👤František Halas
Život ❤️
Byl klíčovou postavou českého poetismu ⯀ Jeho tvorba prošla výrazným vývojem od rané poetické lyriky k angažované poezii s výrazným sociálním podtextem ⯀ Jeho básně se vyznačují hlubokou lyričností a expresivním jazykem ⯀ Halas mistrně pracoval s hudebností a obrazností jazyka ⯀ Zahrnul do své poezie široké spektrum témat od intimních prožitků po společenské problémy ⯀ Jeho dílo silně reflektuje traumata válečných a poválečných let ⯀ Halasovy básně zůstávají dodnes aktuální díky své bezprostřednosti a lidskosti ⯀ Jeho poezie je součástí kanonu české literatury
Tvorba (příklady) ✒️
Staré ženy ⯀ Torzo naděje ⯀ Sepie
Současníci 👥
Nezval (Edison), Seifert (Město v slzách), Holan (Koráb), Wohlavek (Modré nebe)
📖 A co? (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Lyrickoepická báseň, konkrétně balada, se projevuje veršem.
Téma a motiv 💡
V básni „A co?“ se Halas noří do existenciální úzkosti a absurdity lidské existence, kde hlavní myšlenkou je bezvýchodnost a marnost snažení v konfrontaci s všudypřítomnou smrtí, motivy zahrnují zmar, ticho, samotu, čekání a smrt, zatímco námětem je setkání starého muže s personifikovanou smrtí v podobě mladíka, kteří spolu vedou dialog o nevyhnutelnosti konce.
Zařazení díla 🕑
Existencialismus a poezie všedního dne jsou charakteristické pro tvorbu Františka Halase, spadajícího do období mezi světovými válkami a protektorátu.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v básni „A co?“ je neurčitý, s náznaky venkovského prostředí, pravděpodobně za soumraku nebo v noci, kdy se setkávají stařec a smrt, což umocňuje tíživou atmosféru.
Kompozice 📝
Kompozice básně „A co?“ je cyklická, založená na dialogu mezi starcem a smrtí, formálně je báseň členěna do čtyř nestejně dlouhých strof s nepravidelným rýmem a rytmem, což dotváří atmosféru nejistoty a beznaděje.
Charakteristika díla 📜
Lyrickoepická báseň, konkrétně balada, se projevuje veršem.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v básni „A co?“ je neosobní, s omezeným úhlem pohledu, vyprávění probíhá er-formou, ačkoliv se zaměřuje na dialog postav, nevstupuje do jejich myšlenek ani pocitů, což umocňuje odcizení a osamění postav.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami básně „A co?“ jsou stařec, představující obyčejného člověka konfrontovaného s blížícím se koncem života, projevující se strachem, bezmocí a snahou lpět na životě i přes jeho marnost, a mladík, ztělesňující smrt, který vystupuje klidně, neúprosně a s jistotou, s vědomím své moci a nevyhnutelnosti, přičemž dialog mezi nimi odhaluje existenciální úzkost a absurditu lidského bytí.
Jazyk a styl ✍️
Báseň je psána spisovným jazykem, avšak s prvky hovorovosti a expresivity, s využitím metafor, jako je „srdce země rozbité“, „mrtví pod zemí spí“, a řečnických otázek, které umocňují bezradnost a zoufalství, a opakování „a co?“, které zdůrazňuje naléhavost otázky a zároveň rezignaci na jednoduchou odpověď, s užitím apostrof, kdy se lyrický subjekt obrací k zemi, mrtvým, nebi i k sobě samému, čímž vytváří dialog mezi sebou a světem, a s užitím paralelismu, kdy se opakují podobné syntaktické struktury, čímž se zdůrazňuje rytmus a naléhavost sdělení, a s užitím personifikace, kdy se zemi připisují lidské vlastnosti, jako je srdce a pláč, a se stálým prolínáním obrazů života a smrti, minulosti a budoucnosti, naděje a zoufalství.
Stručný obsah 🏷
Báseň A co? reflektuje neutěšenou situaci po druhé světové válce, kdy se lyrický subjekt ptá, co s válkou zničeným světem, plným smrti a utrpení, a hledá smysl a naději v nové realitě.
Podrobný obsah díla 🗒
Lyrický subjekt se v básni A co? ocitá v krajině zničené válkou, obklopen smrtí a utrpením, a ptá se, co s tímto světem, co s mrtvými, co se životem, který pokračuje navzdory všemu, co s rozbitým srdcem země, co s nebem, které mlčí, a co s ním samotným, co s jeho pocity beznaděje a zoufalství, co s touhou po smyslu a naději, co s vědomím, že život jde dál, i když je těžké najít v něm krásu a radost po tom, co se stalo, co s bolestí a ztrátou, které válka způsobila, a hledá odpověď na otázku, jak žít v tomto novém, změněném světě, jak se vyrovnat s minulostí a jak najít sílu pro budoucnost, a přemýšlí o tom, co zbylo z lidskosti a co zbylo z naděje, a ačkoli se mu nedostává jasných odpovědí, báseň se stává výrazem jeho vnitřního boje, jeho pokusu pochopit a přijmout realitu, a zároveň se stává výzvou k zamyšlení nad smyslem života a nadějí v době po katastrofě, kdy se lyrický subjekt obrací k zemi, k mrtvým, k nebi a k sobě samému, a hledá v nich oporu a směr, a i když se odpovědi nedostávají, samotné kladení otázek se stává aktem odporu proti beznaději a zároveň aktem hledání smyslu v chaosu a utrpení, a báseň se tak stává nejen výrazem zoufalství, ale i výrazem naděje, že i po katastrofě je možné najít cestu vpřed, a že i v troskách je možné najít zárodky nového života, a že i v mlčení nebe je možné slyšet tichý hlas naděje, která nikdy neumírá, a že i v rozbitém srdci země je možné najít sílu k obnově a k životu, který pokračuje navzdory všemu.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.