👤Platón
Život ❤️
Byl žákem Sokrata a učitelem Aristotela ⯀ Jeho díla jsou psána převážně formou dialogů ⯀ Zavedl teorii idejí, která zásadně ovlivnila západní myšlení ⯀ Založil Platónovu akademii, významné centrum učení a výzkumu ⯀ Jeho filozofické koncepty ovlivňují dodnes politickou filozofii, psychologii a další obory ⯀ Zabýval se epistemologií, metafyzikou, politikou, etikou a estetikou ⯀ Jeho vliv na filozofii, teologii a politické myšlení je nesporný a přetrvává do současnosti ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ústava ⯀ Symposion ⯀ Faidón
Současníci 👥
Isókratés (Protiv Aristida), Xenofón (Anabasis, Kyrupädie), Euripidés (Medeia, Bakchantky)
📖 Gorgias (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Gorgias je filozofický dialog, spadající do epiky, psaný formou dialogu.
Téma a motiv 💡
Gorgias se zabývá otázkou rétoriky a jejího vztahu k pravdě a spravedlnosti, přičemž hlavní myšlenkou je Platónovo přesvědčení, že rétorika, jak ji praktikují sofisté, je pouhou manipulací s emocemi a nehledá skutečné poznání, motivy zahrnují hledání definice rétoriky, kontrast mezi skutečným uměním a pouhou dovedností, vztah mezi mocí a spravedlností a otázku posmrtného života a trestu za nespravedlnost, námětem je setkání Sokrata s Gorgiem a následná diskuse o rétorice, která se rozvine v širší debatu o etice, politice a smyslu života.
Zařazení díla 🕑
Platón, autor Gorgia, patří do období klasické řecké filozofie a reprezentuje idealismus, konkrétně objektivní idealismus.
Časoprostor 🕰️
Děj Gorgia se odehrává v Athénách, v domě Kalliklea, bez bližšího časového určení.
Kompozice 📝
Kompozice Gorgia je dialogická, sestávající z otázek a odpovědí mezi Sokratem a jeho partnery v diskusi, formálně je rozdělen do několika částí, které sledují vývoj argumentace a postupné zapojení nových postav do debaty.
Charakteristika díla 📜
Gorgias je filozofický dialog, spadající do epiky, psaný formou dialogu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je vnější, anonymní pozorovatel, který zaznamenává dialog bez vlastních komentářů či vstupů, vyprávěcí forma je přímá, reprodukující dialog postav.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami jsou: Sokrates, filozof, který zpochybňuje rétoriku a hledá definici spravedlnosti a dobrého života; Gorgias, slavný rétor, který obhajuje rétoriku jako umění přesvědčování; Polos, Gorgiasův žák, který horlivě brání svého učitele a rétoriku; Kalliklés, athénský politik, který zastává názor, že spravedlnost je výmyslem slabých a že skutečnou ctností je prosazování vlastních zájmů a moci. Každá z postav reprezentuje jiný pohled na rétoriku, etiku a politiku, a jejich dialogy vytvářejí komplexní a dynamickou diskusi o těchto tématech.
Jazyk a styl ✍️
Platónův Gorgias je psán spisovnou, archaickou řečtinou, s využitím sokratovské metody, tedy dialogu plného otázek a odpovědí, ironie a definic, s hojným užíváním přímé řeči, metafor, analogií a dalších rétorických figur, které slouží k přesvědčování a odhalování pravdy, a s typickými rysy tehdejší filozofické prózy, jako jsou složitá souvětí a abstraktní pojmy.
Stručný obsah 🏷
Sokrates se v dialogu s Gorgiem, Polosem a Kalliklem snaží dokázat, že rétorika je pouhá lichotivá dovednost, která se nezabývá pravdou a spravedlností, a že skutečné štěstí spočívá v spravedlivém životě, i když to znamená utrpení, spíše než v nespravedlivém prospěchu a moci.
Podrobný obsah díla 🗒
Dialog začíná setkáním Sokrata s Gorgiem, slavným rétorem, a jeho žákem Polosem, kde se Sokrates ptá na podstatu rétoriky a Gorgias ji definuje jako umění přesvědčování, přičemž Sokrates postupně odhaluje, že rétorika se nezabývá pravdou, ale pouze zdáním pravdy, a že může být zneužita k nespravedlivým cílům, což vede k diskusi o vztahu rétoriky, spravedlnosti a moci, do níž se zapojuje i Kalliklés, který hájí názor, že spravedlnost je pouhým nástrojem slabých k omezení silných, a že skutečné štěstí spočívá v uspokojování vlastních tužeb a v dosažení moci, na což Sokrates reaguje argumentem, že nekontrolované uspokojování tužeb vede k duševní nerovnováze a neštěstí, a že skutečné štěstí spočívá v harmonii duše, která se dosahuje spravedlivým životem, a dále rozvíjí myšlenku, že je lepší snášet nespravedlnost než ji páchat, protože nespravedlnost poškozuje duši toho, kdo ji páchá, a že skutečný trest za nespravedlnost není lidský trest, ale trest od bohů v posmrtném životě, přičemž Sokrates srovnává duši s tělem a ukazuje, že stejně jako tělo potřebuje péči a řád, aby bylo zdravé, tak i duše potřebuje péči o spravedlnost a mravnost, aby byla v harmonii, a že rétorika, která se nezabývá pravdou a spravedlností, je jako kuchařství, které se stará pouze o chuť jídla, ale ne o jeho výživovou hodnotu, a může tak vést k onemocnění těla, stejně jako rétorika může vést k onemocnění duše, a v závěru dialogu Sokrates vypráví mýtus o soudu mrtvých, kde jsou duše po smrti souzeny a ty nespravedlivé jsou poslány do Tartaru, zatímco spravedlivé do blažených ostrovů, a zdůrazňuje tak důležitost spravedlivého života, i když to znamená utrpení v pozemském životě, protože skutečné štěstí spočívá v harmonii duše a v přízni bohů po smrti, a tak se Sokrates snaží přesvědčit své partnery v dialogu, že rétorika bez spravedlnosti a moudrosti je nebezpečná a že skutečná hodnota spočívá v péči o duši a v životě v souladu s pravdou a spravedlností.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.