👤Karel Havlíček Borovský
Život ❤️
Byl klíčovou postavou českého národního obrození ⯀ Jeho dílo zásadně ovlivnilo vývoj českého jazyka a národní identity ⯀ Psali se satirické texty a politické články ⯀ Neúnavně bojoval za svobodu slova a národní sebeurčení ⯀ Svůj boj vedl i v exilu ⯀ Jeho dílo zahrnuje poezii a prózu ⯀ Jeho odkaz spočívá v boji za svobodu a demokracii ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Král Lávra ⯀ Křest svatého Vladimíra ⯀ Tyrolské elegie
Současníci 👥
Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Jungmann (Slovník česko-německý), Jan Kollár (Slávy dcera)
📖 Žalmy (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Žalmy patří k lyrice, konkrétně jde o cyklus básní v próze s prvky satiry a ironie.
Téma a motiv 💡
V Žalmech autor reaguje na politickou situaci po revoluci, kdy se jeho naděje na svobodu a demokracii rozplynuly v důsledku nastupujícího Bachova absolutismu, hlavní myšlenkou je kritika moci, pokrytectví a nespravedlnosti a motivy zahrnují zklamání, deziluzi, ironii, sarkasmus a kritiku společnosti a církve, námětem je autorova osobní zkušenost s politickým útlakem, cenzurou a vězněním, které promítá do obecnější roviny kritiky moci a pokrytectví.
Zařazení díla 🕑
Žalmy se řadí k realismu, období tvorby Karla Havlíčka Borovského se nazývá český obrozenecký realismus.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Žalmech není explicitně vyjádřen, jedná se spíše o nadčasové a univerzální téma zneužívání moci, ale lze se domnívat, že se autor inspiroval dobovou situací v Rakouském císařství v době Bachova absolutismu.
Kompozice 📝
Kompozice Žalmů je cyklická, skládá se z dvařiceti básní v próze, které jsou řazeny za sebou a vytvářejí tak tematický celek, formálně se jedná o prózu, která je rytmická a blíží se poezii, s využitím opakování, paralelismu a dalších básnických prostředků.
Charakteristika díla 📜
Žalmy patří k lyrice, konkrétně jde o cyklus básní v próze s prvky satiry a ironie.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem v Žalmech je lyrický subjekt, který vyjadřuje autorovy postoje a pocity, vyprávěcí forma je er-forma s prvky vnitřního monologu a apostrofy.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Žalmech nejsou v tradičním slova smyslu, jde spíše o symbolické figury, mezi nimi vystupuje utlačovaný lid, mocnáři a představitelé církve, „tyran“, který představuje utlačovatele a symbolizuje absolutistickou moc, je charakterizován jako bezohledný, krutý a cynický, dále zde vystupuje „lid“, který je obětí tyranie a je líčen jako trpící a bezmocný, a „církev“, která je kritizována za pokrytectví a kolaboraci s mocí, přičemž tyto postavy slouží k vyjádření autorovy kritiky společnosti a politické situace.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Žalmů je čeština, konkrétně spisovná forma s prvky hovorovosti a archaizací, využívající biblický styl, bohatě prokládán metaforami, alegoriemi, ironií a sarkasmem, a v některých případech i přímou řečí pro zdůraznění kritizovaných jevů.
Stručný obsah 🏷
Havlíčkovy Žalmy představují cyklus satirických básní reagujících na politickou a společenskou situaci po revolučním roce 1848, kdy se autor kriticky vyjadřuje k nenaplněným ideálům svobody, kritizuje mocenské struktury, pokrytectví církve a pasivitu lidu, a sarkasticky komentuje dobové poměry.
Podrobný obsah díla 🗒
V úvodní básni „Král Lávra“ Havlíček alegoricky líčí osud národa, který si zvolil za vládce nekompetentního a líného krále, jenž se stará pouze o vlastní blaho, což vede k úpadku země a nespokojenosti lidu, zatímco v „Žalmu XI.“ autor sarkasticky komentuje pokrytectví a chamtivost duchovenstva, které se obohacuje na úkor věřících a zneužívá své moci, a v dalších básních, jako například v „Žalmu XIII.“, kritizuje pasivitu a lhostejnost společnosti k nespravedlnosti a útlaku, a v „Žalmu XIV.“ ironicky popisuje tehdejší politickou scénu plnou intrik, zrady a prázdných slibů, zatímco v „Žalmu XV.“ se zamýšlí nad osudem básníků a umělců, kteří jsou v době nesvobody perzekvováni a umlčováni, přičemž v „Žalmu XXV.“ vyjadřuje svou hořkost a deziluzi z nenaplněných ideálů revoluce a sarkasticky komentuje dobovou cenzuru a omezování svobody slova, a v závěrečném „Žalmu C.“ s ironickým nadhledem popisuje vlastní osud pronásledovaného a vězněného básníka, který se nevzdává a nadále kritizuje mocenské struktury, přičemž celým cyklem se prolíná motiv boje za svobodu, spravedlnost a pravdu, a kritika pokrytectví, lhostejnosti a zneužívání moci, přičemž autor mistrně využívá biblickou formu a stylistiku k vyjádření svých kritických postojů a k satirickému zpodobnění tehdejší společnosti a politické situace, čímž vytváří nadčasové dílo, které i dnes rezonuje s aktuálními problémy a výzvami.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.