👤Titus Maccius Plautus
Život ❤️
Byl mistrem římské komedie ⯀ Jeho hry jsou psány v hovorové latině ⯀ Jeho díla jsou plná slovních hříček a komických situací ⯀ Jeho práce ovlivnila vývoj dramatické tvorby po staletí ⯀ Jeho hry odrážejí sociální a kulturní život jeho doby ⯀ Dochovalo se 20 jeho her ⯀ Jeho hry obsahují typické postavy jako chytrý otrok, zamilovaný mladík a lakomý stařec ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Komedie o hrnci ⯀ Chlubivý voják ⯀ Dvojčata
Současníci 👥
Livius Andronicus (Odysea), Naevius (Bellum Punicum), Ennius (Annales)
📖 Chlubivý voják (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Chlubivý voják je drama, konkrétně komedie, psaná ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Téma Chlubivého vojáka se točí kolem marnivosti, lží a podvodů, s hlavní myšlenkou, že arogance a pýcha jsou nakonec potrestány, a motivy zahrnují lásku, intriky, klam, převleky a odhalení pravdy, přičemž námět vychází z řeckého dramatu, ale Plautus jej obohatil o římské reálie a specifický humor.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, kterým se Titus Maccius Plautus řídil, je antické drama, konkrétně římská komedie, a tvořil v období starověkého Říma.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Chlubivém vojákovi není explicitně určen, děj se odehrává v neurčitém antickém prostředí, pravděpodobně v řeckých Efezu, před domy hlavních postav.
Kompozice 📝
Kompozice Chlubivého vojáka je chronologická s dramatickým spádem, formálně je členěna na pět aktů, které se dále dělí na scény, přičemž děj plyne v dialogické formě.
Charakteristika díla 📜
Chlubivý voják je drama, konkrétně komedie, psaná ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Chlubivém vojákovi není přítomen, děj je zprostředkován divákům skrze dialogy a jednání postav, tudíž se jedná o dramatický typ vypravěče s přímou řečí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Chlubivém vojákovi zahrnují Pyrgopolynicés, chlubivého vojáka, jenž se vychloubá smyšlenými hrdinskými činy a milostnými úspěchy, otroka Palaestria, chytrého a vynalézavého sluhu, který vymýšlí plány a intriky, aby pomohl svému pánu a odhalil vojákovu lživost, Pleusicles, mladého muže zamilovaného do dívky unesené Pyrgopolynicésem, Sceledrus, vojákova hloupého a zbabělého sluhu, který nechtěně pomáhá odhalit vojákovy lži, Periplectomenus, starého muže a souseda Pyrgopolynicése, do jehož domu se dívka uchýlí, Acroteleutium a Milphidippa, hetéry, které se zapojují do intrik proti vojákovi, a nakonec dívku, milenku Pleusicla, unesenou Pyrgopolynicésem, která touží po návratu ke svému milému a trpí vojákovým obtěžováním.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk hry je živý a dynamický, s využitím hovorové latiny, plné slovních hříček, dvojsmyslů a komických nadsázek, přičemž autor hojně využívá přímou řeč k vykreslení charakterů postav, a tropů a figur, jako jsou hyperboly, metafory a ironie, pro zesílení komického efektu.
Stručný obsah 🏷
Pyrrhus, chlubivý voják římské armády, se neprávem chlubí svými smyšlenými hrdinskými činy a uloupenou kořistí, zatímco jeho otrok Palestrio, kterého ukradl svému pánu, mu v tom s vynalézavostí pomáhá, ale zároveň se snaží napravit křivdu, kterou Pyrrhus způsobil mladému milenci a dívce, které unesl.
Podrobný obsah díla 🗒
Chlubivý voják Pyrrhus, se vrací z války a vychloubá se svými smyšlenými hrdinskými činy a kořistí, kterou ve skutečnosti ukradl, a mezi touto kořistí je i otrok Palestrio, kterého ukradl svému pánu Pleusiclesovi; Palestrio poznává v zajaté dívce milou svého pána a snaží se mu tajně pomoci; zatímco Pyrrhus se snaží dívku, kterou vydává za svou zajatkyni, získat pro sebe a ubytuje ji u sousedky, stařeny Periplectomeny; Pleusicles se mezitím vrací domů a zjišťuje, že jeho milá i otrok zmizeli; Palestrio vymyslí plán, jak Pyrrhusovi jeho lži a podvody odhalit a zároveň pomoci svému pánovi získat zpět jeho milou; s pomocí Periplectomeny a jejího syna, který se vydává za bohatého kapitána, a lsti, v níž je zapojen i falešný dopis a zdánlivé zdvojení domu Periplectomeny, přesvědčí Pyrrha, že se dívka zamilovala do kapitána, a ten ji chce odvést; Pyrrhus se rozzuří a vypukne komická hádka, během níž je odhalen jeho podvod a jeho pravá povaha zbabělce a lháře; nakonec je Pyrrhus ponížen a potrestán, Pleusicles se shledá se svou milou, a Palestrio je odměněn za svou věrnost a vynalézavost a získává zpět svobodu; hra končí šťastným shledáním milenců a triumfem spravedlnosti, přičemž autor zdůrazňuje morální ponaučení, že lež a chlubení se nikdy nevedou k dobrému konci a že pravda a čest nakonec vždy zvítězí.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.