👤Antal Stašek
Život ❤️
Byl významným slovenským prozaikem ⯀ Jeho dílo se zaměřovalo na realistické zobrazování života na Slovensku, zejména venkova a dělnické třídy ⯀ Přispěl k rozvoji slovenské prózy a literatury pro mládež ⯀ Vyznačoval se sociálním cítěním a snahou o zachycení historických a společenských změn ⯀ Působil jako literární kritik ⯀ Byl také překladatelem ⯀ Patří k významným představitelům meziválečné a poválečné slovenské literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Blouznivci z našich hor ⯀ Nedokončený obraz ⯀ Spoutaní
Současníci 👥
Ján Poničan (…), Martin Kukučín (…), Ľudo Ondrejov (…), Milo Urban (…)
📖 Blouznivci z našich hor (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Blouznivci z našich hor patří k literárnímu druhu epika, konkrétně jde o žánr románu, s výrazovou formou prózy.
Téma a motiv 💡
Román Blouznivci z našich hor se tematicky zaměřuje na život v krkonošských horách, a to konkrétně na osudy lidí žijících v tomto prostředí, s hlavní myšlenkou poukázat na sociální a ekonomické problémy horalů, jejich těžký život, chudobu, ale také na jejich vztah k přírodě, tradice a pověry, s motivy jako je láska, smrt, generační konflikty, pověrčivost, a námětem příběh rodiny, která se potýká s těžkostmi života na horách, s vlivem moderní civilizace a s vnitřními spory.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, ke kterému Blouznivci z našich hor patří, je realismus, a autor tvořil v období přelomu 19. a 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor románu Blouznivci z našich hor je zasazen do Krkonoš, do horské vesnice a jejího okolí, v neurčitém časovém období konce 19. století.
Kompozice 📝
Kompozice románu je chronologická s retrospektivními pasážemi, formálně se člení na kapitoly.
Charakteristika díla 📜
Blouznivci z našich hor patří k literárnímu druhu epika, konkrétně jde o žánr románu, s výrazovou formou prózy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je er-forma, vševědoucí, s objektivním pohledem na děj, který však občas doplňuje svými komentáři a úvahami.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy románu jsou rozmanité: pantáta Kvíčala, starý horal, moudrý, ale i konzervativní, lpící na tradicích; jeho syn, mlynář Kvíčala, snaží se modernizovat mlýn a přizpůsobit se měnícím se podmínkám, což vede ke konfliktům s otcem; Kvíčalova žena, matka rodiny, starající se o domácnost a snažící se udržet rodinu pohromadě; jejich děti, Anče, zamilovaná do učitele, a Kuba, který se bouří proti otcově autoritě; učitel, představitel moderních myšlenek a vzdělanosti, kontrastující s tradičním způsobem života horalů; Samko, tajemná postava žijící v horách, spojovaná s pověrami a nadpřirozenem; hajný, strážce přírody a pořádku v horách, zastupující zákon; a další obyvatelé vesnice, každý s vlastním příběhem a charakterem, tvořící pestrou mozaiku horské komunity.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk románu je spisovný, s prvky dobové češtiny, využívající přímou řeč k vykreslení charakterů postav a jejich vzájemných vztahů, s hojným užitím metafor a personifikací přírody, které podtrhují romantický a idealistický nádech vyprávění, a s občasnými archaismy, které dokreslují dobovou atmosféru.
Stručný obsah 🏷
Román Blouznivci z našich hor vypráví příběh skupiny idealistických studentů, kteří se pod vedením charismatického, avšak poněkud blouznivého a fanatického vůdce, vydávají do Krkonoš, aby zde založili utopickou komunu založenou na principech svobody, rovnosti a návratu k přírodě, přičemž jejich ideály se brzy střetávají s realitou drsného horského prostředí a lidských slabostí, což vede k rozpadu skupiny a tragickému konci.
Podrobný obsah díla 🗒
Román Blouznivci z našich hor sleduje osudy skupiny pražských studentů, nadšených ideály svobody a rovnosti, kteří se pod vlivem svého charismatického vůdce, mystika a snílka jménem Myslibor, rozhodnou opustit pohodlný městský život a založit utopickou komunu v drsném prostředí Krkonoš; vedeni vidinou harmonického soužití s přírodou a osvobození od společenských konvencí se studenti, mezi nimiž se nachází i hlavní hrdina, mladý a naivní Jan, vydávají na cestu do hor, kde si v opuštěné horské chatě zřizují svůj nový domov; zpočátku panuje v komunitě nadšení a optimismus, studenti se věnují práci na poli, diskuzím o filozofii a umění a prožívají romantické vztahy, avšak s příchodem zimy a zhoršujících se životních podmínek se začínají projevovat první rozpory a konflikty; Mysliborovy idealistické představy se střetávají s realitou drsné horské přírody a lidských slabostí, někteří členové komunity podléhají pokušení a zradě, zatímco jiní ztrácejí víru v utopický projekt a touží po návratu do civilizace; Jan, rozpolcený mezi láskou k Mysliborově dceři a rostoucími pochybnostmi o smysluplnosti jejich snažení, se stává svědkem postupného rozkladu komunity, který vrcholí Mysliborovým šílenstvím a tragickou smrtí několika členů; konfrontován s krutou realitou a ztrátou svých ideálů se Jan nakonec rozhodne opustit hory a vrátit se do Prahy, kde se snaží vyrovnat s prožitými zkušenostmi a najít nový smysl života; román tak nejen kritizuje naivní idealismus a utopické sny, ale zároveň ukazuje i sílu lidského ducha a schopnost překonávat těžké životní zkoušky, přičemž Krkonoše, s jejich drsnou krásou a neúprosnou silou, se stávají metaforou lidského osudu a symbolem konfrontace snu s realitou.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.