Babička – rozbor knihy

rozbor-knihy

 

   Kniha: Babička

   Spisovatel(ka): Božena Němcová

   Přidal(a): Kristýna

 

 

Literární druh

Próza (epika)

 

Literární žánr

Povídka

 

Téma a motiv díla

Tématem knihy nejsou babiččiny životní osudy, ale její postoj, jednání a názory. Úsilí autorky ukázat harmonický život prostých lidí, dokonalého člověka jako vzor lidskosti a šlechetnosti. Z části autobiografické rysy. Němcová představuje Barunku.

 

Hlavní postavy

Babička Magdalena Novotná – věří v Boha, dodržuje staré zvyky, žije skromně a k tomu vede i svá vnoučata, prostá, moudrá, zkušená žena, laskavá, pracovitá, obětavá, starostlivá, s dobrým vztahem k přírodě, zvířatům, k vlasti, pomáhá všem potřebným.

Barunka (autorka) – zvídavá, citlivá, bystrá, nejoblíbenější vnučka babičky, nejstarší, poslušná, babička je její vzor.

Adélka – zvědavá, bystrá, učenlivá, nejmladší sestra Barunky.

Jan, Vilém – bezstarostné děti.

Tereza Prošková – málomluvná, babička je její maminka, matka dětí, nemá ráda báchorky a pohádky.

Jan Prošek – manžel Terezy, přímý, sdílný, srdečný.

Viktorka – bláznivá dívka, její příběh kočí tragicky.

Hortensie – schovanka kněžny, milá, ráda si hraje s venkovskými dětmi, v babičce nachází porozumění a lásku.

paní kněžna Zaháňská – přátelí se s babičkou, milá, obětavá, pomáhá chudým a obyčejným lidem.

 

Čas a prostor (kdy a kde se děj odehrává)

V Ratibořicích na Starém bělidle v 1. pol. 19. stol. Ve vyprávění je zachyceno jedno její životní období – stáří a dožití na Starém bělidle.

 

Kompozice

Časté užití retrospekce, děj je nejednotný, tvoří ho řada obrazů z venkovského života, spjatý s ústřední postavou. 2 Dějová pásma – 1. příjezd babičky, Staré bělidlo a okolí, hosté. 2. rok na Starém bělidle, obraz života ve všech ročních období. Prolog – vzpomínka na babičku, její oslovení, autorka vzpomíná na milou babičku s odstupem času. Epilog – poslední dny babiččina života, smrt a pohřeb. Epizoda – Viktorčin příběh.

 

Vypravěč/lyrický mluvčí

Objektivní – babička v er-formě.

 

Jazykové prostředky

Nedějový způsob výstavby textu, založený na realistickém popisu, vyprávění nese z části autobiografické rysy, časté užívání archaismů, nářečních výrazů, přirovnání, přímá řeč, lidových obratů a rčení, pobožní lidé – spisovný lidový jazyk, normální lidé – nespisovný lidový jazyk.

 

Literárně – historický kontext autora

4. fáze Národní obrození 40. a 50. léta 19. stol., naivní realismus – přechod mezi romantismem a realismem

 

Hlavní znaky směru/hnutí, charakteristika doby ve které tvořil autor

Snaha bojovat za české vlastenectví, vychovává/vzdělává české občany, snaha bojovat proti poněmčování českého jazyka, romanticko-realistická spisovatelka.

 

Další díla autora

Karla – z povídky V zámku a v podzámčí – román

Pan učitel – povídka

Divá Bára – povídka

 

Další autoři patřící do tohoto směru

Karel Hynek Mácha – Máj

František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých

Jan Kolár – Slávy dcera

 

Vliv díla

Kniha byla předlohou k trojímu filmovému zpracování v roce 1971. Nejznámější adaptací je Babička v režii A. Moskalyka s Jarmilou Kurandovou v roli babičky a Libuší Šafránkovou v roli Barunky.


Podobné rozbory děl: