Bílá nemoc – Interpretace literárního díla

 

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): efka.havlickova

 

 

Literární historie

  • Společensko-historické pozadí

 

Politická situace

  • hospodářská krize 1929–33 ovlivnila politický i kulturní vývoj → reálný pocit ohrožení německým fašismem
  • V ČSR se objevují fašistické skupiny (později napadají Čapkova díla)
  • Druhá polovina 30. let – 1933 A. Hitler se dostává k moci, chce sjednotit Němce ve společném státě; sudetoněmecká strana – stupňuje požadavky vůči československé vládě
  • FR a VB – politika appeasementu (usmiřování ústupky) – ČSR opuštěna a vydána napospas Německu – 30. 9. 1938 E. Beneš přijímá závěry mnichovské dohody, tedy, že ČSR se vzdává pohraničí, které nadále patří k Německu
  • ČSR dále souhlasí s odstupy dalších oblastí: Těšínsko – Polsku, jižní oblasti Slovenska a velká část Podkarpatské Rusi – Maďarsku,
  • 10. 1938 – Abdikace E. Beneše, zánik první republiky
  • 3. 1939 – Slovensko se odpojuje a vytváří vlastní stát, v čele Jozef Tiso
  • 3. 1939 – Německá vojska zahajují okupaci českých zemí -> ztráta samostatnosti, vznik protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939, součástí velkoněmecké říše až do 9. 5. 1945)
  • Dílo uveden na scénu 20 měsíců před podepsáním Mnichovské dohody

 

Literární směr – próza 30. let 20. stol.

1) pokračování předchozích uměleckých tendencí a autorů

realistická próza: A. Jirásek – Temno (1913-15), Z. Winter – Rozina sebranec (1903),

Mistr Kampanus…, K. V. Rais, T. Nováková, A.Mrštík

naturalistická próza: K. M. Čapek-Chod – Kašpar Lén mstitel, Turbína

impresionistická próza: Fr. Šrámek – Stříbrný vítr (1910)

novoklasicismus: V. Dyk – Krysař (1912)

2) reakce na válku

vitalismus (oslava života) – proti válečnému utrpení staví krásu, lásku: Fr. Šrámek –

Tělo (1919)

3) obraz války: J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka; J. John – Večery na slamníku

legionářská literatura: J. Kopta, J. Kratochvíl, R. Medek, V. Kaplický

4) sociální próza: I. Olbracht, M. Majerová, M. Pujmanová, J. Glazarová, K. Nový

5) humanistická literatura: obrací se k člověku, snaží se v něm najít to nejlepší…

K. Čapek, Fr. Langer, Rud. Těsnohlídek, K. Poláček + okruh autorů kolem Lidových            novin

6) psychologická próza: B. Benešová (starší generace), V. Řezáč, J. Glazarová, R. Weiner,

Jar. Havlíček, E. Hostovský

7) avantgardní próza: V. Vančura

8) katolická próza: Jar. Durych, J. Deml, J. Čep

9) venkovská próza a ruralismus: V. Martínek, Fr. Křelina, J. Knap

10) historická próza: Jar. Durych

11) expresionisticky laděná próza: I. Klíma, R. Weiner

 

Autor

  • Prozaik, dramatik, žurnalista, kritik, překladatel
  • Jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury
  • Jako první český spisovatel se proslavil i v zahraničí a byl několikrát navrhován na Nobelovu cenu
  • Demokratický proud – autoři stojí na pozicích demokracie, obhajují lidství; téma: Všestranný pohled na společnost, ale místo revoluce chtějí reformy – humanisté – zájem o obyčejný, každodenní život člověka; člověk má mít možnost se rozvíjet – vystupují proti fašismu – politika – liberálové (levý střed) – filosofie – pragmatisté – pravdivé je to, co je osvědčeno praxí (společně s: Karel Poláček – Bylo nás pět, Michelup a motocykl; Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce, Kulhavý poutník; Eduard Bass – Lidé z Maringotek, Klapzubova jedenáctka; Jan Drda – Němá Barikáda, Hrátky s čertem; František Langer – Periferie) => redaktoři Lidových novin

 

Životopis

  • Narozen 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích
  • S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků
  • Studium gymnázia v Hradci Králové, vyloučení za organizaci protirakouského spolku -> přestoupení na gymnázium v Brně
  • Vystudování Filosofické fakulty UK v Praze (1915)
  • Pro svou nemoc (Bechtěrevova nemoc; těžká vada páteře) nebyl odveden do armády (nemusel bojovat v první světové válce)
  • Po studiu krátce působí jako vychovatel ve šlechtické rodině, brzy přechází k novinařině
  • Redaktorem časopisů: Národních listy (1917–1921) – Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému (protimasarykovskému) směřování listu, Nebojsa (1918–1920), Lidové noviny (od r. 1921)
  • 1921 – 1923 – dramaturg a režisér Vinohradského divadla
  • srpna 1935 se oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou
  • Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii
  • Po vzpamatování se z šoku z abdikace Beneše se snažil zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu, Karel Čapek se stal jediným viditelným symbolem první republiky
  • Za svou snahu a protifašistický odpor dostával Čapek četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty
  • Na útoky na svou osobu reagoval publikací úvahy Jak to bylo
  • Poslední roky života v ústranní ve staré Huti, kde také umírá
  • Karel Čapek zemřel na plicní edém 25. prosince 1938, pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem

 

Autorova tvorba

20. léta

  • Loupežník – divadelní hra
  • Ze života hmyzu – satirická komedie
  • U. R. – utopické drama
  • Věc Markopulos – drama
  • Továrna na absolutno – utopický román
  • Krakatit – utopický román
  • Povídky z jedné kapsy – detektivní povídky
  • Povídky z druhé kapsy – detektivní povídky

 

30. léta

  • Hordubal – společně s Povětroň a Obyčejný život – filosofická románová trilogie *noetika = filosofická disciplína, zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět
  • Povětroň
  • Obyčejný život
  • Válka s Mloky – utopický román, fejeton
  • Bílá nemoc – drama
  • Matka – drama
  • První parta – realistická novela

 

Cestopisy

  • Italské listy (1923)
  • Anglické listy (1924)
  • Výlet do Španěl (1930)
  • Obrázky z Holandska (1932)
  • Cesta na sever (1936)

 

Pro děti

  • Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – pohádky z různých zaměstnání
  • Dášeňka čili život štěněte
  • Měl jsem psa a kočku

 

Filosofická díla

 

Politická díla

  • Hovory s T. G. Masarykem – 3 svazky o životě Masaryka
  • Mlčení s T. G. Masarykem – doplnění hovorů

 

Inspirace daným literárním dílem

  • Dílo zfilmováno (1937- režie a hl. role Hugo Haas) a několikrát převedeno do divadelní podoby
  • Za dílo byl napadán sympatizanty nacismu

 

Literární teorie – forma a obsah

  • Forma – obecná charakteristika literárního díla
  1. Literární druh – protifašistické drama s prvky tragédie
  2. Literární žánr – tragédie
  3. Literární směr – literatura 30. let 20. stol., demokratický proud české literatury, meziválečná literatura

 

  • Forma – organizace jazykových prostředků
  • Použití spisovného jazyka
  • Cizí jazyky: latina (názvy nemocí), fráze z němčiny a angličtiny
  • Psáno formou dialogů (velice živé) -> psáno er-formou
  • Způsob vyjadřování pomáhá dotvářet charaktery
  • Metafory
  • Fantastický motiv
  • Nářeční výrazy
  • Symbolika: Maršálova země = nacistické Německo; malá země, proti které se válčí – Českoslovenko; bílá nemoc = úpadek společnosti, manipulace s lidmi

 

  • Obsah – tematická výstavba

 

Hlavní téma

  • Varování před fašismem a úpadkem společnosti
  • Bezmoc jediného člověka proti celému davu
  • Poukázání na nesmyslnost válek – fašistické nesmysly
  • Projevuje se konflikt demokracie a diktatury
  • Dílo nutí čtenáře/publikum přemýšlet, klást si otázky

 

Děj a kompozice

Děj: V jedné zemi začali lidé trpět jistou chorobou, zvanou „bílá nemoc“. Příznakem choroby, kterou zpočátku trpí jen chudší vrstvy obyvatelstva, je bílá skvrna na hrudi. Nemoc je zřejmě jistou formou malomocenství. Choroba se šíří v zemi ovládané diktátorem Maršálem, který chce zaútočit na menší vedlejší stát. Jeho spolupracovníkem je majitel zbrojovek baron Krüg. Hlavní hrdina doktor Galén mezitím nalezne protilék, ale je ochoten pomoci jen chudým lidem, kteří nemají žádnou moc ani vliv. Po čase onemocní baron Krüg, který k sobě zavolá Galéna a vyžaduje od něj protilék. Doktor mu slíbí pomoc pouze v případě, že baron okamžitě přestane zbrojit. Krüg tedy žádá Maršála, aby s vedlejším státem uzavřel mír, ale ten to odmítá, a tak baron spáchá sebevraždu. Po jeho smrti Maršál zaútočí na vedlejší stát. Brzy na to ale sám na svém těle zpozoruje bílou skvrnu, a proto se jeho dcera také obrátí na doktora Galéna. Ten má ale stejnou podmínku, a tak Maršálovi po naléhání dcery nezbývá, než na Galénův návrh přistoupit. Zavolá k sobě doktora, ale ten je před Maršálovým palácem  i s lékem ušlapán zfanatizovaným davem, když nesouhlasí s lidmi vyvolávaným heslem „Ať žije Maršál, ať žije válka!“. Na závěr díla vypuká válka.

 

Kompozice: 3 jednání – 6 obrazů, 6 obrazů, 3 obrazy

 

Postavy

  • Galén – Nadějný mladý lékař s dobrým srdcem, je laskavý a pomáhá chudým. Je ale také naivní, když doufá, že může sám zastavit válku, ale ve své naivitě je i statečný, když odporuje Maršálovi. Jako jediný má lék na bílou nemoc. Léčí ale jen chudé a lidi bez vlivu, aby tak přinutil mocné k nastolení míru.
  • Maršál – Diktátor, vůdce. Je bezcitný a sobecký, slepě vede svůj národ do války, protože touží po moci a vládnutí.
  • Baron Krüg – Vede výrobu zbraní. Maršálům přítel. Je stejně jako on ambiciózní a touží po úspěchu, moci a slávě. V jádru je to ale zbabělec.
  • Sigélius – Lékař a majitel nemocnice, ve které nechá Galéna léčit nemocné. Sám by rád zjistil složení léku. Je panovačný a krutý.

 

Časoprostor

  • Fiktivní čas, zřejmě 20. století na fiktivním místě v Evropě, narážky na současné poměry před II. sv. válkou – Německo

 

Literární Kritika

  • Dobové posouzení – Čapek za dílo napadán sympatizanty nacismu, dílo také vedlo k plánovanému zatčení autora gestapem
  • Posouzení díla z dnešního literárního kontextu – vnímáme jako nadčasové neboť byl Čapek jeden z mála, kteří si uvědomovali nebezpečí nacismu, dílo bylo zfilmováno a několikrát divadelně zinscenováno


Podobné rozbory děl: