👤Aristofanés
Život ❤️
Byl jedním z největších představitelů starořecké komedie ⯀ Jeho hry jsou plné satirického humoru, politických narážek a společenských komentářů ⯀ Vyznačují se svéráznou invencí a neústupnou kritikou athénské společnosti ⯀ Je důležitým svědkem své doby, reflektujícím válečné události, politické spory a společenské změny Athén v 5. století př. n. l. ⯀ Jeho díla, jako například „Lysistrata“, „Oblaka“ a „Žáby“, dodnes fascinují vtipem a důmyslnými metaforami ⯀ Ovlivnil vývoj komediálního žánru ⯀ Jeho hry zůstávají ceněným zdrojem informací o životě a myšlení starých Athén ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ptáci ⯀ Lysistrata ⯀ Žáby
Současníci 👥
Euripidés (Médeia, Ifigenia v Aulis), Sófoklés (Antigona, Král Oidipus), Eshylós (Oresteia)
📖 Jezdci (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o drama, konkrétně komedii, psanou ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
V Jezdcih je ústředním témem kritika athénské demokracie a demagogie, konkrétně Kleóna, zobrazeného jako darebáka Paflagónce, který manipuluje s davem a zneužívá moci pro vlastní prospěch; hlavní myšlenkou je varování před nebezpečím populismu a důležitostí kritického myšlení; motivy zahrnují politickou satiru, soupeření o moc, manipulaci s veřejným míněním, a v konečném důsledku i naději na nápravu poměrů; námět vychází z tehdejší politické situace v Athénách, konkrétně ze soupeření mezi Kleónem a Demosthenem.
Zařazení díla 🕑
Starověké Řecko, konkrétně období klasické attické komedie, zařadíme Aristofana.
Časoprostor 🕰️
Děj Jezců se odehrává v Athénách, konkrétně v domě Demosthena (představujícího athénský lid) a na agóře, časově je situován do doby peloponéské války, ale bez přesné časové specifikace.
Kompozice 📝
Kompozice hry je lineární, s jasně oddělenými scénami a dialogy, formálně se Jezdci člení na prolog, parodos (nástup sboru), agon (soutěživý dialog mezi Paflagóncem a Klobásníkem), parabázi (přímý proslov sboru k divákům) a exodos (závěrečná scéna).
Charakteristika díla 📜
Jedná se o drama, konkrétně komedii, psanou ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem v Jezdcih není v tradičním slova smyslu nikdo, děj je zprostředkováván divákům skrze dialogy postav a zpěvy sboru, nicméně sbor občas plní i roli komentátora děje a jeho vyprávěcí forma je tedy spíše dramatická, bez explicitního autora.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Jezdcih zahrnují Demosthena (starý pán, představující athénský lid, naivní a lehce ovlivnitelný), Niciáse (sluha Demosthena, představující konzervativní athénské politiky, opatrný a bojácný), Paflagónce (Kleón, lstivý demagog, manipulující s Demosthenem pro vlastní prospěch, bezskrupulózní a arogantní), Klobásníka (Agorakritos, hrubý a prostořeký, ale zároveň upřímný a statečný, představující naději na lepšího vůdce), Sbor Jezců (představující bohatou athénskou elitu, vnímavý vůči demagogii, ale i schopný rozpoznání pravdy) a vedlejší postavy jako věštec, otroci a další občané, kteří dokreslují atmosféru tehdejší Athény.
Jazyk a styl ✍️
Aristofanés v Jezdci používá živý a nespisovný jazyk, plný nadávek, vulgarismů, urážek a slangových výrazů, které dokreslují charakter postav a atmosféru dobové athénské politiky, s hojným užitím přímé řeči, dialogů a monologů, které oživují děj a dodávají mu dynamiku, a využívá i různé rétorické figury a tropy, jako jsou hyperboly, ironie, sarkasmus a metafory, jimiž zesiluje komický efekt a kritizuje tehdejší politickou situaci.
Stručný obsah 🏷
V komedii Jezdci se dva služebníci, Demosthenés a Nicias, zoufají nad arogancí a hrubostí nového správce domu, koželuha Paphlagónce, který manipuluje jejich pánem, personifikovaným athénským démonem Démem, a rozhodnou se proti němu postavit s pomocí ještě vulgárnějšího a drzejšího klobásníka Agorakrita.
Podrobný obsah díla 🗒
Athénský démos, ztělesňující athénský lid, je starý a senilní muž, snadno ovlivnitelný svými sluhy, kteří ho podvádějí a využívají jeho naivity, a jeho dům, Athény, je v chaosu a úpadku, když do jeho služeb nastoupí koželuha Paphlagónec, jenž ve skutečnosti představuje demagoga Kleóna, který se vlichotil do Démovy přízně svými lžemi a sliby, a začíná tyranizovat ostatní sluhy, Demosthena a Nikiáse, kteří symbolizují athénské generály, a zneužívá Démova majetku pro svůj vlastní prospěch, takže zoufalí Demosthenés a Nicias se obrátí na věštkyni, která jim poradí, aby našli někoho ještě horšího než Paphlagónec, a tím se ukáže být klobásník Agorakritos, ztělesňující ještě vulgárnějšího a drzejšího politika, který svými prostořekými řečmi a hrubostí předčí i Paphlagónce, a tak se oba soupeři utkají v soutěži o Démovu přízeň, v níž se předhánějí v urážkách, lžích a slibech, snažíce se ho získat na svou stranu, přičemž Agorakritos odhaluje Paphlagóncovy podvody a intriky, čímž si získává Démovu důvěru, a Paphlagónec, poražen a zesměšněn, je vyhnán z domu, zatímco Agorakritos se stává Démovým novým favoritem a slibuje, že obnoví zašlou slávu Athén, v závěru komedie je Dém omlazen a proměněn v moudrého a spravedlivého vládce a Agorakritos, nyní u moci, slibuje mír a prosperitu pro Athény, ačkoli jeho hrubost a vulgárnost zůstávají a naznačují, že i on by mohl Déma nakonec zneužít, čímž Aristofanés varuje před nebezpečím demagogie a snadné manipulace lidu.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.