👤Alois Mrštík
Život ❤️
Byl spolu s bratrem Vilémem předním představitelem realismu v české literatuře ⯀ Jejich společná díla se zaměřovala na realistické zobrazení života valašských prostých lidí ⯀ Věrohodně zachytili valašský dialekt, zvyky a tradice ⯀ Tím obohatili českou literaturu o specifický regionální kolorit ⯀ Přispěli k zviditelnění Valašska v české literatuře ⯀ Aloisovo samostatné dílo prohloubilo psychologickou stránku vyprávění ⯀ Jeho tvorba se vyznačovala silným národním cítěním ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Maryša ⯀ Rok na vsi ⯀ Moravské obrázky
Současníci 👥
Karel Václav Rais (Žaláři), Jan Neruda (Povídky malostranské), Božena Němcová (Babička), Svatopluk Čech (Václavovský rok)
📖 Moravské obrázky (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Moravské obrázky patří k epice, konkrétně jde o povídkový cyklus s prvky realistického a naturalistického líčení, přičemž výrazová forma je próza.
Téma a motiv 💡
Téma Moravských obrázků je život na Moravském Slovácku, konkrétně v oblasti kolem Hodonína, s důrazem na sociální problémy venkovského obyvatelstva, jako je chudoba, alkoholismus, těžká práce a generační konflikty; hlavní myšlenkou je kritika sociální nespravedlnosti a upozornění na tíživou situaci venkovského lidu, motivy zahrnují bídu, nemoci, rodinné konflikty, lásku, nenávist, zvyky a tradice venkovského života, a také vztah člověka k půdě a přírodě; námět pro jednotlivé povídky čerpal Mrštík z reálného života na Slovácku, z osudů konkrétních lidí a událostí, které pozoroval a o kterých slyšel.
Zařazení díla 🕑
Alois Mrštík tvořil v období realismu a naturalismu, které spadá do konce 19. a začátku 20. století, a jeho Moravské obrázky jsou typickým příkladem literárního směru kritického realismu s naturalistickými prvky.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Moravských obrázků je zasazen do venkovských oblastí jižní Moravy, konkrétně do okolí Hodonína, v období konce 19. století, přičemž čas v jednotlivých povídkách plyne lineárně, avšak každá povídka zachycuje určitý časový úsek ze života postav.
Kompozice 📝
Kompozice Moravských obrázků je cyklická, sestává z jednotlivých povídek, které jsou tematicky a motivicky propojeny a vytvářejí ucelený obraz života na Slovácku, formálně se text člení na jednotlivé povídky, které mají vlastní názvy a vnitřní strukturu.
Charakteristika díla 📜
Moravské obrázky patří k epice, konkrétně jde o povídkový cyklus s prvky realistického a naturalistického líčení, přičemž výrazová forma je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Moravských obrázcích je er-forma, tedy vševědoucí vypravěč, který má přístup k myšlenkám a pocitům postav a zároveň komentuje děj a situace, vyprávěcí forma je chronologická s občasnými retrospektivami, které dokreslují charakter postav a objasňují jejich motivaci.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Moravských obrázcích vystupuje celá řada postav, z nichž mezi nejvýznamnější patří například stařeček Komárek, moudrý a laskavý stařík, který představuje tradiční hodnoty venkovského života, dále jeho syn Vávra, rozporuplná postava zmítaná mezi láskou k půdě a touhou po lepším životě, pak i jeho žena Francka, silná a pracovitá žena, která se snaží udržet rodinu pohromadě, a jejich děti, které reprezentují novou generaci, dále se v povídkách objevují i další postavy z vesnice, jako je například farář, učitel, hostinský nebo různí vesničané, kteří představují rozmanitost venkovského společenství a jeho sociální problémy, každá postava je vykreslena s realistickou syrovostí a psychologickou hloubkou, což umožňuje čtenáři vcítit se do jejich situace a pochopit jejich motivaci.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Moravských obrázků je specifický kombinací spisovné češtiny a moravských dialektů, s bohatým využitím přímé řeči, která dodává autenticitu postavám a jejich prostředí, a Mrštík mistrně používá různé jazykové prostředky, jako jsou archaismy, které dokreslují dobovou atmosféru, metafory a personifikace, které oživují vyprávění, a také hyperboly a ironii, které dodávají textu humor a hloubku, čímž vytváří barvitý a realistický obraz moravského venkova.
Stručný obsah 🏷
Moravské obrázky zachycují život na moravském venkově konce 19. století, s důrazem na sociální problémy, tradice, zvyky a postavy z různých společenských vrstev, od sedláků a chalupníků přes řemeslníky až po zámeckou paní, a to skrze jednotlivé povídky, které tvoří mozaiku venkovského života s jeho radostmi i starostmi.
Podrobný obsah díla 🗒
Kniha Moravské obrázky, složená z jednotlivých povídek, vykresluje pestrý obraz života na moravském venkově, kde se prolínají osudy sedláků, chalupníků, řemeslníků a dalších obyvatel, přičemž ústředním tématem je sociální nerovnost a boj o přežití v těžkých podmínkách, a v povídce „V temných virech“ se čtenář setkává s rodinou, která se potýká s chudobou a beznadějí, a v „Andělíčku“ sledujeme tragický osud mladé dívky, která se stane obětí společenských předsudků, zatímco „Pan Ječmínek“ vypráví o chamtivém sedlákovi, který se snaží zbohatnout na úkor druhých, a v „Pohorské vesnici“ se čtenář ponoří do atmosféry venkovských tradic a zvyků, jako jsou svatby, pohřby a náboženské obřady, a zároveň se setkává s postavami, které se snaží zachovat staré zvyky a bojovat proti moderním vlivům, a v povídce „Na dně“ autor líčí život nejchudších vrstev, které se ocitají na okraji společnosti a bojují o holou existenci, a kontrastně s tím zobrazuje život zámecké paní, která žije v luxusu a nevnímá realitu venkovského života, a v „Ztraceném synu“ se setkáváme s tématem rodinného konfliktu a návratu ztraceného syna, který se snaží napravit své chyby a získat zpět důvěru rodiny, a „O zlém Honzovi“ vypráví o rebelovi, který se bouří proti společenským normám a konvencím, a v „Příchodu jara“ se čtenář ocitá uprostřed probouzející se přírody a oslavuje s venkovskými obyvateli příchod nového života a naděje, a Mrštík ve svých povídkách věrně zachycuje nejen realitu života na venkově, ale také psychologii postav, jejich myšlenky, city a motivace, a skrze detailní popisy prostředí, dialogy a vnitřní monology postav vytváří plastický a uvěřitelný obraz moravského venkova konce 19. století, a zároveň se dotýká nadčasových témat, jako jsou sociální nespravedlnost, lidská chamtivost, láska, zrada a naděje, a tím, že se zaměřuje na každodenní život obyčejných lidí, jejich radosti i starosti, se mu daří vytvořit dílo, které je nejen historicky cenné, ale i lidsky dojemné a nadčasové, a v „Kantoru Halfar“ se setkáváme s postavou venkovského učitele, který se snaží vzdělávat děti a bojovat proti nevědomosti a pověrám, a „Na svatbě“ je povídka, která barvitě líčí svatební obřady a zvyky na moravském venkově, a zároveň se dotýká témat lásky, manželství a společenských očekávání, a „Děd Vrbka“ vypráví o moudrém starci, který je nositelem venkovských tradic a zkušeností, a „Štědrý den“ se zaměřuje na atmosféru vánočních svátků na venkově a zobrazuje tradice a zvyky spojené s oslavou narození Ježíše Krista, a v závěrečné povídce „Silvestr“ se čtenář loučí s postavami a jejich příběhy a bilancuje uplynulý rok.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.