Báječná léta pod psa – rozbor knihy (2)

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

 

   Kniha: Báječná léta pod psa

   Spisovatel(ka): Michal Viewegh

   Přidal(a): Alena

 

 

 

1) Bibliografie 

Viewegh, Michal. Báječná léta pod psa. Praha: Československý spisovatel 1992, 217 stran

 

2) Místo, prostředí a doba děje. 

Děj se odehrává v Praze a v Sázavě. V Praze se seznamujeme se všemi hrdiny knihy a postupně se dozvídáme jejich názory na dobu. Kvido se narodil v Praze a také zde ještě nějakou dobu vyrůstal. Po příchodu Rusů v roce 1968 se rodina odstěhuje do Sázavy. V knize se setkáváme se všemi vrstvami společnosti a také můžeme vidět kariérní pády úspěšných lidí po okupaci. Celý děj se odehrává od roku 1968 do 1989. Kniha zachycuje atmosféru v Československu od normalizace až po pád komunismu.

 

3) Téma – je zde také něčeho kritika? Motivy.

Hlavním tématem je podání obrazu života za komunismu. Je zde kritika komunismu. Nejtypičtější prvky komunistické doby jsou v knize vědomě uvedeny, ale nenápadně zvýrazněny a zesměšněny. Motivy knihy jsou rodinný život (kniha je totiž autobiografickou a tak můžeme vidět vývoj Kvidovy (Vieweg) rodiny a čím vším si museli projít), politika za dob normalizace, mezilidské vztahy (jejich ovlivnění komunisty, lidé se nemohli stýkat se svými původními přáteli nebo jen velmi omezeně a museli se také věnovat veřejnému životu, i když o to neměli vůbec zájem, aby je komunistická strana lépe vnímala) a vývoj lidské psychiky (otcův vzestup, pád do hlubokých depresí a opětovný vzestup).

 

4) Obsah – asi 10 vět.  

Příběh knihy najdete například zde: https://rozbor-dila.cz/bajecna-leta-pod-psa-rozbor-dila-k-maturite-4/

 

5) Jaké typy kompozice lze v díle vysledovat? Prolínají se? Jaká je tedy celková kompozice románu? Dokaž.  

Celé dílo je rozčleněno do 17 kapitol, které na sebe chronologicky navazují. Dílo má ale dvě linie, chronologický vývoj Kvidova života, před jeho narozením, jeho dospívání až po založení jeho vlastní rodiny. V této linii také vidíme, jak se rodina musela přizpůsobovat režimu a vývoj psychiky Kvidova otce až po úplný kolaps, kdy už si začíná stavět rakev. Druhá linie jsou rozhovory již dospělého Kvida s redaktorem, po kterém chce, aby mu román vydal. S vydáním románu však nesouhlasila Kvidova matka, protože si myslela, že v románu Kvido příliš zachází do intimních záležitostí rodiny.

 

6) Jaké formy záznamu se v románu střídají? Nápověda: formu čeho má celá druhá kapitola?   

Některé kapitoly jsou napsány formou zápisků z Kvidova deníku, jako například druhá kapitola. Jiné kapitoly jsou psané jako text divadelní hry, což knihu velmi oživuje. Celá kniha je hlavně ovlivněna tím, že je autobiografická, proto má Viewegh z čeho čerpat, aby byla kniha tak humorná. Dále si pak můžeme všimnout citací různých světoznámých autorů, například Shakespeare, Beckett. V díle je hodě dialogů a je vyprávěno  v er-formě.

 

7) Dílo je řazeno do postmoderny. Dolož její základní rysy na tomto díle.   

V díle můžeme najít určitě dvojúrovňost estetického vnímání, protože, podle mého názoru, si tuto knihu může přečíst člověk „z ulice“ i velmi náročný čtenář. Každý se totiž u díla zasměje a nejde s tam nějakou částí, která se mu podobá a ztotožní se tak s dílem.  Autor využívá již napsaných prvků (citace Shakespera, Becketta). Viewegh spojuje i odlišně stylové prvky a žánry. Některé kapitoly jsou psané formou divadelní her a jiné jako Kvidův deníček. Při čtení se čtenář, který si dobou prošel, určitě zamyslí i nad tím jak se žil jeho rodině v této době a co vše musela dělat, aby se měla lépe.

 

 8) Jakým osobnostním vývojem prošel otec Kvida? Podrobně sleduj. A proč?  = co bylo příčinami?  

Tatínek pocházel z velmi chudé rodiny, byl velmi chytrý a vystudoval ekonomickou školu a má státní zkoušky a anglického a německého jazyka. V době kdy se seznamuje s maminkou a vlastně až do jeho první zahraniční cesty, je velmi neprůbojný a nevyvolává žádné konflikty. Po přestěhování Kvidovi rodiny do Sázavy se potvrzuje to, že tatínek nikdy nevstoupí do komunistické strany a je jejím zarytým odpůrcem. Aby získal pro rodinu lepší bydlení, musel vstoupit do VUMLu a začít hrát fotbal, aby, jak říkával soudruh Šperk, byl vidět. Kvůli tomu, že otec nevstoupil do komunistické strany, je i přes jeho vzdělání, řazen na nižší pozice. Jednou se to ale změní a několikrát odjede na obchodní cestu na západ. Na západě si ho všichni váží a vidí, jak se tam zachází s velmi vzdělanými lidmi. Po návratu do vlasti mu tak stouplo sebevědomí. Při cestě Mirjany, tatínkovi chorvatské spolupracovnice, ji rodina musela ubytovat ve svém domě. Tatínek totiž věděl, že kvalita českých hotelů zdaleka neodpovídá té západní. Většina lidí a to i Kvido si mysleli, že Mirjana je tatínkovou milenkou. Po návštěvě matčina přítele pana Kohouta, disidenta a spisovatele, musel sestoupit na pozici vrátného. To tatínka úplně psychicky zlomilo. V době, kdy na tom byl tatínek psychicky nejhůře, si dokonce začal vyrábět rakev. Maminka mu sehnala výborného psychiatra, který ale kvůli komunistům musel být topičem v kině. Tatínek psychiatrovi ale stejně nevěřil a myslel si, že je to také komunista. Narození Kvidovi dcery Aničky tatínkovi také moc nepomohlo. Jeho stav se zlepšil až po sametové revoluci, kdy on i Kvidova matka dostali práci, která odpovídala jejich vzdělání.

 

9) Které události, prožitky, lidé výrazně zasáhli do Kvidova života a proč? Sleduj i vývoj Kvida. Jakou úlohu měla v jeho životě maminka? 

Kvido byl velmi inteligentní. Uměl číst a psát už dávno před nástupem do školy. Všechny lidi kolem sebe šokoval chytrými řečmi už v útlém věku. Kvidovi prarodiče se o něj dlouhou dobu přetahovali, jelikož byl Kvido první dítě v rodině. Po přestěhování do Sázavy Kvido nastoupil do tamější školky. Ve škole se seznámil s Jaruškou. Jak děti společně recitovala prokomunistické básničky. Jaruška byla Kvidova nejlepší kamarádka, v pubertě se ale ohlížela za mnohem hezčími a pohlednějšími chlapci než byl Kvido, který z toho měl komplexy. Díky tomu ale napsal svoji první povídku. Na návštěvě u disidenta Kohouta ji přečetl. Kohoutovi se moc nezamlouvala a vysvětlil mu, že všechny ženy vždy „sbalí na řeči“. Opravdu se tak stalo. Kvido řekne Jarušce, že mu zemřel dědeček, ta ho lituje a zamilují se do sebe. Další důležitou osobou byl ředitel místní pobočky pošty. Kvidova rodina totiž nedostala telegram o dědečkově smrti. Kvido tak řediteli vynadal a ztropil na poště strašný povyk. Všichni tím byli překvapeni. Tatínek vedl vždy Kvida ke vzdělání a jejich největší rozpor ohledně vzdělání vznikl před Kvidovým nástupem na střední školu. Tatínek chtěl, aby Kvido nastoupil na gymnázium už po osmé třídě. Kvido byl ale zásadně proti, protože se bál aby neztratil Jarušku. Když Kvido nastupoval na vysokou školu, dal si přihlášku i na ekonomickou. S přípravou, protože Kvidovi moc matematika nešla, mu pomáhal tatínek. Tatínkovi to pomohlo trochu v jeho psychickém stavu. Kvido ale ekonomickou školu nedostudoval a stal se hlídačem stejně jako jeho otec. V době kdy hlídal, psal také v maminčině pracovně povídky a romány. Na maminčin popud měli s Jaruškou dceru Aničku, protože si maminka myslela, že se tatínkův stav zlepší. Kvido nakonec po sametové revoluci svoji knihu vydá.

Maminka v Kvidově životě hrála velkou roli. Byla amatérskou herečkou a hrála i v době, kdy byla těhotná. Když čekala Kvida, tak mu četla převážně divadelní hry. Divadelní hry později Kvida uklidňovaly stejně jako některé děti spíše pohádky. Maminka Kvida vždy v čtení a literatuře obecně velmi podporovala. Maminka ho vedla po správné cestě životem. Maminčina pracovna se tak stala pro Kvida útočištěm, při jeho nočních službách. V její kanceláři spal a psal tam i svůj román. Maminka zásadně nesouhlasila s vydáním románu. Přečetla si ho i přes Kvidův výslovný zákaz. Nesouhlasila s tím, protože podle ní zasahoval moc do soukromí jejich rodiny. Kvido stejně román po revoluci vydá a je velmi úspěšný.

 

 10) Jak je zde zobrazena doba? Je odsuzována, je suše komentována apod.….? Jak zasahuje do života rodiny? Objasni.   

Doba je zde skrytě popisována, jsou na ni často narážky. Nejtypičtější prvky doby jsou zesměšněny. Do života rodiny velmi zasahuje. Nejprve se stěhují do Sázavy, kde dostanou nepřiměřené bydlení. V Sázavě kvůli tomu že tatínek nechtěl vstoupit do komunistické strany je zaměstnán na pozici, která absolutně neodpovídá jeho vzdělání. Kritiku doby si můžeme všimnout v rozhovorech Kvida a nakladatele, který ho nepřímo upozorňuje na fakta, která se v té době nesměla publikovat. Narážek si také můžeme všimnout u dědečka Josefa, který měl protibolševické názory a nahlas s nimi vystupoval.

 

11) Čím je typický Vieweghův jazykový styl? Dokaž.  

Vieweghovi romány jsou hlavně vtipné a jednoduché, aby byli blízké všem čtenářům. V dílech také můžeme najít satiru, ironii a zesměšnění různých prvků doby, v které se kniha odehrává. Autorův styl vyprávění je velmi věrohodný a pro většinu čtenářů snadno pochopitelný. Vievegh totiž používá jednoduchá slova i věty. Každá jeho postava neprochází složitým vývojem, ale je jednoduchá a čtenář se s ní tak může jednodušeji ztotožnit.

 

12) Tvé dojmy, pocity, k přemýšlení nad čím tě dílo přimělo….co na tebe nejvíce zapůsobilo a proč….

Kniha se mi velice líbila. Byla velmi vtipná a přiblížila mi komunistickou dobu opět z jiného úhlu. Některé postavy se nám mohli zdát velmi podobné, jako postavy z našeho běžného života a z naší rodiny. Viewegh totiž vycházel ze svojí vlastní zkušenosti.
Celou knihu jsem byla pobavena a některé pasáže se mi zdáli velmi vtipné. Nejvíc zlomový okamžik, který byl smutný a strhující byl, když tatínkovi diagnostikovali psychickou poruchu.


Podobné rozbory děl: