Dopis arcibiskupovi – rozbor díla (Jonathan Swift)

👤Jonathan Swift


Život ❤️

Byl vlivným angloirským spisovatelem a satirikem ⯀ Jeho díla se vyznačují ostrým humorem, ironií a společenskou kritikou ⯀ Napsal satirickou novelu „Gulliverovy cesty“, klasické dílo světové literatury ⯀ Jeho vliv na anglickou literaturu a satirickou tradici je nezpochybnitelný ⯀ Jeho díla jsou relevantní i dnes díky pronikavému pohledu na lidskou přirozenost ⯀ Napsal řadu politických pamfletů, esejů a básní ⯀ Byl mistrem anglické prózy a jeho díla odrážejí jeho komplexní osobnost. ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Gulliverovy cesty ⯀ Bitva knih ⯀ Skromný návrh

 

Současníci 👥

John Locke (Dvě pojednání o vládě), John Dryden (Absolom a Achitofel), Alexander Pope (Esej o člověku), Joseph Addison (Spektátor), Richard Steele (Spektátor)

 

📖 Dopis arcibiskupovi (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Dopis arcibiskupovi je satirický pamflet, který využívá epistolární formu, tedy formu dopisu.

 

Téma a motiv 💡

V Dopis arcibiskupovi Swift sarkasticky kritizuje pokrytectví a chamtivost irské anglikánské církve, která bohatne na úkor zbídačeného irského lidu, přičemž hlavní myšlenkou je poukázat na nemorálnost a nelidskost situace, kdy církev, která by měla pomáhat potřebným, se naopak podílí na jejich utrpení; motivy zahrnují chudobu, vykořisťování, pokrytectví a sociální nespravedlnost; námět vychází z autorovy frustrace z neutěšeného stavu Irska a neschopnosti vlády a církve řešit tíživou situaci.

 

Zařazení díla 🕑

Jonathan Swift se řadí k osvícenství, konkrétněji k jeho rané fázi v Anglii.

 

Časoprostor 🕰️

Dopis arcibiskupovi se odehrává v Irsku, pravděpodobně v Dublinu, v době hluboké ekonomické a sociální krize.

 

Kompozice 📝

Dopis arcibiskupovi má jednoduchou lineární kompozici, je psán formou dopisu adresovaného arcibiskupovi, bez dalšího členění na kapitoly či oddíly.

 

Charakteristika díla 📜

Dopis arcibiskupovi je satirický pamflet, který využívá epistolární formu, tedy formu dopisu.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem v Dopis arcibiskupovi je anonymní pisatel, který se stylizuje do role obyčejného, chudého Ira, a vypráví v první osobě, čímž se snaží o navození dojmu autentičnosti a bezprostřednosti.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Hlavní postavou je anonymní pisatel dopisu, chudý Ir sužovaný bídou a beznadějí, který se obrací na arcibiskupa s ironickým návrhem na řešení problému chudoby a přelidnění; arcibiskup je implicitní postavou, adresátem dopisu, představitelem bohaté a lhostejné církve; dále se v dopise objevují zmínky o chudých irských rodinách, které jsou nuceny žebrat a prodávat své děti, aby přežily, a o bohatých statkářích a duchovních, kteří profitují z jejich utrpení.

 

Jazyk a styl ✍️

Jazyk Dopis arcibiskupovi je formálně spisovný, avšak s ironickým a sarkastickým podtónem, využívající rétorické otázky, hyperboly, ironii a sarkasmus pro zesílení absurdnosti Swiftova návrhu, a s využitím přímé řeči pro simulaci věcného a racionálního argumentu a s obratným používáním eufemismů k zmírnění hrůznosti popisované situace, čímž autor dosahuje silného emočního dopadu na čtenáře a nutí ho k zamyšlení nad skutečnou problematikou irské chudoby.

 

Stručný obsah 🏷

Jonathan Swift ve svém satirickém pamfletu Dopis arcibiskupovi sarkasticky navrhuje řešení irské chudoby, a to konzumací irských kojenců bohatými Angličany, čímž by se snížil počet hladovějících Irů a zároveň obohatila anglická šlechta.

 

Podrobný obsah díla 🗒

V Dopis arcibiskupovi Swift sarkasticky navrhuje řešení neutěšené situace irských chudáků, kteří nejsou schopni uživit své děti, a to tak, že by roční děti prodávali bohatým Angličanům jako potravu, čímž by se jednak snížil počet hladovějících Irů, jednak by se irští rodiče zbavili finanční zátěže a zároveň by se obohatila anglická šlechta, přičemž autor s ironickým odstupem a s až děsivou přesností kalkuluje s počty dětí, cenami, způsoby úpravy a recepty, a argumentuje, že takové řešení by bylo pro všechny strany výhodné – irští rodiče by získali peníze, anglická šlechta by měla delikatesu a děti by se vyhnuly osudu žebroty a kriminality; Swift dále rozvádí různé varianty a detaily svého návrhu, například jak by se měly děti porcovat a upravovat, a s chladnokrevnou logikou vyvrací případné námitky, například to, že by takové řešení bylo nelidské, s argumentem, že je to lepší než nechat děti zemřít hlady, a zdůrazňuje, že jeho návrh je míněn vážně a že je přesvědčen o jeho prospěšnosti, přičemž ve skutečnosti celým tímto absurdním a děsivým návrhem Swift kritizuje nezájem anglické vlády o osud irského lidu a odhaluje krutost a bezcitnost tehdejší společnosti, která irské chudáky vnímala spíše jako zdroj levné pracovní síly než jako lidské bytosti hodné soucitu a pomoci, a nutí čtenáře k zamyšlení nad skutečnými příčinami irské chudoby a nad odpovědností bohatých za osud chudých; zároveň autor ironicky poukazuje na pokrytectví a lhostejnost tehdejší společnosti, která se tváří, že jí na osudu irských chudáků záleží, ale ve skutečnosti pro ně nic nedělá.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.