Cvetajeva (Verše k Blokovi)
📖 Černý muž (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Černý muž je lyrickoepická báseň s prvky dramatu, psaná veršem s využitím dialogu a monologu.
Téma a motiv 💡
Téma Černého muže je konfrontace lyrického subjektu s jeho alter egem, ztělesněným černým mužem, hlavní myšlenkou je zápas s vnitřními démony, pocity viny, strachu a deziluze z promarněného života, motivy zahrnují konfrontaci s minulostí, motiv dvojníka, motiv cesty (metaforické i fyzické), motiv snu a reality, motiv smrti, alkoholismu a samoty, námětem je noční můra, halucinace nebo setkání s neznámým návštěvníkem, který ztělesňuje temnou stránku básníkovy osobnosti a nutí ho k sebereflexi.
Zařazení díla 🕑
Literární směr Černého muže je akméismus s prvky imagismu, symbolismu a expresionismu, období autora je ruská literární moderna, konkrétně období po revoluci, kdy Jesenin prožíval osobní krizi a deziluzi.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Černého muže je neurčitý, odehrává se v noci v pokoji lyrického subjektu, pravděpodobně v městském prostředí, čas je subjektivní, prolíná se realita se snem a vzpomínkami.
Kompozice 📝
Kompozice je cyklická, báseň začíná a končí podobným obrazem, formálně se dělí na nerýmované verše různé délky, které vytvářejí dojem improvizovaného monologu, přerušovaného dialogy s černým mužem.
Charakteristika díla 📜
Černý muž je lyrickoepická báseň s prvky dramatu, psaná veršem s využitím dialogu a monologu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, tedy sám autor, vyprávěcí forma je ich-forma, střídající se s promluvami černého muže v dialozích.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy jsou dvě: lyrický subjekt, básník, který je zmítán pocity viny, úzkostí a deziluzí, konfrontuje se s minulostí a svými selháními, projevuje se u něj sebenenávist a touha po úniku z reality, a černý muž, záhadná a znepokojivá postava, která ztělesňuje temnou stránku básníkovy osobnosti, jeho vnitřní démony a výčitky svědomí, je provokativní, ironický a sarkastický, zpochybňuje básníkovy hodnoty a nutí ho k sebereflexi, jeho původ a identita zůstávají nejednoznačné, může být interpretován jako halucinace, personifikace smrti nebo symbol básníkova vnitřního rozkladu.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk básně je spisovný, s prvky hovorovosti a expresivních výrazů, využívá přímou řeč v dialozích mezi lyrickým subjektem a Černým mužem, metafory (např. „černý muž“ jako symbol viny a sebenenávisti), personifikace (Černý muž ožívá a jedná), epiteta (např. „zlé sny“), anafory (opakování veršů pro zdůraznění beznaděje a zoufalství) a další básnické prostředky pro vyjádření psychického rozpoložení lyrického subjektu.
Stručný obsah 🏷
Báseň Černý muž líčí mučivé setkání lyrického subjektu s tajemnou a zlověstnou postavou Černého muže, který ho pronásleduje ve snech a vizích, konfrontuje ho s jeho selháními, strachy a výčitkami svědomí, a nakonec ho dožene k zoufalství a sebeobviňování.
Podrobný obsah díla 🗒
Báseň začíná líčením neklidného spánku lyrického subjektu, kterého budí zlé sny a tísnivé předtuchy, a v tomto stavu se mu zjevuje Černý muž, tajemná a zlověstná postava, která se usadí na jeho posteli a začne ho pronásledovat svými slovy a výčitkami; Černý muž nejprve vystupuje jako ironický pozorovatel a komentátor života lyrického subjektu, připomíná mu jeho minulé chyby, prohry a zklamání, zesměšňuje jeho naivní sny a iluze, a postupně se jeho tón stává stále ostřejším a útočnějším, obviňuje ho z pokrytectví, lží a slabosti, zpochybňuje jeho talent a hodnotu jeho tvorby, a nakonec ho dožene k zoufalství a sebeobviňování; lyrický subjekt se snaží bránit se útokům Černého muže, ale jeho argumenty jsou slabé a bezmocné, cítí se uvězněný v pasti vlastních myšlenek a emocí, a postupně propadá do stavu hluboké deprese a beznaděje; v závěru básně se lyrický subjekt obrací k Bohu s prosbou o pomoc a vysvobození z mučivé přítomnosti Černého muže, ale jeho modlitby zůstávají nevyslyšeny, a Černý muž se stává symbolem jeho vnitřních démonů a neodbytné viny; báseň končí bezútěšným obrazem lyrického subjektu, který je zcela pohlcen temnotou a zoufalstvím, a jeho osud zůstává nejistý, ponechávaje čtenáře v napětí a s otázkami o smyslu a podstatě lidského utrpení.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.