👤Miloš Čermák
Život ❤️
Patřil k předním českým prozaikům a dramatikům své doby ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo realistickým zobrazováním života a psychologickým prokreslením postav ⯀ Často se zabýval sociální problematikou a morálními dilematy ⯀ Věnoval se tématům mezilidských vztahů v kontextu totalitního režimu a jeho následků ⯀ Jeho próza se vyznačovala hutným jazykem a precizní kompozicí ⯀ Mezi jeho nejznámější díla patří novela „Krajina v závětří“ a romány „Vina“, „Sedm dní“ a „Hra s ohněm“ ⯀ Získal řadu literárních ocenění a jeho díla byla přeložena do několika jazyků ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Jak se skáče na špek ⯀ Příběhy z Facebooku ⯀ Deník špatného otce
Současníci 👥
Ivan Klíma (Spáleniště), Ludvík Vaculík (Český snář), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)
📖 Hlava XXII po česku (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Hlava XXII je literární dílo spadající do epiky, konkrétněji do žánru satirického válečného románu, s výraznou absurdní a groteskní výrazovou formou.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Hlavy XXII je absurdita války a byrokracie, s ústřední myšlenkou poukazující na to, jak systém a jeho pravidla mohou jednotlivce zotročit a dehumanizovat, přičemž motivy zahrnují absurditu, byrokracii, ztrátu individuality, šílenství, smrt a přežití, a námětem je příběh Yossariana, pilota bombardéru za druhé světové války, který se zoufale snaží uniknout nesmyslným pravidlům a povinnostem armády, aby si zachránil život.
Zařazení díla 🕑
Hlava XXII se řadí k postmodernismu, přičemž autor Miloš Čermák tvořil v druhé polovině 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj Hlavy XXII se odehrává primárně na fiktivním ostrově Pianosa ve Středozemním moři během druhé světové války, přičemž časoprostor je často fragmentovaný a nelineární, s retrospektivami a skoky v čase, které odrážejí chaotickou a absurdní povahu války.
Kompozice 📝
Kniha má nechronologickou a epizodickou kompozici, s prolínáním dějových linií a motivů, formálně je členěna do kapitol, které nesou názvy podle jednotlivých postav nebo témat.
Charakteristika díla 📜
Hlava XXII je literární dílo spadající do epiky, konkrétněji do žánru satirického válečného románu, s výraznou absurdní a groteskní výrazovou formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Hlavě XXII vševědoucí, s občasnými vstupy er-formy, a používá ironický a sarkastický tón, který podtrhuje absurditu popisovaných situací.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Mezi postavami najdeme Johna Yossariana, inteligentního a cynického pilota bombardéru, který se snaží uniknout létání a přežít válku; Milo Minderbindera, pragmatického a podnikavého mess manažera, jehož obchodní aktivity se stávají stále absurdnějšími a rozsáhlejšími; kaplana Tappmana, nejistého a zmateného duchovního, který zpochybňuje smysl války i své víry; Doc Daneeka, cynického a sobeckého lékaře, který odmítá Yossariana uzemnit; generála Dreedlea, posedlého přehlídkami a statistikami; a mnoho dalších postav, které reprezentují různé aspekty absurdity války a lidské povahy, přičemž každá z postav přispívá k celkovému obrazu chaosu a šílenství.
Jazyk a styl ✍️
Román je napsán hovorovým, místy až vulgárním jazykem s častým užíváním přímé řeči, která dodává textu autentičnost a dynamiku, a autor hojně využívá humor, ironii, sarkasmus a grotesku, čímž zesiluje absurditu zobrazovaných situací a zároveň se nevyhýbá ani expresivním výrazům a metaforám, které dokreslují atmosféru válečného šílenství, a v neposlední řadě se v textu objevují i prvky černého humoru, které odrážejí tragikomické paradoxy lidské existence.
Stručný obsah 🏷
Román Hlava XXII od Miloše Čermáka vypráví absurdní příběh kapitána Josefa Švejka, který se během první světové války ocitá v blázinci a snaží se všemi možnými způsoby vyhnout aktivní službě, přičemž se setkává s řadou bizarních postav a situací, které odrážejí nesmyslnost války a byrokratického systému.
Podrobný obsah díla 🗒
Kapitán Josef Švejk, prohlášený za blázna a umístěný do psychiatrické léčebny, se zoufale snaží dostat z války, ovšem jeho pokusy o propuštění jsou neustále mařeny byrokratickými pravidly a absurditou vojenského systému, přičemž se setkává s celou plejádou bizarních postav, jako je doktor Grünstein, který se baví vymýšlením nových diagnóz, nebo major Přecechtěl, posedlý vojenskými předpisy, a Švejkova snaha simulovat bláznovství se mu paradoxně stává osudnou, protože podle Hlavy XXII, bizarního pravidla, které si armáda vymyslela, může být zproštěn služby pouze ten, kdo o to požádá, ale zároveň ten, kdo o zproštění služby požádá, je prohlášen za duševně zdravého, a tudíž schopného bojovat, což Švejka uvrhne do začarovaného kruhu, ze kterého se zdá být nemožné uniknout, a tak se Švejk ocitá v pasti absurdity, kde se logika a zdravý rozum vytrácejí v absurdních nařízeních a paradoxech, a jeho putování blázincem a vojenskými úřady se stává metaforou pro nesmyslnost války a byrokratického systému, který drtí jednotlivce a zbavuje ho veškeré lidskosti, přičemž Švejk se svými naivními otázkami a nepochopením pravidel stává jakýmsi zrcadlem, které odráží absurditu a pokrytectví společnosti a v konečném důsledku se stává symbolem lidské odolnosti a schopnosti přežít i v těch nejabsurdnějších podmínkách a jeho neustálé opakování hesla „Já jsem blázen!“ se stává ironickým komentářem k válečnému šílenství a absurdní realitě, v níž se ocitl, a zároveň se stává i jakousi formou protestu proti nesmyslnosti války a proti byrokratické mašinérii, která drtí jednotlivce, a Švejkův příběh, plný groteskních situací a bizarních postav, se stává metaforou pro absurditu lidské existence a pro marnost snahy o nalezení smyslu v chaotickém světě ovládaném nesmyslnými pravidly a pokrytectvím.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.