👤Orhan Pamuk
Život ❤️
Je prvním tureckým nositelem Nobelovy ceny za literaturu ⯀ Jeho díla prozkoumávají dopad historie na současnou tureckou identitu ⯀ Jeho romány se vyznačují propracovanou prózou a hloubkovou psychologickou analýzou postav ⯀ Často se zabývá tématy jako sekularizace, identita, paměť a melancholie v kontextu Istanbulu a Turecka ⯀ Jeho romány se staly světovými bestsellery ⯀ Zásadně ovlivnil vnímání turecké literatury a kultury v mezinárodním měřítku ⯀ Je uznávaným tureckým romanopiscem, esejistou a scenáristou ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Jmenuji se Červená ⯀ Sníh ⯀ Černá kniha
Současníci 👥
Elif Şafak (Dům z granátových jablek), Latife Tekin (Ztracený sen)
📖 Bílý hrad (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Bílý hrad je román, spadající do žánru historické fikce s prvky postmodernismu, a je napsán v próze.
Téma a motiv 💡
V Bílém hradu se Pamuk zabývá tématem identity a její ztráty, a to skrze příběh benátského učence, který je zajat Osmanskou říší a stane se dvojníkem Hodži, vysokého osmanského úředníka, přičemž hlavní myšlenkou je zkoumání proměny identity vlivem kontaktu s odlišnou kulturou a moci, s motivy dvojníka, zrcadlení, Východ versus Západ, věda a víra, a námětem je příběh zajetí a následné asimilace do cizí kultury, kde hlavní hrdina postupně ztrácí svou původní identitu a přebírá identitu svého dvojníka.
Zařazení díla 🕑
Postmodernismus, do kterého Pamukovo dílo spadá, je literární směr typický pro druhou polovinu 20. století, a autor v něm reflektuje otázky identity, reality a historické pravdy.
Časoprostor 🕰️
Děj Bílého hradu se odehrává v 17. století v Istanbulu a jeho okolí, konkrétně v prostředí osmanského dvora a v domě Hodži.
Kompozice 📝
Kompozice Bílého hradu je nelineární, s retrospektivními pasážemi a úvahami vypravěče, formálně je členěna do kapitol různé délky, které se prolínají a vytvářejí mozaikovitou strukturu.
Charakteristika díla 📜
Bílý hrad je román, spadající do žánru historické fikce s prvky postmodernismu, a je napsán v próze.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Bílého hradu je vzdělaný Ital, který je zároveň hlavní postavou příběhu, a vyprávění je vedeno v ich-formě, s občasnými odstupy a reflexemi vlastního prožívání.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami v Bílém hradu jsou: Vypravěč/Benátský učenec – vzdělaný muž, zajatý Osmanskou říší, který postupně ztrácí svou identitu a stává se dvojníkem Hodži, s čímž se potýká; Hodža – vysoký osmanský úředník, fyzicky podobný vypravěči, s nímž sdílí intelektuální zájmy, ale liší se povahou a přístupem k životu; Sultán Murat IV. – mocný a rozmarný vládce Osmanské říše, který se zajímá o vědu a západní kulturu a využívá znalostí vypravěče; Evliya Çelebi – cestovatel a kronikář, s nímž se vypravěč setkává a který představuje odlišný pohled na svět; Různé vedlejší postavy z osmanského dvora i prostého lidu, které dokreslují prostředí a atmosféru doby.
Jazyk a styl ✍️
Román je napsán spisovným jazykem s využitím přímé řeči k vykreslení dialogů mezi postavami, a ačkoliv je jazyk poměrně moderní, Pamuk využívá metafory a alegorie k prohloubení významu a symboliky příběhu, a zároveň se nevyhýbá ani popisným pasážím, které čtenáře vtahují do atmosféry Istanbulu 17. století a odrážejí kulturní a historické kontexty.
Stručný obsah 🏷
Bílý hrad vypráví příběh benátského učence, který je zajat tureckými piráty a prodán do otroctví v Istanbulu, kde se setkává se svým dvojníkem, osmanským učencem Hojou, s nímž sdílí nejen fyzickou podobu, ale i intelektuální zájmy, a postupně se proplétají jejich identity, když benátský učenec předává Hojovi své vědomosti o Západu, od vědy a techniky až po filosofii a umění, zatímco se sám stále více ponořuje do osmanské kultury a ztrácí svou původní identitu.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná zajetím benátského učence tureckými piráty během jeho plavby do Neapole a jeho následným prodejem do otroctví v Istanbulu, kde se setkává s Hojou, osmanským učencem, který je mu fyzicky k nerozeznání podobný, a Hoja ho kupuje jako otroka a využívá jeho vědomosti pro své vlastní obohacení a kariérní postup u dvora sultána, přičemž benátský učenec, který vystupuje pod jménem „Já“, postupně ztrácí svou původní identitu a přijímá osmanskou kulturu a náboženství, a zároveň učí Hoju o vědě, technice, filosofii a umění Západu, čímž se prohlubuje jejich vzájemná závislost a prolínání identit, a benátský učenec se podílí na různých projektech pro sultána, od stavby ohňostrojů a vynálezů po psaní historických knih a organizování slavností, ačkoliv si uchovává určitý odstup a skepsi vůči osmanské společnosti, zároveň si nachází zalíbení v jejích tradicích a rituálech, a jeho vztah s Hojou je komplexní a ambivalentní, plný napětí, soupeření, ale i zvláštního druhu přátelství a porozumění, a oba muži se snaží pochopit jeden druhého a najít své místo ve světě, který je plný protikladů a konfliktů mezi Východem a Západem, přičemž se neustále zpochybňuje jejich identita a role v tomto složitém vztahu, a benátský učenec se postupně stává součástí osmanského dvora a zapojuje se do intrik a mocenských her, a zároveň si uvědomuje, že se vzdaluje svému původnímu životu a identitě, a nakonec se ocitá v situaci, kdy už nedokáže rozlišit, kdo je on a kdo je Hoja, a oba muži se stávají zrcadlem jeden druhého, odrážejíc kulturní a osobnostní prolínání, a román končí otevřeným závěrem, kdy není jasné, zda benátský učenec skutečně našel své místo v Osmanské říši, nebo zda je jeho nová identita jen iluzí, a zanechává čtenáře s otázkami o identitě, kulturní asimilaci a vztahu mezi Východem a Západem.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.