👤Sapfó
Život ❤️
Sapfó se narodila mezi 630 př. n. l. a 612 př. n. l. na ostrově Lesbos ⯀ Byla starořeckou básnířkou a představitelkou řecké lyriky ⯀ Vedla dívčí internátní školu, kde se dívky učily poezii, hudbě a tanci ⯀ Její tvorba se zaměřovala na milostné a svatební písně ⯀ Dochovala se jediná kompletní báseň „Modlitba k Afroditě“ ⯀ Její jméno je dodnes spojováno s lesbickou láskou ⯀ Pocházela z aristokratické rodiny ⯀ Zemřela kolem 570 př. n. l. na Lefkadě
Tvorba (příklady) ✒️
Ódy ⯀ Epitalamia ⯀ Fragmenty básní
Současníci 👥
Alkman (fragmentované básně), Archilochos (jambické a elegické básně), Anakreon (lyrické básně)
📖 Hymny bohům (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Hymny bohům od Sapfó jsou lyrickým žánrem, konkrétně hymnou, patřící k lyrické poezii, s výrazovou formou verše, psané v archaické řečtině, typicky v tzv. sapfické strofě.
Téma a motiv 💡
V Hymnu bohům se ústředním tématem stává vzývání a oslava bohyně Afrodíty, kde hlavní myšlenkou je prosba o pomoc v lásce a zmírnění utrpení způsobeného neopětovanými city, s motivy lásky, krásy, touhy, žárlivosti, bolesti, božské moci a intervence; námětem Hymnu bohům je prosba básnířky k Afroditě o pomoc s láskou k milované ženě, přičemž Afrodíta už v minulosti básnířce pomohla a ta doufá, že jí bohyně opět vyslyší.
Zařazení díla 🕑
Sapfó patří do archaického období řecké literatury, a literárně se řadí k lyrickým básníkům, ovlivněným ústní lidovou slovesností.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Hymnu bohům je spíše neurčitý a nadčasový, odehrávající se v jakémsi posvátném prostoru, kde se setkává lidský svět s božským, nejspíše v myšlenkách a pocitech autorky, pravděpodobně na ostrově Lesbos, kde Sapfó žila.
Kompozice 📝
Hymny bohům jsou kompozičně členěny do čtyř strof sapfické strofy, skládající se ze tří jedenáctislabičných a jednoho pětislabičného verše, s důrazem na rytmus a melodičnost, které podtrhují naléhavost a emotivnost prosby, s užitím různých rétorických figur a obrazů, jako jsou apostrofy, metafory, přirovnání a epiteta, které dokreslují atmosféru a umocňují sdělení.
Charakteristika díla 📜
Hymny bohům od Sapfó jsou lyrickým žánrem, konkrétně hymnou, patřící k lyrické poezii, s výrazovou formou verše, psané v archaické řečtině, typicky v tzv. sapfické strofě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
V Hymnu bohům se setkáváme s lyrickým subjektem v ich-formě, tedy s básnířkou samotnou, která se obrací přímo k bohyni Afroditě, vyjadřující své pocity a prosby, s užitím výrazových prostředků typických pro lyriku.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami v Hymnu bohům jsou bohyně Afrodíta, která je představována jako mocná, krásná a laskavá ochránkyně lásky, schopná zasahovat do lidských osudů a plnit jejich přání, a samotná básnířka Sapfó, jež vystupuje jako vášnivá a trpící milenka, prosící o božskou pomoc a útěchu v lásce, plná obdivu a úcty k Afroditě.
Jazyk a styl ✍️
V hymnách Sapfó používá archaický eolský dialekt starořečtiny s typickými rysy jako je zachování digammy, specifické tvary sloves a zájmen, a v jejím stylu se objevují epiteta, metafory, přirovnání, apostrofy (oslovení) a opakování pro zdůraznění emocí a prosbou, přičemž se v některých hymnech objevují i prvky přímé řeči při oslovení bohů.
Stručný obsah 🏷
V hymnách na bohy, jako je Afrodita, se lyrická mluvčí obrací k božstvu s prosbou, chválou nebo stížností, například v hymnu na Afroditu prosí o pomoc v lásce a vzpomíná na minulou bohyni laskavost.
Podrobný obsah díla 🗒
Hymnus na Afroditu líčí prosbu lyrické mluvčí, zřejmě samotné Sapfó, k bohyni lásky Afroditě, aby jí pomohla získat lásku milované osoby, přičemž mluvčí vzpomíná, jak jí Afrodita již v minulosti pomohla v lásce a slibuje, že i nyní bohyně její prosbu vyslyší a sjede z nebes na voze taženém vrabci, aby ji utěšila a pomohla jí v jejím milostném trápení; v hymnu na Heru se mluvčí obrací k bohyni manželství a žen s prosbou či chválou a uznává její moc a vznešenost, přičemž se hymnus zaměřuje na Héřinu roli ochránkyně manželství a rodiny, a oslavuje ji jako královnu bohů; hymnus na Apollóna oslavuje boha slunce, hudby, poezie a věšteb, a mluvčí vyzdvihuje Apollónovu krásu, sílu a moudrost, a popisuje jeho vliv na svět a jeho roli ochránce umění; hymnus k Matce bohů se obrací k božskému principu plodnosti a země, s prosbou o ochranu a požehnání, a mluvčí se obrací k Matce bohů s úctou a obdivem a vyzdvihuje její stvořitelskou moc; v dalších fragmentech hymnů se objevují zmínky o bozích jako Zeus, Dionýsos, Eros, či Hekaté, což naznačuje, že Sapfó ve svých hymnech zobrazovala rozmanitost řeckého pantheonu, přičemž tyto hymny sloužily nejen k náboženskému uctívání, ale i k vyjádření osobních pocitů a zkušeností, a to zejména v oblasti lásky, krásy, a touhy, a tak Sapfó ve svých hymnech mistrně propojuje náboženské a osobní témata, čímž vytváří díla plná emocí, obraznosti a nadčasového půvabu, jež i po staletích dokáží oslovit a inspirovat.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.