👤Josef Svatopluk Machar
Život ❤️
Byl klíčovou osobností české moderní literatury ⯀ Jeho poezie je ovlivněna symbolizmem a dekadentní estetikou ⯀ Vyznačuje se hlubokým lyrismem a filozofickým hledáním ⯀ Zásadně ovlivnil rozvoj české poezie konce 19. a počátku 20. století ⯀ Jeho básnické sbírky, jako „Hymny“, „Květnové písně“ a „Kniha lesní“, jsou dodnes ceněny ⯀ Působil také jako překladatel a novinář ⯀ Zanechal silný odkaz na generace spisovatelů, kteří po něm následovali ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Confiteor ⯀ Tristium Vindobona ⯀ Magdalena
Současníci 👥
Svatopluk Čech (Máj), Jan Neruda (Povídky malostranské), Karel Havlíček Borovský (Tyroleská idyla), Božena Němcová (Babička)
📖 Zde by měly kvést růže (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o epiku, konkrétně o román psaný ve verších, tedy o veršovaný román, který využívá formu epiky.
Téma a motiv 💡
Tématem Zde by měly kvést růže je rozklad tradičních mravních hodnot a pokrytectví měšťácké společnosti, přičemž hlavní myšlenkou je kritika maloměšťáctví, pokrytectví, falešné morálky a zkaženosti tehdejší společnosti, a motivy zahrnují sociální kritiku, milostné vztahy, pokrytectví, zločin, intriky a mravní úpadek, přičemž námětem je příběh Marie, mladé dívky ze vsi, která přijíždí do Prahy za lepším životem, ale stává se obětí intrik a mravního úpadku velkoměsta.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Zde by měly kvést růže spadá, je realismus s prvky naturalismu, a autor tvořil v období přelomu 19. a 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj Zde by měly kvést růže se odehrává v Praze, konkrétně v prostředí pražské měšťácké společnosti konce 19. století, a časově se rozvíjí po dobu několika let, sledujíc osudy Marie a dalších postav.
Kompozice 📝
Kompozice Zde by měly kvést růže je chronologická s retrospektivními pasážemi, které dokreslují minulost postav, a formálně je román rozdělen do kapitol, které se dále dělí na jednotlivé verše, čímž vzniká specifická rytmická a zvuková struktura.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o epiku, konkrétně o román psaný ve verších, tedy o veršovaný román, který využívá formu epiky.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Zde by měly kvést růže er-forma, tedy vševědoucí, a využívá vyprávěcí formu ich-formy, která se střídá s er-formou, což umožňuje nahlédnout do myšlenek a pocitů jednotlivých postav a zároveň poskytnout objektivnější pohled na děj.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Zde by měly kvést růže zahrnují Marii, mladou, naivní a důvěřivou dívku z venkova, která se stane obětí velkoměstského prostředí a mravního úpadku; pana Arnošta, zámožného a vlivného muže, který ztělesňuje pokrytectví a zkaženost měšťácké společnosti a využívá Marii pro své sobecké cíle; paní Arnoštovou, chladnou a vypočítavou ženu, která si je vědoma manželovy nevěry, ale toleruje ji pro zachování svého společenského postavení; dále pak slečnu Růženu, Mariinu přítelkyni, která představuje kladný protiklad k ostatním postavám a snaží se Marii pomoci; a nakonec pana Josefa, mladého a idealistického studenta, který se do Marie zamiluje, ale jeho láska zůstává nenaplněna.
Jazyk a styl ✍️
Macharův básnický jazyk je typicky spisovný, avšak s občasným využitím hovorových prvků a archaismů pro dosažení specifického efektu, přičemž autor mistrně využívá metafory, personifikace, alegorie, ironii a sarkasmus k vyjádření kritiky a pesimismu, a zároveň pracuje s přímou řečí pro zdůraznění dramatických momentů a prohloubení psychologického vykreslení postav, a celkově se vyznačuje precizností, výstižností a silným emočním nábojem.
Stručný obsah 🏷
Sbírka Zde by měly kvést růže reflektuje skrze prizma deziluze a skepse rozpad rakousko-uherské monarchie, úpadek tradičních hodnot a nástup moderní doby, přičemž autor tematizuje společenské změny, politické intriky, morální úpadek, ale i osobní ztráty a deziluzi z nenaplněných ideálů.
Podrobný obsah díla 🗒
Sbírka básní Zde by měly kvést růže, vydaná po rozpadu Rakouska-Uherska, je protknuta hlubokým pocitem deziluze a skepse z nastalé situace, kdy autor, Josef Svatopluk Machar, kriticky reflektuje rozpad monarchie a s ním spojený úpadek tradičních hodnot, přičemž básně zachycují atmosféru chaosu, nejistoty a ztráty, jež po pádu monarchie zavládla, a zároveň se v nich odráží Macharův osobní pocit zrady a zklamání z nenaplněných ideálů, neboť autor se dříve aktivně podílel na hnutí za českou autonomii a nezávislost, ale po rozpadu monarchie se cítí rozčarován z politické reality nové republiky, která podle jeho názoru nedostojí ideálům, za něž bojoval, a navíc sbírka se dotýká i témat morálního úpadku společnosti, politických intrik a machinací, jež provázely vznik nového státu, a autor se v ní nevyhýbá ani kritice konkrétních politiků a osobností, přičemž básně se vyznačují silným emočním nábojem, jenž je umocněn použitím expresivních jazykových prostředků, a Machar mistrně využívá metafory, personifikace a alegorie k vyjádření svých myšlenek a pocitů, a zároveň s ironií a sarkasmem kritizuje společenské poměry a politickou situaci, a básně jsou prodchnuty atmosférou nostalgie po minulosti a zároveň úzkostí z budoucnosti, a autor se zamýšlí nad smyslem dějin a osudem národa, a zároveň reflektuje i osobní ztráty a deziluzi z nenaplněných snů, a sbírka Zde by měly kvést růže tak představuje silný a autentický obraz doby, v níž vznikla, a zároveň je i nadčasovým svědectvím o lidské zranitelnosti a deziluzi z nenaplněných ideálů, a v neposlední řadě sbírka ukazuje, jak rozpad monarchie a vznik nového státu ovlivnily nejen politickou a společenskou situaci, ale i osobní životy a vnímání světa jednotlivých lidí, přičemž Macharův kritický a skeptický pohled na tehdejší události je důležitým dokumentem pro pochopení historického kontextu a atmosféry doby.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.