📖 Úvod
Americký realismus (anglicky American Realism) je literární směr, který se rozvíjel především ve Spojených státech amerických v druhé polovině 19. století, zhruba od 60. let 19. století až do počátku 20. století (cca 1860-1900). Jedná se o reakci na idealizované a často sentimentální tendence předchozích romantických a transcendentalistických období, snažící se o věrné a objektivní zobrazení reality a každodenního života americké společnosti. Jeho kořeny sahají k evropskému realismu, avšak americký realismus si brzy vyvinul svébytné rysy reflektující unikátní sociální a historické podmínky ve Spojených státech. Zaměřoval se na popis obyčejných lidí, běžných situací a lokálních dialektů, čímž se snažil přiblížit literaturu širokému publiku a odrážet autentickou zkušenost amerického lidu v době rychlých společenských změn.
🌍 Kontext vzniku
Historické a společenské pozadí vzniku amerického realismu je neoddělitelně spjato s bouřlivým obdobím v dějinách Spojených států. Klíčovou událostí byla Americká občanská válka (1861-1865), která hluboce otřásla národem a zanechala za sebou desítky tisíc mrtvých, obrovské materiální škody a rozsáhlou společenskou i psychologickou deziluzi. Válka demaskovala idealismus a glorifikaci lidské povahy, které byly typické pro romantismus, a ukázala krutou realitu boje, utrpení a rozdělení. Následné období Rekonstrukce (1865-1877) přineslo snahy o obnovu Jihu a integraci bývalých otroků do společnosti, ale zároveň i další napětí a konflikty. Souběžně s těmito událostmi probíhala intenzivní industrializace a urbanizace země. Rychlý rozvoj továren, železnic a velkých měst, doprovázený masivní imigrací z Evropy, vedl k zásadním společenským změnám: vzniku nové dělnické třídy, vzestupu kapitalismu a s ním spojených sociálních nerovností, chudoby ve městech a krize tradičních agrárních hodnot. Filozofické pozadí bylo ovlivněno pozitivismem a nastupujícím darwinismem, který zpochybňoval idealizované představy o lidské vůli a osudu, zdůrazňoval vliv prostředí a dědičnosti, a vedl k touze po vědecky přesném pozorování a popisu. Americký realismus se vymezoval především proti předchozím dominantním směrům: romantismu s jeho důrazem na individualismus, sentiment, idealizaci přírody a lidské povahy, a únik do fantastických světů; transcendentalismu s jeho vírou v vrozenou dobroty člověka a duchovní spojení s přírodou; a také proti gotické literatuře a senzacechtivým „dime novels“. Autoři realismu odmítali melodramatické zápletky, ploché postavy a morální didaktičnost. Místo toho navazovali na tradici evropského realismu, zejména francouzského (Honoré de Balzac, Gustave Flaubert) a anglického (Charles Dickens, George Eliot), avšak adaptovali jej na specifické americké poměry. Za teoretika a propagátora amerického realismu je často považován William Dean Howells, který ve svých esejích vyzýval k věrnému zobrazení „obyčejné“ reality. K jeho zakladatelským osobnostem patří také Henry James, který se zaměřoval na psychologický realismus, a zejména Mark Twain, jehož dílo, plné hovorového jazyka a regionálních specifik, je často považováno za ztělesnění amerického realismu a regionalismu. Tyto postavy stály u zrodu hnutí, které se snažilo zachytit pravdivý obraz Ameriky po občanské válce.
✨ Známé znaky
Hlavními znaky a poetikou amerického realismu je především snaha o objektivní, věrné a detailní zobrazení reality, tak jak ji prožívali obyčejní lidé. Autoři se vyhýbali idealizaci a glorifikaci, namísto toho se zaměřovali na pravdivost a autenticitu. Typická témata a motivy zahrnovaly každodenní život, sociální nerovnosti, důsledky industrializace a urbanizace (chudoba, znečištění, třídní konflikty), rasové otázky (zejména na Jihu po občanské válce), morální dilemata běžných lidí, rodinné vztahy, a boj jednotlivce s nepříznivými vnějšími okolnostmi. Často se objevuje i téma deziluze a ztráty iluzí, reflektující zkušenost po občanské válce. Obraz typického hrdiny je ztělesněn v obyčejném člověku – farmáři, dělníkovi, vojákovi, ženě v domácnosti, dítěti. Hrdinové nejsou výjimečné osobnosti, ale spíše průměrní jedinci, často s morálními chybami a slabostmi, kteří se snaží přežít a najít své místo ve složitém světě. Bývají spíše reaktivní na události než aktivně měnící své osudy, konfrontováni s ekonomickými, společenskými nebo přírodními silami, které jsou mimo jejich kontrolu. Obvyklé prostředí zahrnuje široké spektrum americké krajiny a společnosti: od rušných městských ulic a průmyslových továren, přes venkovské usedlosti Středozápadu a Jihu, až po bitevní pole občanské války. Důraz je kladen na lokální kolorit, což je silně patrné v regionalistickém proudu realismu. Konflikty jsou často vnitřní (morální dilemata) nebo vnější, vyplývající z napětí mezi jedincem a společností, mezi starými a novými hodnotami, nebo mezi různými sociálními třídami. Jazyk a styl je přímý, srozumitelný a snaží se o autenticitu, často zahrnuje hovorovou řeč, dialekty a slang specifické pro danou oblast či sociální skupinu. Přesné a detailní popisy prostředí, postav a událostí jsou samozřejmostí. Kompozice bývá často chronologická, s lineárním vyprávěním, ale s velkým důrazem na rozvíjení charakterů a psychologickou hloubku. Vyprávěcí postupy zahrnují objektivního, často vševědoucího vypravěče ve třetí osobě, který se snaží zachovat neutrální postoj a zdržet se soudů, ačkoli se často objevuje i omezená perspektiva jednotlivých postav, což umožňuje hlubší proniknutí do jejich myšlenek a pocitů. Důležitá je psychologická analýza motivací a jednání postav. Nejčastějšími literárními žánry a podžánry byly romány a povídky, které nejlépe umožňovaly rozsáhlé a detailní zobrazení reality. Na realismus přímo navazoval a z něj se vyvinul naturalismus, který posunul objektivitu a determinismus ještě dál, a také regionalismus (local color writing), který se soustředil na vykreslení specifických charakteristik jednotlivých amerických regionů.
👥 Zastupci
Americký realismus je literární směr, který se zrodil ve Spojených státech ve druhé polovině 19. století jako reakce na romantismus a transcendentalismus, s cílem pravdivě a objektivně zachytit život, společnost a lidské charaktery. Mezi nejdůležitější světové autory tohoto směru patří především Američané, jelikož se jedná o specificky americký proud; čeští autoři se do něj přímo nezařazují, ačkoli měli vlastní realistickou tradici. Klíčovými postavami amerického realismu jsou: Mark Twain, jehož díla “Dobrodružství Toma Sawyera“ a “Dobrodružství Huckleberryho Finna“ autenticky zachycují život na řece Mississippi, dialekt a sociální problémy amerického jihu po občanské válce, čímž realisticky ilustrují regionální specifika a morální dilemata doby. William Dean Howells, považovaný za „děkana amerického realismu“, se ve svém románu “Vzestup Silase Laphama“ detailně věnuje morálním výzvám a společenskému vzestupu střední třídy v měnící se Americe, čímž ztělesňuje základní principy objektivního zobrazení. Henry James, autor “Portrétu dámy“ a “Daisy Miller“, se zaměřuje na psychologické nuance postav a střet americké a evropské kultury, což je typické pro psychologický realismus, který zkoumá vnitřní život a motivace. Kate Chopin, se svým románem “Probuzení“, realisticky zobrazuje vnitřní život ženy a její boj proti společenským konvencím konce 19. století, čímž se stala průkopnicí feministického realismu. Stephen Crane, ačkoli často zařazován spíše k naturalismu, v dílech jako “Rudý odznak odvahy“ a “Maggie: Dívka z ulice“ představuje syrovou realitu války a městské bídy, čímž zdůrazňuje deterministické síly působící na jednotlivce a rozšiřuje realistický záběr. Theodore Dreiser, se svým románem “Sestra Carrie“, líčí boj jednotlivce za přežití v bezcitném urbanizovaném prostředí a vliv společenských sil na osudy lidí, čímž hluboce zakořeňuje v realismu, zatímco se posouvá k naturalismu.
📈 Vývoj
Vývoj amerického realismu probíhal v několika fázích od jeho vzniku v polovině 19. století až po jeho transformaci na počátku 20. století. Vznikl v reakci na idealizovaný romantismus a transcendentalismus, motivován potřebou pravdivého zobrazení poválečné Ameriky, která procházela rychlou industrializací, urbanizací a sociálními změnami. Raná fáze (přibližně 60. až 80. léta 19. století) se vyznačovala snahou zachytit „jak věci skutečně jsou“ a často se projevovala v tzv. „local color“ literatuře neboli regionálním realismu, který se zaměřoval na specifika konkrétních regionů, jejich dialekty, zvyky a krajinu. Zde vynikal Mark Twain s jeho příběhy z Mississippi, ale také autoři jako Bret Harte, který psal o americkém Západě, nebo Sarah Orne Jewett a Mary E. Wilkins Freeman, které zobrazovaly život v Nové Anglii. Období vrcholu (přibližně 80. léta 19. století až první desetiletí 20. století) přineslo rozmanitější formy realismu. William Dean Howells se stal jeho hlavním teoretikem a praktikem, prosazujícím umění, které reflektuje obyčejný život a morální dilemata střední třídy. Současně se rozvíjel psychologický realismus, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Henry James, který se soustředil na hluboké vnitřní prožitky a morální konflikty postav. Konec 19. století a počátek 20. století znamenaly postupný ústup čistého realismu a jeho proměnu do naturalismu, což je drsnější a deterministicky orientovaná odnož realismu, která zdůrazňovala vliv prostředí, dědičnosti a iracionálních sil na lidský osud. K naturalismu se přikláněli autoři jako Stephen Crane, Theodore Dreiser, Frank Norris a Jack London. Realismus také položil základy pro modernistickou literaturu 20. století, která sice experimentovala s formou, ale často si zachovávala realistické jádro v zobrazování lidské zkušenosti. Regionální varianty byly klíčové, od jihu po Novou Anglii, Západ, a také se rozvíjel městský realismus, který se zaměřoval na sociální a ekonomické problémy velkoměst. Žánrové varianty zahrnovaly sociální realismus, psychologický realismus a zmíněný naturalismus.
💫 Vliv
Vliv amerického realismu na pozdější literaturu a umění je obrovský a trvalý. Položil pevné základy pro rozvoj většiny moderních literárních proudů ve Spojených státech a ovlivnil celou řadu pozdějších autorů, směrů a žánrů. Přímo z něj vycházel naturalismus, který dále rozvinul realistické tendence k drsnějšímu a determinističtějšímu zobrazení reality. Realismus byl také klíčovým předstupněm pro americký modernismus 20. století; ačkoli modernisté jako Ernest Hemingway, F. Scott Fitzgerald nebo William Faulkner experimentovali s formou a stylem, jejich hluboká zakořeněnost v realistickém zobrazení americké zkušenosti je nezpochybnitelná. Dále ovlivnil sociálně kritickou literaturu 30. let (např. John Steinbeck a jeho “Hrozny hněvu“), žánr hard-boiled detektivek, které se vyznačují syrovým realismem a cynickým pohledem na společnost (např. Dashiell Hammett, Raymond Chandler), a později také „novinářskou literaturu“ či „nový žurnalismus“. Mimo literaturu se principy realismu projevily v divadle, kde autoři jako Eugene O’Neill nebo Arthur Miller rozvinuli psychologický a sociální realismus na jevišti. Ve výtvarném umění je příbuzná například Ashcan School, která zobrazovala scény z každodenního života v New Yorku. Realismus ovlivnil i počátky filmové tvorby a později se stal základem pro americký nezávislý film a neorealistické tendence. V době svého vzniku byl americký realismus přijímán smíšeně. Na jedné straně byl oceňován pro svou pravdivost, upřímnost a odvahu zobrazovat „skutečnou“ Ameriku, bez sentimentality a idealizace, což bylo vítané osvěžení po romantické éře. William Dean Howells byl jeho hlavním teoretickým obhájcem a propagátorem. Na straně druhé se setkával s ostrou kritikou, často byl napadán za „špinavost“, „vulgaritu“, nedostatek ideálů a „morální zkaženost“. Díla jako Stephena Cranea “Maggie: Dívka z ulice“ nebo Theodora Dreisera “Sestra Carrie“ čelila kontroverzím, obtížím s vydáváním a dokonce cenzuře kvůli zobrazení bídy, sexuálních narážek a morální ambivalentnosti. Ženské autorky jako Kate Chopin byly kritizovány za otevřené zobrazování ženské sexuality a touhy po nezávislosti. Dnes je americký realismus považován za jedno z nejvýznamnějších a formativních období americké literatury, které zásadně přispělo k vytvoření moderní americké identity v literatuře. Díla realistických autorů jsou pilířem literárního kánonu, jsou studována na školách a univerzitách po celém světě. Jejich trvalou relevanci potvrzují četné filmové, divadelní a televizní adaptace. Například “Dobrodružství Huckleberryho Finna“ bylo adaptováno mnohokrát, stejně jako “Portrét dámy“ (např. film Jane Campion z roku 1996), “Rudý odznak odvahy“ nebo “Sestra Carrie“. Tyto adaptace svědčí o univerzální platnosti témat, jako jsou společenské konflikty, morální volby, boj jedince proti osudu a hledání identity, které americký realismus tak mistrně zpracoval a které dodnes rezonují s publikem.
🔗 Mohlo by vás zajímat
Související s tématem Americký realismus na Rozbor-dila.cz →