👤Richard Weiner
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem rakouské avantgardy první poloviny 20. století ⯀ Jeho dílo je charakteristické experimentálním stylem a jazykovou hrou ⯀ Prozkoumával v něm hranice literárního vyjádření ⯀ Jeho povídky a eseje se vymykají konvencím ⯀ Vytvořil ironický obraz tehdejší společnosti ⯀ Jeho dílo ovlivnilo další generace autorů ⯀ Je považován za jednoho z průkopníků moderní literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Lítice ⯀ Hra doopravdy ⯀ Škleb
Současníci 👥
Franz Kafka (Zámek, Proces), Hugo von Hofmannsthal (Elegie), Robert Musil (Cesta k člověku), Arthur Schnitzler (Traumnovelle)
📖 Netečný divák a jiné prózy (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o epiku, konkrétně o soubor povídek, které jsou psány prózou.
Téma a motiv 💡
Společným tématem povídek v knize Netečný divák a jiné prózy je odcizení, osamění a absurdita lidské existence v moderním světě, kde se hlavní myšlenka soustředí na pasivitu a neschopnost jedince aktivně zasahovat do svého života či života ostatních, přičemž motivy jako lhostejnost, netečnost, izolace, deziluze, úzkost a absurdní humor se prolínají napříč jednotlivými povídkami, a náměty povídek vycházejí z každodenních situací a setkání, které jsou však vnímány skrze prizma existenciální úzkosti a pocitu odcizení.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Richard Weiner spadá, je expresionismus a existencialismus, a tvořil v období meziválečné literatury, konkrétně v první polovině 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v povídkách Richarda Weinera je často neurčitý a snový, odehrávající se v neidentifikovatelných městech, kavárnách, pokojích či ulicích, kde čas plyne nelineárně a zdánlivě bezvýznamně, čímž umocňuje pocit odcizení a absurdity.
Kompozice 📝
Kompozičně je kniha Netečný divák a jiné prózy souborem samostatných povídek, které však spojuje tematická a stylová jednota, přičemž formální členění povídek se vyznačuje krátkými, úsečnými větami, častým užíváním opakování a neukončených myšlenek, které odrážejí roztříštěnost a chaos vnitřního světa postav.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o epiku, konkrétně o soubor povídek, které jsou psány prózou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v povídkách Richarda Weinera je nejčastěji personální, tedy v ich-formě, a vyprávěcí forma je úsporná, strohá, zaměřená na zachycení detailů a pocitů, s minimem popisů a vysvětlování.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v povídkách jsou anonymní, osamělé a odcizené bytosti, zmítané pocity úzkosti a absurdity, například v povídce Netečný divák sledujeme bezejmenného muže, lhostejně pozorujícího tragické události kolem sebe, aniž by zasáhl, v jiné povídce se setkáváme s postavou úředníka, uvězněného v rutině a bezvýznamnosti svého života, další postavy se potýkají s existenciální krizí, hledají smysl života v anonymním městském prostředí, nebo se uzavírají do sebe, neschopné komunikace a navázání skutečného vztahu s ostatními.
Jazyk a styl ✍️
Weinerův jazyk je kultivovaný a spisovný, s propracovanou syntaxí a bohatou slovní zásobou, využívající prvky expresionismu a surrealismu, s častým zapojením vnitřních monologů, přímé i nepřímé řeči, a s metaforami, personifikacemi a alegoriemi, které dotvářejí atmosféru absurdity, osamění a existenciální nejistoty, čímž umocňuje pocity odcizení a zmatku postav.
Stručný obsah 🏷
Sbírka povídek Richarda Weinera, Netečný divák a jiné prózy, představuje pestrou škálu příběhů, od groteskních a absurdních situací, přes existenciální úzkost a osamělost, až po fantaskní a snové obrazy, s postavami často uvězněnými v labyrintu vlastních myšlenek a pocitů, neschopnými nalézt smysl existence či upřímné lidské spojení.
Podrobný obsah díla 🗒
Kniha začíná titulní novelou „Netečný divák“, v níž hlavní hrdina sleduje s apatickou lhostejností svět kolem sebe, vnímající ho jako absurdní divadlo, a postupně ztrácí kontakt s realitou, proplétá se ulicemi města a setkává se s bizarními postavami, které mu připadají jako pouhé marionety v groteskním dramatu, jehož smyslu nerozumí, a jeho pasivita a lhostejnost ho vedou k čím dál větší izolaci a odcizení od okolního světa, v dalších povídkách, jako například v „Hladovém umělci“, Weiner zkoumá téma umělecké tvorby a existenční úzkosti, s hlavním hrdinou, malířem, který se potýká s nedostatkem inspirace a s pocitem odcizení od společnosti, která nechápe jeho umění, a jeho zoufalá snaha o uznání a pochopení ho vede k sebezničení, v povídce „Smuteční slavnost“ se čtenář setkává s groteskním pohřebním obřadem, který se postupně mění v bizarní karneval, s účastníky pohřbu, kteří se zdají být více zaujati vlastními záležitostmi než smutkem nad zesnulým, čímž Weiner ironicky poukazuje na lidskou povrchnost a lhostejnost k utrpení druhých, „Kniha o tichu“ naopak líčí osamělost a mlčení starého muže, který se uzavřel před světem do svého bytu a komunikuje pouze s neživými předměty, přičemž jeho vnitřní monology odhalují jeho hluboký smutek a ztrátu smyslu života, Weiner v této povídce mistrně zachycuje atmosféru osamění a ticha, která obklopuje hlavního hrdinu, a v „Muzeu utrpení“ čtenář vstupuje do bizarního světa plného exponátů lidského utrpení, kde se setkává s groteskními figurami a bolestnými příběhy, přičemž autor zde zkoumá temné stránky lidské existence a ukazuje absurditu a krutost světa, a konečně, povídka „Soumrak bohů“ líčí úpadek a zánik starého světa, s postavami, které jsou svědky konce epochy a ztráty tradičních hodnot, přičemž Weiner v této povídce využívá mytologické motivy a alegorie, aby zobrazil rozklad a chaos, které doprovázejí zánik starých pořádků, a v celém souboru povídek se prolíná téma existenciální úzkosti, osamělosti a absurdity lidské existence, s postavami, které se marně snaží nalézt smysl v chaotickém a nesmyslném světě, a Weinerův expresivní jazyk a mistrovské zachycení atmosféry odcizení a zmatku vytváří působivý obraz lidské psychiky a jejího boje s existenčními otázkami.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.