📖 Úvod
Americký naturalismus (American Naturalism) je literární směr, který se rozvíjel především ve Spojených státech amerických od konce 19. století, zhruba od 80. let, až do počátku 20. století, přibližně do 20. let.
🌍 Kontext vzniku
Historické a společenské pozadí vzniku amerického naturalismu je neodmyslitelně spjato s bouřlivým obdobím rychlé industrializace a urbanizace Spojených států po občanské válce. Země zažívala masivní příliv imigrantů, což vedlo k růstu velkoměst, ale také k prohlubování sociálních nerovností, vzniku chudinských čtvrtí a slumů a k sociálním otřesům, jako byly stávky a dělnické nepokoje. Éra označovaná jako „pozlacený věk„ (Gilded Age) sice navenek prezentovala ekonomický růst a bohatství, pod povrchem však skrývala rozsáhlou korupci, vykořisťování a hlubokou bídu. S koncem éry osidlování Západu (tzv. frontier) se vytratila i myšlenka neomezených příležitostí a volného prostoru, což přispělo k pocitu uzavřenosti a předurčenosti osudu. Filozofické pozadí naturalismu je silně ovlivněno vědeckými teoriemi 19. století, především darwinismem a jeho konceptem přežití nejsilnějšího a boje o existenci, který byl aplikován na lidskou společnost. Klíčový byl princip determinismu, který předpokládal, že člověk není pánem svého osudu, nýbrž je nevratně předurčen svou dědičností (biologické instinkty, genetická zátěž) a prostředím (sociální, ekonomické a geografické podmínky). Na rozdíl od realismu, který ještě věřil v morální volbu a jistou míru svobodné vůle, naturalismus popíral tyto možnosti a zobrazoval člověka jako bytost ovládanou instinkty a vnějšími silami. Založeno to bylo na myšlenkách francouzského filozofa Hippolyte Taina o vlivu rasy, prostředí a momentu a především na práci Émila Zoly a jeho teorii „experimentálního románu“, který viděl literaturu jako vědecký experiment sledující chování postav v kontrolovaném prostředí. Jako zakladatelé amerického naturalismu nejsou označováni jednotlivci v takovém smyslu jako Zola pro evropský naturalismus, spíše jde o skupinu autorů, kteří tyto myšlenky nezávisle adaptovali na americké prostředí, mezi něž patří například Stephen Crane (často považovaný za průkopníka, jehož dílo “Maggie: Dívka z ulice„ je raným příkladem), Frank Norris (“McTeague„, “The Octopus„) a Theodore Dreiser (“Sestřička Carrie“). Politická situace v USA v té době byla charakterizována nadvládou velkých korporací, takzvaných trustů, a laissez-faire kapitalismem, což vedlo k obrovským majetkovým rozdílům a zneužívání moci; společnost reagovala vznikem progresivního hnutí, které se snažilo reformovat sociální a ekonomické nespravedlnosti. Společenské změny zahrnovaly rapidní růst velkoměst, úpadek agrární společnosti, krizi tradičních hodnot a nárůst pocitu odcizení a bezmoci. Naturalismus se vymezoval především proti romantismu s jeho idealizací člověka, přírody a vírou v dobro a svobodnou vůli, stejně jako proti sentimentalismu a optimistickým vizím amerického snu. Naopak navazoval na americký realismus (např. díla Williama Deana Howells, Henryho Jamese, Marka Twaina), avšak posunul jeho objektivní zobrazení reality k extrémnějšímu, syrovějšímu a pesimističtějšímu pohledu na lidskou existenci a jeho neschopnost ovlivnit svůj osud, s hlubším pronikáním do psychiky a deterministických příčin jednání.
✨ Známé znaky
Hlavními znaky a poetikou amerického naturalismu je především drsné a nekompromisní zobrazení reality, které se neštítí ani nejtemnějších a nejbrutálnějších aspektů života. Typická témata a motivy zahrnují boj o přežití v nelítostném prostředí (ať už městské džungle nebo divoké přírody), vliv dědičnosti (instinkty, genetická predispozice k alkoholismu, agresivitě, chudobě) a prostředí (chudoba, sociální útlak, nespravedlnost, třídní rozdíly, špatné životní podmínky) na osud jedince, sociální úpadek, degradaci, zločin, prostituci, alkoholismus, rasismus a obecně temné stránky lidské povahy, často zbavené morálky. Častým motivem je bezmoc člověka tváří v tvář osudu, osamělost a beznaděj, která pramení z pocitu, že jedinec je pouhou hříčkou sil, které nemůže ovlivnit, ať už jsou to biologické pudy, ekonomické tlaky nebo lhostejná příroda. Obraz typického hrdiny je často tragický – jedná se o postavu z nižších sociálních vrstev, která je obětí okolností, svých vlastních instinktů nebo společnosti. Hrdina je často zbaven svobodné vůle a jeho jednání je determinováno biologickými pudy (hlad, sex, agresivita, touha po moci) a vnějšími tlaky, což vede k jeho pádu. Často jde o „anti-hrdinu“, který se marně snaží uniknout svému předurčení a končí tragickým pádem, smrtí nebo zničením, často bez jakékoliv naděje na vykoupení. Obvyklé prostředí je často chudinské – městské slumy, továrny, špinavé ulice, přístavy, vězení, ale také divoká a krutá příroda, která je lhostejná k lidskému utrpení (např. Aljaška v dílech Jacka Londona). Důraz je kladen na zobrazení mechanismů, které vedou k sociálnímu úpadku a dehumanizaci. Konflikty jsou primárně externí – člověk proti přírodě (boj o holé přežití a dominanci), člověk proti společnosti (sociální nespravedlnost, chudoba, třídní útlak, korupce) a v menší míře i vnitřní – člověk proti svým vlastním pudům a instinktům, které ho táhnou ke zkáze nebo k jednání proti jeho morálnímu kompasu. Jazyk a styl je charakteristický objektivitou, vědeckou přesností v popisu, snahou o co největší autenticitu, často s využitím drsného, hovorového jazyka, slangu a dialektů, aby se co nejvěrněji zachytila realita zobrazovaného prostředí a sociální skupiny. Vypravěč je obvykle vševědoucí, ale drží si odstup, popisuje události bez sentimentality a morálního hodnocení, jako by prováděl sociologický experiment. Kompozice je často lineární, s dějem směřujícím k nevyhnutelnému a často katastrofálnímu vyvrcholení, které potvrzuje deterministický pohled na svět. Příběhy jsou často promyšlené tak, aby demonstrovaly vliv jednoho faktoru na druhý, čímž se zdůrazňuje kauzální řetězec událostí vedoucí k tragédii, kde každá volba je iluzorní a výsledek předem daný. Nejčastějšími literárními žánry jsou román a novela, které umožňují detailní a rozsáhlé zobrazení osudů postav v jejich deterministickém kontextu a důsledné sledování vlivu prostředí a dědičnosti, a také krátké povídky, které často zachycují jeden dramatický moment nebo epizodu, ilustrující naturalistické principy.
👥 Zastupci
Americký naturalismus byl významným literárním směrem konce 19. a počátku 20. století, který se snažil zobrazit život s vědeckou objektivitou, často zdůrazňující vliv prostředí a dědičnosti na lidský osud. Mezi nejvýznamnější světové autory tohoto směru patří: “Stephen Crane“ s dílem “Rudý odznak odvahy“ (The Red Badge of Courage), které ilustruje naturalismus zobrazením člověka jako oběti okolností války a instinktů, a “Maggie: Dívka z ulice“ (Maggie: A Girl of the Streets), jež ukazuje deterministický vliv chudoby a sociálního prostředí na osud jedince, který je neschopný vymanit se z cyklu bídy. “Frank Norris“ je známý románem “McTeague“, zobrazujícím pád zubaře, který podléhá svým primitivním instinktům a vlivu chamtivosti, což vede k tragickému konci, a epickým dílem “Chobotnice: Příběh z Kalifornie“ (The Octopus: A Story of California), představujícím střet farmářů s mocnou železnicí, kde jednotlivci jsou drceni anonymními ekonomickými silami. “Theodore Dreiser“ se proslavil románem “Sestra Carrie“ (Sister Carrie), sledujícím morální ambivalenci hrdinky, která stoupá společenským žebříčkem díky pragmatickým rozhodnutím a podléhání materiálním touhám, odrážející bezohlednost urbanizovaného světa, a dílem “Americká tragédie“ (An American Tragedy), které detailně rozebírá osud mladíka drceného společenskými tlaky a fatálními okolnostmi. “Jack London“ přispěl směru románem “Volání divočiny“ (The Call of the Wild), představujícím příběh psa Bucka, který se vrací k primitivním instinktům v drsném prostředí Aljašky, ilustrující boj o přežití, a “Bílým tesákem“ (White Fang), zkoumajícím střet civilizace a divočiny skrze perspektivu vlka. “Upton Sinclair“ svým románem “Džungle“ (The Jungle) detailně a otřesně popsal nelidské pracovní podmínky a život imigrantů v chicagských jatkách, odhalující korupci a bezmoc jednotlivce proti systému. “Kate Chopin“ se dotkla naturalismu v díle “Probuzení“ (The Awakening), které sice má silné feministické tóny, ale zároveň naturalisticky zkoumá vnitřní život ženy, jež se snaží vymanit z omezujících společenských konvencí, ale je nakonec drcena silami mimo její kontrolu.
📈 Vývoj
Americký naturalismus se zrodil koncem 19. století, zhruba v 90. letech, jako radikální odnož realismu a přímá reakce na sentimentální romantismus. Jeho kořeny sahají k francouzskému naturalismu Émile Zoly, darwinovské teorii evoluce a Spencerovu sociálnímu darwinismu, které zdůrazňovaly, že člověk je produktem dědičnosti a prostředí, postrádající svobodnou vůli a je často obětí biologických instinktů a externích sil. Vznikl v období rychlé industrializace, urbanizace a sociálních otřesů v Americe, což poskytlo bohatou půdu pro zobrazování drsné reality života chudých, imigrantů a dělníků. Období vrcholu pro americký naturalismus nastalo na přelomu 19. a 20. století a trvalo zhruba do 20. let 20. století, kdy autoři jako Theodore Dreiser, Jack London a Upton Sinclair dosáhli největšího dopadu a proslulosti. Jejich díla často šokovala veřejnost svým otevřeným zobrazením násilí, sexu, korupce a sociální nespravedlnosti, ale zároveň vyprovokovala důležité společenské debaty a reformy. Postupný ústup naturalismu nastal po první světové válce a s nástupem modernismu, který se soustředil spíše na vnitřní psychiku, experimentální formy a subjektivitu, namísto objektivního zobrazení deterministických vnějších sil. Prvky naturalismu se však transformovaly a ovlivnily další směry, jako je sociální realismus 30. let (např. John Steinbeck), hard-boiled detektivka nebo se mísily s modernističtějšími přístupy u autorů jako William Faulkner, kteří zkoumali dědičnost a prostředí, ale s hlubším psychologickým ponorem a složitější narativní strukturou. Lze rozlišit ranou fázi (např. Stephen Crane, Frank Norris), která byla často experimentální a soustředila se na instinkty a boj o přežití v drsných podmínkách, a pozdní fázi (např. Theodore Dreiser, Upton Sinclair), která se více zaměřila na společenskou kritiku, systémové problémy a ekonomický determinismus. Mezi národní a regionální varianty patřil “urbanistický naturalismus“, zaměřený na život ve městech a společenskou mobilitu (Dreiser), “frontier naturalismus“, který se soustředil na drsné přírodní prostředí a přežití (London), a “sociální naturalismus“ (Sinclair), jenž měl silný angažovaný a reformní charakter.
💫 Vliv
Vliv amerického naturalismu na pozdější literaturu a umění byl značný a dalekosáhlý, i když se jeho přímá dominace snížila. Především ovlivnil „sociální realismus“, který se rozvinul ve 30. letech během Velké hospodářské krize; autoři jako John Steinbeck (Hrozny hněvu, O myších a lidech) přímo navazovali na naturalistické zobrazování utrpení, chudoby a determinace obyčejných lidí v těžkých časech. Dále měl vliv na vznik “hard-boiled detektivky“, kde se objevilo zobrazení drsné reality, cynismu a beznaděje kriminálního podsvětí (např. Raymond Chandler, Dashiell Hammett). Naturalistické prvky dědičnosti, degenerace a vlivu prostředí se objevují i v “Southern Gothic“ literatuře autorů jako William Faulkner nebo Flannery O’Connor, ačkoliv je mísí s modernismem a groteskou. V “moderním dramatu a filmu“ je znatelný vliv v zobrazování postav jako obětí okolností a kritice sociálních nerovností (např. Arthur Miller, Tennessee Williams). Upton Sinclairův román “Džungle„ je považován za předchůdce “investigativní žurnalistiky“ a non-fiction literatury, která se snaží odhalovat společenské problémy. V době svého vzniku byl naturalismus přijímán velmi rozporuplně. Na jedné straně sklízel “ostrou kritiku a čelil cenzuře“ kvůli svému pesimismu, determinismu, explicitnímu zobrazování sexu, násilí a bídy, což bylo považováno za vulgární a nemorální. Mnohá díla, jako Craneova “Maggie„ nebo Dreiserova “Sestra Carrie„ a Chopinovo “Probuzení„, byla buď zakázána, nebo podléhala cenzuře a byla stažena z prodeje. Kritici odmítali jeho deterministický pohled na člověka, který popírá svobodnou vůli a morální odpovědnost. Na druhé straně byl “chválen“ progresivními mysliteli za odvahu zobrazovat nepříjemnou pravdu, za silnou sociální kritiku a za přínos k realistickému zobrazení americké společnosti, což vedlo k diskusím a v některých případech i k reformám. Dnes je americký naturalismus vnímán jako “klíčový a nepostradatelný směr“ v dějinách americké literatury, který inovativně posunul hranice realismu a připravil půdu pro vývoj modernismu a dalších literárních směrů. Jeho díla jsou považována za klasiku a jsou součástí literárního kánonu, studována pro svůj vhled do sociálních problémů přelomu století a pro svůj literární a společenský dopad. Mnoho jeho děl se dočkalo “filmových, divadelních a televizních adaptací“, což svědčí o jejich trvalé relevanci. Například “Rudý odznak odvahy“ bylo několikrát zfilmováno (např. v roce 1951 režisérem Johnem Hustonem), “Sestra Carrie“ byla adaptována v roce 1952 jako “Carrie„, a “Americká tragédie“ se stala předlohou pro oscarový film “Místo na výsluní“ (A Place in the Sun) z roku 1951. Romány Jacka Londona “Volání divočiny“ a “Bílý tesák“ se dočkaly bezpočtu filmových a televizních zpracování, což potvrzuje jejich ikonický status.
🔗 Mohlo by vás zajímat
Související s tématem Americký naturalismus na Rozbor-dila.cz →