👤Vladimir Nabokov
Život ❤️
Byl mistrem jazyka a komplexních narativních technik ⯀ Jeho díla prozkoumávala tabuizované aspekty lidské sexuality a psychologie ⯀ Psal v ruštině i angličtině, s hravým a ironickým tónem ⯀ Jeho styl byl precizní a prolínal se s jeho zájmy o entomologii a šachy ⯀ „Lolita“ je jeho nejznámějším dílem, kontroverzním, ale literárně brilantním ⯀ Zásadně ovlivnil literární styl a narativní techniky ⯀ Jeho přínos světové literatuře je nesporný ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Lolita ⯀ Pozvání na popravu ⯀ Dáma s kaméliemi
Současníci 👥
James Joyce (Ulisses), Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Ernest Hemingway (Stařec a moře), Franz Kafka (Proces)
📖 Bledý oheň (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Bledý oheň je literárním druhem epika, literárním žánrem postmoderní román s prvky parodie, satiry a detektivky, a výrazovou formou je próza.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Bledého ohně je problematika identity, reality a iluze, ústřední myšlenkou je pak zpochybnění objektivní pravdy a ukazuje se, že realita je subjektivní konstrukcí, ovlivněnou individuálními interpretacemi a zkresleními; motivy zahrnují šílenství, exil, paranoia, literární tvorba a kritika, zrcadla a odrazy, a námět se točí kolem básně Johna Shadea o 999 verších a komentáře Charlese Kinbotea, který se snaží Shadovu báseň interpretovat jako alegorii o svém vlastním životě, útěku z fiktivní země Zembla a jejím svrženém králi.
Zařazení díla 🕑
Postmodernismus je literární směr, do kterého Nabokovova tvorba spadá, a období autora je charakteristické experimentováním s formou a narušováním tradičních narativních postupů, což se silně projevuje i v Bledém ohni.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Bledém ohni je nejasný a fragmentární, odehrávává se v akademickém prostředí americké univerzity v blíže neurčené době, pravděpodobně po druhé světové válce, s retrospektivními pohledy do minulosti, zejména do fiktivní země Zembla, čímž se stírá hranice mezi realitou a fantazií.
Kompozice 📝
Kompozice Bledého ohně je složitá a promyšlená, formálně se text člení na předmluvu, báseň „Bledý oheň“ od Johna Shadea, rozsáhlý komentář k básni od Charlese Kinbotea a rejstřík, přičemž komentář přerůstá samotnou báseň a stává se dominantní částí, vytvářející spletitou síť odkazů, narážek a interpretací.
Charakteristika díla 📜
Bledý oheň je literárním druhem epika, literárním žánrem postmoderní román s prvky parodie, satiry a detektivky, a výrazovou formou je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je Charles Kinbote, postava s nespolehlivým a subjektivním pohledem na události, vyprávění je vedeno v ich-formě, čímž se posiluje dojem Kinboteovy posedlosti a manipulace s realitou.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Bledém ohni zahrnují Johna Shadea, básníka, jehož dílo je ústředním bodem textu, avšak o němž se čtenář dozvídá spíše nepřímo skrze Kinboteovy interpretace, vykresleného jako melancholického a introvertního umělce; Charlese Kinbotea, excentrického a paranoidního akademika, který se pasuje do role Shadova přítele a editora jeho básně, a jehož komentář postupně odhaluje jeho vlastní bludné představy o svém původu a osudu; Sybil Shadeovou, Shadovu manželku, trpící psychickými problémy a strachem ze svého manžela; a Gradusse, tajemného zabijáka, pronásledujícího Kinbotea, který se podle jeho interpretace snaží zavraždit svrženého krále Zemblu, přičemž není jasné, zda je Gradus skutečná hrozba, nebo jen výplodem Kinboteovy fantazie.
Jazyk a styl ✍️
Román je napsán spisovným jazykem s prvky akademického stylu, které se projevují v Kinbotově propracovaném a často rozvláčně popisném komentáři, kde se mísí literární analýza s autobiografickými prvky, zároveň však kniha využívá i přímou řeč v Shadově básni a v Kinbotových vzpomínkách, prolínají se zde různé jazykové roviny, od vysokého stylu básně po hovorový jazyk v dialozích, a Nabokov bohatě využívá slovních hříček, aluzí na jiná literární díla, metafor, ironie a parodizace, čímž vytváří komplexní a mnohovrstevnatý text.
Stručný obsah 🏷
Bledý oheň vypráví příběh Johna Shadea, exilového básníka ze Zembly, který dokončí svou rozsáhlou báseň o 999 verších těsně před svou smrtí, a jeho soused Charles Kinbote, profesor literatury na Wordsmith College, se ujme úkolu napsat k ní komentář, ve kterém se domnívá, že báseň je ve skutečnosti o jeho životě, o svrženém králi Zembly, Charlesu Xavierovi, a jeho útěku před revolucionáři.
Podrobný obsah díla 🗒
John Shade, exilový básník ze Zembly, žijící v poklidném americkém univerzitním městečku New Wye, dokončí svou eponymní báseň „Bledý oheň“ těsně před svou tragickou smrtí, omylem zastřelený lovcem motýlů, přičemž jeho soused, Charles Kinbote, sebestředný a poněkud bláznivý profesor literatury, se zmocní rukopisu a napíše k němu rozsáhlý komentář, v němž se snaží dokázat, že báseň není o Shadově životě a osobních zážitcích, jak by se dalo očekávat, ale ve skutečnosti je alegorickým vyprávěním o Kinbotově vlastním životě, osudu svrženého krále Zembly, Charlese Xaviera, o jeho útěku před revolucionáři a o jeho hledání útočiště v Americe, přičemž Kinbote, přesvědčený o svém královském původu, se v komentáři neustále snaží propojovat verše básně s událostmi ze Zembly, s historií královské rodiny, s intrikami a zradami, s popisem paláce a s útěkem před pronásledovateli, a ačkoliv některé spojitosti se zdají být na první pohled absurdní a nepravděpodobné, Kinbote je interpretuje s neochvějnou jistotou a vášní, a čtenář postupně zjišťuje, že hranice mezi realitou a Kinbotovou fantazií jsou velmi tenké a že se pravděpodobně jedná o duševně nemocného člověka, který si vytvořil alternativní realitu, aby se vyrovnal se svým osamělým a neuspokojivým životem v exilu, přičemž samotná Shadova báseň, která je prokládána Kinbotovým komentářem, se zabývá tématy života a smrti, paměti a zapomnění, lásky a ztráty, a ačkoli se na povrchu zdá být osobní a introspektivní, Kinbote ji interpretuje jako alegorii politických událostí a symbol boje za svobodu, čímž vytváří fascinující kontrast mezi Shadovou intimní výpovědí a Kinbotovým grandiózním výkladem, a samotný závěr románu zůstává otevřený interpretaci a čtenář si musí sám rozhodnout, nakolik věřit Kinbotovým tvrzením a jaký je skutečný význam Shadovy básně, která se stává zrcadlem Kinbotovy posedlosti a zároveň i samostatným uměleckým dílem, plným symboliky a mnohovrstevnatých významů.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.