👤Max Frisch
Život ❤️
Jeho dílo zahrnuje romány, hry a eseje ⯀ Kriticky se zabýval tématy identity, odpovědnosti a manipulace ⯀ Prozkoumával vztah člověka k společnosti a technologii ⯀ Jeho romány „Homo Faber“ a „Stiller“ jsou klasickými příklady moderní prózy ⯀ Jeho hry, jako „Lord B“ a „Andorra“, provokují k zamyšlení nad morálními dilematy a politickými souvislostmi ⯀ Hluboce pronikal do psychologie postav ⯀ Jeho vliv na německy psanou literaturu a divadlo je nesporný a jeho dílo si zachovává aktuálnost. ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Homo Faber ⯀ Stiller ⯀ Andorra
Současníci 👥
Robert Musil (Muž bez vlastností), Thomas Mann (Doktor Faustus), Hermann Hesse (Siddhartha)
📖 Don Juan aneb Láska ke geometrii (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o drama, konkrétně tragikomedii s prvky absurdního divadla, napsanou ve veršované i prozaické formě s výraznými dialogy a monology.
Téma a motiv 💡
Téma hry Don Juan aneb Láska ke geometrii se zaměřuje na konflikt mezi individualitou a společenskými očekáváními, s hlavní myšlenkou zpochybňující tradiční pojetí lásky, vášně a roli ženy v mužském životě, a motivy zahrnují hledání smyslu života, osamělost, svobodu versus zodpovědnost, iluzi a realitu a moc společenských konvencí; námětem je pak dekonstrukce mýtu o donu Juanovi, nikoliv jako nenapravitelném svůdci, ale jako muži toužícím po poznání a intelektuální čistotě, který se vzpírá stereotypní roli milovníka a hledá únik v geometrii.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Don Juan aneb Láska ke geometrii spadá, je moderní drama, konkrétně absurdní drama, a autor Max Frisch tvořil v období po druhé světové válce, v kontextu existencialismu a poválečné deziluze.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Donu Juanovi aneb Láska ke geometrii je neurčitý, s prvky atemporalit a symbolického prostoru, který neodkazuje na konkrétní historické období ani geografické místo, odehrávající se spíše v abstraktní rovině lidské existence.
Kompozice 📝
Kompozice hry je nelineární s retrospektivními pasážemi a snovými sekvencemi, formálně je členěna do dvou aktů s proměnlivým počtem scén a volným střídáním veršů a prózy, s využitím dramatických technik jako jsou ironie, paradox a groteska.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o drama, konkrétně tragikomedii s prvky absurdního divadla, napsanou ve veršované i prozaické formě s výraznými dialogy a monology.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Donu Juanovi aneb Láska ke geometrii není explicitně přítomen, vyprávění se odehrává skrze dialogy a monology postav, s prvky epického divadla, kde se divák stává spíše pozorovatelem a reflektorem dění na jevišti.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami hry jsou Don Juan, intelektuál toužící po poznání a řádu geometrie, který odmítá stereotypní roli milovníka, doña Anna, žena reprezentující tradiční očekávání lásky a vášně, zklamána Juanovým chladem, don Gonzalo, Annin otec, ztělesňující společenské konvence a otcovskou autoritu, Mirandolina, kurtizána, jež se stává Juanovou společnicí a partnerkou v intelektuálních debatách, don Ottavio, Annin snoubenec, typický romantický hrdina, kontrastující s Juanovým pragmatismem, a Sganarelle, Juanova sluha, skeptický a ironický komentátor děje, představující hlas rozumu a zároveň zdroj komiky; postavy jsou spíše typy než individualizované charaktery, sloužící k zprostředkování autorových myšlenek a témat.
Jazyk a styl ✍️
Drama je napsáno spisovným jazykem s využitím přímé řeči, která oživuje dialogy mezi postavami, přičemž autor pracuje s různými jazykovými prostředky, jako jsou metafory, ironie a sarkasmus, které prohlubují charakterizaci postav a vytvářejí satirický tón hry, a zároveň využívá i další tropy a figury, například hyperbolu a personifikaci, k zdůraznění absurdnosti situací a zesílení dramatického napětí.
Stručný obsah 🏷
Max Frisch ve svém dramatu Don Juan aneb Láska ke geometrii představuje Dona Juana nikoli jako notorického svůdce žen, ale jako muže posedlého logikou a geometrií, který se snaží uniknout společenským očekáváním a nalézt smysl života v racionálním světě, přičemž jeho pokusy o izolaci a intelektuální život jsou neustále narušovány ženami, které ho milují, nenávidí a nakonec ho zničí.
Podrobný obsah díla 🗒
Don Juan, unavený neustálým sváděním žen a společenským tlakem na roli milovníka, se uchýlí k matematice a geometrii, aby našel řád a logiku ve světě, ale jeho snaha o intelektuální život je neustále narušována ženami, které do něj vkládají své naděje a touhy, počínaje jeho snoubenkou Donou Annou, která je hluboce zklamaná jeho odmítnutím a touží po tradičním manželství, přes vášnivou a žárlivou Mirandu, která ho svede a donutí k útěku, až po chladnou a vypočítavou Celestinu, která ho vidí jako prostředek k dosažení svých cílů, přičemž Don Juan se v této spirále ženských intrik a očekávání cítí stále více uvězněný a nepochopený, a jeho pokusy o vysvětlení, že láska je pro něj pouhou iluzí a že pravou krásu nachází v geometrických tvarech, jsou vnímány jako rouhání a provokace, a nakonec, i když se mu podaří na čas uniknout do kláštera a věnovat se studiu, je pronásledován svou pověstí a nakonec zavražděn zdánlivě žárlivým manželem, ale ve skutečnosti ženami, které se cítí jím zrazeny a poníženy, a ironií osudu je, že Don Juan, který se snažil uniknout lásce a vášni, se stává obětí právě těchto emocí, které ho nakonec zničí, a jeho touha po řádu a logice je v konfrontaci s chaotickým a iracionálním světem lidských vztahů poražena, čímž autor vytváří tragikomický obraz muže, který se snaží žít podle vlastních pravidel, ale nakonec je pohlcen společenskými konvencemi a očekáváními, a zároveň se ptá, zda je skutečně možné uniknout svému osudu a nalézt štěstí v abstraktním světě myšlenek a idejí.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.