👤Platón
Život ❤️
Byl žákem Sokrata a učitelem Aristotela ⯀ Jeho díla jsou psána převážně formou dialogů ⯀ Zavedl teorii idejí, která zásadně ovlivnila západní myšlení ⯀ Založil Platónovu akademii, významné centrum učení a výzkumu ⯀ Jeho filozofické koncepty ovlivňují dodnes politickou filozofii, psychologii a další obory ⯀ Zabýval se epistemologií, metafyzikou, politikou, etikou a estetikou ⯀ Jeho vliv na filozofii, teologii a politické myšlení je nesporný a přetrvává do současnosti ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ústava ⯀ Symposion ⯀ Faidón
Současníci 👥
Isókratés (Protiv Aristida), Xenofón (Anabasis, Kyrupädie), Euripidés (Medeia, Bakchantky)
📖 Faidros (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Faidros je dílem epickým, konkrétně filozofickým dialogem, psaným prozaickou formou.
Téma a motiv 💡
Tématem Faidra je láska, rétorika a filozofie, přičemž hlavní myšlenkou je hledání pravé podstaty lásky, která není pouhou fyzickou touhou, ale vede k poznání pravdy a dobra, motivy zahrnují chválu a kritiku rétoriky, vztah erosu a krásy, nesmrtelnost duše, vztah filozofie a rétoriky, dualitu těla a duše, důležitost inspirace a šílenství, a hledání pravdy a moudrosti, námětem je setkání Sókrata a Faidra, kteří diskutují o projevech Lysia o lásce a následně sami rozvíjejí toto téma v různých rovinách.
Zařazení díla 🕑
Literární směr je klasická řecká filozofie a období autora Faidra, Platóna, spadá do období klasické řecké antiky.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Faidra je situován do venkovského prostředí poblíž Athén, konkrétně k řece Ilissos, během letního dne.
Kompozice 📝
Kompozice Faidra je dialogická, členěná do úvodního setkání, Faidrova přednesu Lysiаsova projevu, Sókratovy kritiky a vlastních projevů o lásce, mytologického vyprávění o božském poblouznění a závěrečné diskuse o rétorice a filozofii, formálně je text členěn do nepřísně oddělených částí daných přirozeným proudem konverzace.
Charakteristika díla 📜
Faidros je dílem epickým, konkrétně filozofickým dialogem, psaným prozaickou formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Faidra je jeden z účastníků dialogu, Faidros, který podává svědectví o proběhlé konverzaci, vyprávěcí forma je er-forma, tedy ich-forma zprostředkovaná.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Faidra jsou Sókratés, zkušený a moudrý filozof, který vede dialog a zpochybňuje konvenční názory, Faidros, mladý obdivovatel rétoriky, který je zaujat Lysiasovým projevem a snaží se ho napodobit, Lysias, rétor, jehož projev o lásce je předmětem diskuse, i když se dialogu osobně neúčastní, a další postavy jsou zmiňovány v mytologických příbězích a alegóriích, jako například Phaidra, Theseus, Boreas a Oreithyia, kteří slouží k ilustraci různých aspektů lásky a šílenství.
Jazyk a styl ✍️
Platónův Faidros je psán spisovnou řečtinou s využitím dialogické formy, kde se střídají promluvy Sókrata a Faidra, a s bohatým užitím metafor, jako je zmíněné okřídlené spřežení symbolizující duši, dále alegorií, kdy například mýtus o bohu Thamovi a egyptském králi Thamusovi slouží k ilustraci Platónových myšlenek o psaném slovu, a dalších rétorických figur, jako jsou ironie, typická pro Sokratovu metodu vedení dialogu, a hyperboly, které zdůrazňují určité aspekty diskutovaných témat.
Stručný obsah 🏷
Faidros, dialog mezi Sókratem a Faidrem, se odehrává během horkého letního dne za hradbami Athén, kde se oba muži setkají u říčky Ilissos a diskutují o lásce, rétorice a duši, přičemž Faidros nejprve Sokratovi přednese Lysiův projev o tom, proč je lepší se oddat nemilujícímu než milujícímu, na což Sokrates reaguje vlastním projevem a následně kritikou obou projevů, které dle něj nedokážou uchopit pravou podstatu lásky, a po nichž následuje rozprava o duši, kterou Sokrates přirovnává k okřídlenému spřežení, a o rétorice, kterou považuje za umění, které by mělo být založeno na znalosti pravdy a duše.
Podrobný obsah díla 🗒
Sokrates a Faidros se setkávají za hradbami Athén v horkém dni, Faidros nese pod pláštěm Lysiův projev o lásce, který Sokratovi přečte a který tvrdí, že je lepší se oddat nemilujícímu než milujícímu, protože milující je zaslepen vášní a žárlivostí, zatímco nemilující je racionálnější a praktičtější, což Sokrata neuspokojí a sám přednese vlastní projev, v němž argumentuje, že láska, i když je formou šílenství, může být pozitivní silou, která vede k duchovnímu růstu, ovšem po přednesení svého projevu se Sokrates necítí dobře, protože se domnívá, že se provinil proti bohu, a proto pronese další projev, v němž koriguje předchozí dva a tvrdí, že pravá rétorika musí být založena na znalosti duše a pravdy, přičemž duši přirovnává k okřídlenému spřežení s bílým a černým koněm, které řídí vozataj, a vysvětluje, že bílý kůň představuje ušlechtilé touhy, zatímco černý kůň představuje pudy a vášně, a že vozataj, rozum, se snaží oba koně ovládat a směřovat spřežení k ideálům krásy, dobra a pravdy, a dále se Sokrates s Faidrem baví o tom, jak různé druhy šílenství, včetně lásky, mohou vést k poznání pravdy a jak rétorika, pokud je používána správně, může být nástrojem k probuzení duše a jejímu povznesení k vyšším sférám bytí, přičemž kriticky hodnotí psané slovo, které dle něj vede k zapomínání a povrchnímu poznání, na rozdíl od živého dialogu, který umožňuje hlubší porozumění, a diskuse se dotkne i role bohů a mytologie v lidském životě, přičemž Sokrates vypráví mýtus o bohu Thamovi a egyptském králi Thamusovi, který ilustruje jeho obavy z negativních důsledků psaní, a nakonec se oba muži shodnou na tom, že pravá rétorika je umění, které vyžaduje nejen technické dovednosti, ale i hluboké morální a filosofické poznání, a že skutečný rétor by měl být zároveň i filosofem, který usiluje o pravdu a dobro.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.