Na cestě – rozbor díla (Joris Karl Huysmans)

👤Joris Karl Huysmans


Život ❤️

Byl klíčovou postavou dekadenčního hnutí a symbolismu ⯀ Jeho dílo je proslulé syrovým realismem a fascinací morbiditou, smrtí a duchovní krizí ⯀ Napsal manifest dekadence „À rebours“ (Proti proudu) ⯀ Jeho obrácení ke katolicismu se odrazilo v jeho duchovních dílech, jako je „En route“ (Na cestě) ⯀ Silně ovlivnilo literaturu konce 19. a začátku 20. století ⯀ Jeho dílo je ceněno pro psychologickou hloubku a precizní styl ⯀ Inovativně zobrazoval realitu a ovlivnil vývoj katolické literatury ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Naruby ⯀ Tam dole ⯀ Katedrála

 

Současníci 👥

Gustave Flaubert (Paní Bovary), Charles Baudelaire (Květy zla), Émile Zola (Germinal), Paul Verlaine (Sbírka básní), Arthur Rimbaud (Osvícené)

 

📖 Na cestě (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Román Na cestě, jehož výrazovou formou je próza, spadá do literárního druhu epika a žánrově se řadí mezi psychologické romány s prvky filozofické prózy.

 

Téma a motiv 💡

Hlavním tématem románu Na cestě je duchovní a existenciální krize Durtal, která se projevuje odporem k modernímu světu, hledáním smyslu života v umění a náboženství a únikem od reality skrze estetické prožitky, přičemž hlavní myšlenkou je zobrazení Durtalovy cesty od dekadentního pesimismu a znechucení světem k náboženské víře jakožto možné cestě k nalezení útěchy a smyslu existence, motivy zahrnují únik z reality, znechucení moderním světem, hledání krásy a smyslu v umění, náboženské prožitky, mystiku, satanovu vlivu a osamělost, a námětem je Durtalova postupná konverze ke katolicismu, která je prokládána jeho studiem umění, literatury a náboženské mystiky.

 

Zařazení díla 🕑

Román Na cestě se řadí k literárnímu směru naturalismus a dekadenci, přičemž autor tvořil v období fin de siècle.

 

Časoprostor 🕰️

Časoprostor románu Na cestě není explicitně určen, odehrává se v neurčitém období konce 19. století převážně v Paříži, s důrazem na interiéry, kostely a umělecké galerie, čímž se vytváří atmosféra úniku od reality a soustředění na vnitřní svět protagonisty.

 

Kompozice 📝

Kompozice románu Na cestě je chronologická s retrospektivními pasážemi, které prohlubují Durtalovu psychologickou charakteristiku, a formálně je členěn do kapitol, které sledují Durtalovu duchovní cestu a jeho setkání s různými postavami a uměleckými díly.

 

Charakteristika díla 📜

Román Na cestě, jehož výrazovou formou je próza, spadá do literárního druhu epika a žánrově se řadí mezi psychologické romány s prvky filozofické prózy.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem je Durtal, který vypráví v ich-formě, čímž čtenář získává přímý přístup k jeho myšlenkám, pocitům a prožitkům, a vyprávěcí forma je er-forma, která umožňuje detailní popis prostředí, uměleckých děl a Durtalových vnitřních stavů.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Hlavní postavou je Durtal, literární kritik a alter ego autora, který prochází duchovní a existenciální krizí, hledá únik z reality v umění a náboženství a postupně se obrací ke katolicismu; dále se v románu objevuje des Esseintes, Durtalův přítel z předchozího Huysmansova románu Naruby, který představuje dekadentní životní styl; a Carhaix, kněz, který Durtala duchovně vede a pomáhá mu na cestě k víře. Mezi další postavy patří různí umělci, literáti a duchovní, kteří ovlivňují Durtalovy názory a postoje.

 

Jazyk a styl ✍️

Huysmans píše Na cestě propracovaným, květnatým a vysoce stylizovaným jazykem s bohatou slovní zásobou, v níž se prolíná spisovná francouzština s archaismy, latinskými výrazy a odbornou terminologií z oblasti umění, literatury, botaniky a parfémářství, přičemž autor hojně využívá metafor, symbolů, alegorií a smyslových detailů k vykreslení Des Esseintesova subjektivního prožívání a dekadentního světa, v němž se pohybuje, a zároveň mistrně zachycuje jeho vnitřní monology, úvahy a dialogy s dalšími postavami prostřednictvím přímé řeči, která dodává textu dynamičnost a autenticitu.

 

Stručný obsah 🏷

Dekadentní aristokrat Jean des Esseintes, znechucený moderním světem a hledač umělých krás, se po prodeji rodového sídla uchýlí do ústraní na venkově, kde si buduje svůj umělý ráj plný excentrických zálib a estetických experimentů, v němž se oddává studiu literatury, malířství, hudby, parfémů a květin, a propadá se do stále hlubšího světa subjektivních pocitů, umělých stimulací a morbidních fantazií, jež ho nakonec dovedou k fyzickému i duševnímu vyčerpání a návratu do pařátské společnosti.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Jean des Esseintes, poslední potomek starobylého šlechtického rodu, znechucený povrchností a vulgárností moderní společnosti, prodá rodový zámek a uchýlí se do ústraní v malém domě na venkově, kde si hodlá vytvořit svůj vlastní umělý ráj, v němž se bude moci nerušeně oddávat svým excentrickým zálibám a estetickým experimentům; jeho umělý svět je naplněn knihami, obrazy, hudbou, květinami a parfémy, které pečlivě vybírá a aranžuje podle svých specifických vkusů, přičemž se vyhýbá všemu, co mu připomíná nenáviděnou realitu; Des Esseintes se pohrouží do studia obskurní latinské literatury, obdivuje obrazy Gustavea Moreaua a Odilona Redona, poslouchá hudbu s exotickými a morbidními motivy, experimentuje s mícháním parfémů a pěstuje bizarní druhy květin, které v něm vyvolávají specifické asociace a pocity; jeho posedlost umělostí a krásou se projevuje i v jeho vztahu k jídlu, které vnímá jako další formu estetického zážitku a vytváří si komplikovaná menu, v nichž se snoubí exotické chutě a neobvyklé kombinace surovin; Des Esseintesovy experimenty se však postupně stávají stále extrémnějšími a jeho uměle vytvořený svět se začíná hroutit pod tíhou jeho morbidních fantazií a obsesí; propadá se do stavů melancholie, úzkosti a halucinací, v nichž se mu stírá hranice mezi realitou a fikcí; jeho fyzické i duševní zdraví se zhoršuje a nakonec je nucen vyhledat lékařskou pomoc; lékař mu doporučí návrat do Paříže a konvenčního života, což Des Esseintes zpočátku odmítá, ale nakonec se podvolí a vrací se do společnosti, kterou tolik nenáviděl, s vědomím, že jeho únik do umělého ráje byl jen dočasnou iluzí a že skutečné štěstí nelze nalézt v útěku před světem, ale v konfrontaci s ním; jeho návrat do reality je však spíše rezignací než smířením a čtenář zůstává s otázkou, zda se Des Esseintes dokáže adaptovat na život v moderním světě, nebo zda jeho touha po kráse a umělosti nakonec zvítězí.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.