👤Radka Denemarková
Život ❤️
Radka Denemarková se narodila 14. března 1968 v Kutné Hoře ⯀ Je českou spisovatelkou, literární historičkou, scenáristkou, překladatelkou německých děl a dramaturgyní ⯀ Vystudovala germanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ⯀ Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a lektorka v Divadle Na zábradlí ⯀ Externě vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého ⯀ Od roku 2004 je spisovatelkou na volné noze ⯀ Její texty byly přeloženy do 17 jazyků ⯀ Získala čtyři ceny Magnesia Litera
Tvorba (příklady) ✒️
Peníze od Hitlera ⯀ Kobold ⯀ Hodiny z olova
Současníci 👥
Michaela Kukovičová (Stíny mezi domy), Petr Šabach (Klíč k šifře)
📖 A já pořád kdo to tluče (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o epiku, konkrétně román s prvky deníku a korespondence, napsaný ve formě prózy.
Téma a motiv 💡
Román A já pořád kdo to tluče se zaměřuje na téma hledání identity a smyslu života v kontextu složitých historických událostí a traumat minulosti, přičemž hlavní myšlenkou je uvědomění si vlivu minulosti na současnost a nutnost vyrovnat se s ní; motivy zahrnují rodinné tajemství, ztrátu, paměť, vinu, odpuštění, lásku, nenávist, válku, komunismus a jeho dopady na lidské osudy; námětem je pak životní příběh hlavní hrdinky, která se snaží rozkrýt tajemství své rodiny a najít své místo ve světě.
Zařazení díla 🕑
Postmodernismus, období po sametové revoluci, charakterizované reflexí minulosti a hledáním identity v novém společenském uspořádání, je literárním směrem a obdobím autorky Radky Denemarkové.
Časoprostor 🕰️
Děj románu A já pořád kdo to tluče se odehrává v několika časových rovinách, prolínající se současností s minulostí, a na různých místech, především v Praze, ale také v Německu a Izraeli, což symbolizuje rozptýlenost a hledání kořenů.
Kompozice 📝
Kompozice románu je nelineární, s častými retrospektivami a střídáním časových rovin, formálně se člení na kapitoly, které jsou dále děleny na kratší úseky, často bez názvů, a prokládány úryvky z deníků a dopisů.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o epiku, konkrétně román s prvky deníku a korespondence, napsaný ve formě prózy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je protagonistka Gita Lauschmannová, která vypráví v ich-formě, což umožňuje čtenáři intimní vhled do jejích myšlenek a pocitů.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy románu zahrnují Gitu Lauschmannovou, hlavní hrdinku, která se potýká s traumaty minulosti a hledá svou identitu, její matku, ženu s tajemnou minulostí, která ovlivnila Gitin život, otce, jehož absence v dětství zanechala v Gitě hlubokou stopu, babičku, která představuje spojení s rodinnou historií, a různé vedlejší postavy, které vstupují do Gitina života a ovlivňují její cestu za sebepoznáním, jako je například přítelkyně Hana, která představuje oporu a pochopení, nebo profesor Stein, jenž symbolizuje hledání pravdy a smíření s minulostí; každá z postav má své vlastní tajemství a nese si s sebou břemeno minulosti, což vytváří komplexní síť vztahů a motivací.
Jazyk a styl ✍️
Román je napsán spisovnou češtinou s prvky hovorové řeči, autorka využívá vnitřní monology, přímou řeč, střídání různých časových rovin, retrospektivy, er-formu i ich-formu, metafory, symboly, ironii, sarkasmus a černý humor k vykreslení absurdity situací a kritiky společenských poměrů.
Stručný obsah 🏷
Román A já pořád kdo to tluče vypráví příběh mladé ženy, Kláry, která se po zkušenosti s domácím násilím a následném útěku od manžela ocitá v nejisté existenci, potýká se s psychickými problémy, stigmatizací ze strany okolí i institucí a v prostředí plném absurdních situací a byrokratických překážek se snaží znovu vybudovat svůj život a najít své místo ve společnosti, přičemž se paralelně odvíjí příběh jejího otce, válečného veterána s posttraumatickou stresovou poruchou, jehož vzpomínky a traumata z války v Jugoslávii se prolínají s Klářiným příběhem a ukazují mezigenerační přenos traumatu.
Podrobný obsah díla 🗒
Klára, mladá žena, utíká od svého násilnického manžela, s nímž má malou dceru, a ocitá se v azylovém domě, kde se setkává s dalšími ženami v podobné situaci, a s nimi sdílí své zkušenosti, strachy a nejistoty ohledně budoucnosti; potýká se s byrokratickými překážkami, nepochopením úřadů, předsudky společnosti a nedostatkem finančních prostředků, což ji nutí k zoufalým krokům, jako je krádež jídla pro dceru; paralelně s jejím příběhem se odvíjí příběh jejího otce, válečného veterána, který se po návratu z Jugoslávie potýká s posttraumatickou stresovou poruchou a traumaty z války, jež ho pronásledují v podobě nočních můr a flashbacků; otec se uzavírá do sebe, jeho vztah s manželkou a dcerou je narušený, nedokáže se vyrovnat s hrůzami, které zažil, a jeho trauma se přenáší i na Kláru, která se snaží pochopit otcovo chování a vyrovnat se s jeho odtažitostí; Klářin boj o přežití a nalezení vlastního místa ve společnosti je protkán absurdními situacemi, setkáními s nejrůznějšími lidmi – od sociálních pracovníků a policistů až po bezdomovce a prostitutky – a konfrontací s realitou, která je často krutá a nespravedlivá; autorka sugestivně líčí psychické stavy Kláry i jejího otce, jejich bezmoc, zoufalství a zároveň touhu po normálním životě; prostřednictvím jejich příběhů kritizuje společenskou lhostejnost, nefunkčnost systému a stigmatizaci obětí domácího násilí; román je silným a emotivním svědectvím o životě na okraji společnosti, o mezigeneračním přenosu traumatu a o síle lidského ducha, který se i v těch nejtěžších situacích nevzdává naděje na lepší budoucnost, a zároveň poukazuje na to, jak složité je vymanit se z kruhu násilí a jak důležitá je podpora okolí a společnosti.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.