Na krásné modré Dřevnici – rozbor díla (Antonín Bajaja)

👤Antonín Bajaja


Život ❤️

Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů české detektivní literatury ⯀ Jeho díla se vyznačovala propracovanými zápletkami a psychologickými portréty postav ⯀ Často vnášel do svých děl nezaměnitelný humor ⯀ Jeho kriminální příběhy se vymykají stereotypům žánru ⯀ Zasahoval do hlubších společenských a filozofických otázek ⯀ Výrazně ovlivnil vývoj české detektivky ⯀ Jeho knihy si dodnes udržují popularitu a jsou překládány do mnoha jazyků ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Mluviti stříbro ⯀ Duely ⯀ Zvlčení

 

Současníci 👥

Ivan Klíma (Pole), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Josef Škvorecký (Zbabělci)

 

📖 Na krásné modré Dřevnici (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Na krásné modré Dřevnici od Antonína Bajaji patří k literárnímu druhu epika, žánrově se řadí k magickému realismu s prvky pohádky a novely a výrazovou formou je próza.

 

Téma a motiv 💡

V Na krásné modré Dřevnici se prolínají témata hledání identity, smyslu života a sounáležitosti s přírodou, hlavní myšlenkou je pak uvědomění si důležitosti lidských vztahů a propojení s kořeny a minulostí, motivy zahrnují putování, magické prvky, proměnu, tajemství, rodinné vztahy a hledání pravdy, námětem je pak cesta mladého muže, který se vydává po stopách svého otce a skrze setkání s rozmanitými postavami a magickými bytostmi odkrývá nejen rodinnou historii, ale i sebe sama.

 

Zařazení díla 🕑

Antonín Bajaja patří k postmodernismu, jehož díla se objevují v druhé polovině 20. století a na počátku 21. století.

 

Časoprostor 🕰️

Příběh Na krásné modré Dřevnici se odehrává v neurčitém čase, v krajině s magickými prvky, která připomíná pohádkovou verzi Šumavy, konkrétně se děj soustředí kolem řeky Dřevnice a tajemných míst v jejím okolí, jako je mlýn, les a zaniklé vesnice.

 

Kompozice 📝

Kompozice Na krásné modré Dřevnici je protkána retrospektivními pasážemi a snovidným vyprávěním, formálně je text členěn do kapitol, které sledují putování hlavního hrdiny a postupně odkrývají jednotlivé vrstvy příběhu.

 

Charakteristika díla 📜

Na krásné modré Dřevnici od Antonína Bajaji patří k literárnímu druhu epika, žánrově se řadí k magickému realismu s prvky pohádky a novely a výrazovou formou je próza.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem je postava v ich-formě, tedy z pohledu hlavního hrdiny, čímž se čtenář stává účastníkem jeho vnitřního světa, myšlenek a pocitů, vyprávěcí forma je er-forma v retrospektivních pasážích, kdy hrdina vzpomíná na události z minulosti.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Mezi postavami najdeme především hlavního hrdinu, syna mlynáře, který se vydává na cestu za poznáním svého otce a vlastních kořenů, dále se setkáváme s tajemným otcem, jehož minulost je zahalena tajemstvím a postupně se odhaluje, dále s babičkou, moudrou ženou spojenou s tradicemi a přírodou, která hrdinovi předává důležitá ponaučení, dále s postavami, které potkává na své cestě, jako je například Lojza, tulák s magickými schopnostmi, lesní žínka, bytost z pohádek, která představuje propojení s přírodou, mlynář, otec hlavního hrdiny, zahalený tajemstvím a postava, která představuje minulost, dále s postavami z minulosti, které se objevují v hrdinových vzpomínkách a snech, a dotvářejí tak celkový obraz rodinné historie.

 

Jazyk a styl ✍️

Bajaja v knize Na krásné modré Dřevnici používá bohatý a barvitý jazyk, který se pohybuje mezi spisovnou češtinou a hovorovými výrazy, a je prošpikován četnými jazykovými prostředky, jako jsou přímá řeč, vnitřní monology, anekdoty, a hojně využívá tropy a figury, především metafory, personifikace a hyperboly, které dodávají textu poetický a groteskní nádech, a zároveň reflektují vypravěčův specifický pohled na svět.

 

Stručný obsah 🏷

Příběh Na krásné modré Dřevnici sleduje osudy svérázného vypravěče, jenž se po propuštění z psychiatrické léčebny ocitá v malé vesnici u řeky Dřevnice, kde se setkává s pestrou paletou postav, od laskavé paní Evy až po podivínského pana Kroupu, a zažívá s nimi řadu bizarních a humorných situací, které se prolínají s jeho vnitřními úvahami o životě, smrti a smyslu existence.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Vypravěč, jehož jméno se nedozvídáme, se po propuštění z psychiatrické léčebny, kam se dostal kvůli svému nekonvenčnímu chování a sklonu k fantazírování, usazuje v malebné vesnici u řeky Dřevnice, kde si pronajímá pokoj u paní Evy, dobrosrdečné ženy, která se k němu chová s mateřskou péčí; zde se setkává s dalšími obyvateli vesnice, kteří tvoří pestrou směsici lidských charakterů, od podivínského pana Kroupy, který věří, že se dokáže proměnit v rybu, přes tajemného pana Josefa, který v noci bloudí po lese a hraje na flétnu, až po svérázného faráře, který má slabost pro alkohol a filosofické debaty; vypravěč se s těmito postavami zaplétá do řady komických a absurdních situací, které odrážejí jeho vlastní vnitřní svět plný fantazií a úvah o životě, smrti a smyslu existence; jeho vnímání reality je zkreslené a prolíná se s jeho imaginací, což vede k řadě humorných i melancholických momentů, které čtenáře nutí k zamyšlení nad hranicemi mezi realitou a fikcí; v průběhu příběhu se vypravěč snaží nalézt své místo ve světě a vyrovnat se se svou minulostí, a zároveň hledá smysl v každodenních událostech, které prožívá s obyvateli vesnice; jeho putování po krajině kolem řeky Dřevnice se stává metaforou jeho vnitřní cesty za sebepoznáním a smířením se sebou samým; závěr knihy zůstává otevřený a ponechává čtenáři prostor pro vlastní interpretaci, zda se vypravěči podařilo nalézt kýžený klid a smíření, nebo zda jeho putování pokračuje dál; celkový dojem z knihy je silně ovlivněn Bajajovým osobitým stylem psaní, který kombinuje humor, poezii a filozofické úvahy, a vytváří tak jedinečný literární svět plný bizarních postav a absurdních situací, které nutí čtenáře k zamyšlení nad lidskou existencí a jejím smyslem.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.