Divoká paleta – rozbor díla (Stanislav Rudolf)

👤Stanislav Rudolf


Život ❤️

Byl významným českým prozaikem a básníkem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo hlubokou psychologickou analýzou postav a jejich vztahů ⯀ Patřil k generaci autorů ovlivněných existencialismem ⯀ Jeho tvorba reflektovala zkušenosti s komunistickým režimem ⯀ Zanechal za sebou rozsáhlé literární dílo zahrnující romány, povídky a eseje ⯀ Vynikal originálním literárním stylem ⯀ Jeho dílo se vyznačuje hlubavým přístupem k lidské existenci a zůstává dodnes aktuální ⯀ Byl také překladatelem a literárním vědcem

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Metráček ⯀ Kde padají hvězdy ⯀ Divoká paleta

 

Současníci 👥

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Lovec snů), Vladislav Vančura (Marketa Lazarová)

 

📖 Divoká paleta (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Divoká paleta je epika, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.

 

Téma a motiv 💡

Téma Divoké palety je hledání identity a smyslu života v postmoderní společnosti, prolínající se s motivy umění, tvorby, mezilidských vztahů, ztráty a hledání, kde hlavní myšlenkou je ukázat složitost lidské existence a sílu imaginace, která může být únikem i zdrojem poznání, přičemž námět vychází ze života malíře, který se skrze své obrazy a setkání s různými postavami konfrontuje se svými démony a snaží se pochopit sám sebe a svět kolem sebe.

 

Zařazení díla 🕑

Literární směr Divoké palety je magický realismus, období autora Stanislava Rudolfa Výstupa je současná česká literatura.

 

Časoprostor 🕰️

Časoprostor Divoké palety není explicitně určen, odehrává se v neurčitém současném prostředí, pravděpodobně v Praze a jejím okolí, v ateliéru hlavního hrdiny, v kavárnách a na ulicích, s časovými posuny danými spíše vnitřním prožíváním postav než chronologickým sledem událostí.

 

Kompozice 📝

Kompozice Divoké palety je spíše volná, s prvky retrospektivy a prolínáním reality a fantazie, formálně je členěna do kapitol s názvy odkazujícími k motivům umění a barev.

 

Charakteristika díla 📜

Divoká paleta je epika, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem Divoké palety je autorský vypravěč, který má přístup do myšlenek a pocitů postav, ale zároveň zachovává odstup, používá er-formu a kombinuje ji s vnitřními monology a dialogy.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Hlavní postavou je malíř Viktor, introvertní a hledající umělec, svárlivý a nejistý ve svém talentu, procházející existencionální krizí, dále se setkáváme s jeho přítelkyní a múzou Annou, ztělesňující inspiraci a klid, s tajemným sběratelem umění Karlem, představujícím pokušení a materiální svět, s Viktořiným rivalem, malířem Martinem, symbolizujícím ambice a soutěživost, a s řadou dalších postav, jako je Viktorův otec, melancholický a rezignovaný básník, nebo jeho matka, pragmatická žena, které dokreslují Viktorův vnitřní svět a jeho vztah k umění i k životu.

 

Jazyk a styl ✍️

Kniha je psána spisovným jazykem, s využitím přímé řeči pro vykreslení dialogů mezi postavami, a autor bohatě využívá metafory a symboly, které dokreslují Orlíkovo vnitřní rozpoložení a jeho vnímání světa, zároveň používá i popisné pasáže k vykreslení prostředí a atmosféry, a v neposlední řadě se objevují i retrospektivní pasáže, které dokreslují Orlíkovu minulost a motivaci.

 

Stručný obsah 🏷

V knize Divoká paleta od Stanislava Rudolfa sledujeme osudy malíře Jana Orlíka, který se po návratu z války potýká s psychickými problémy, snaží se nalézt své místo ve společnosti a zároveň se vyrovnat se ztrátou své milované ženy, přičemž jeho umělecká tvorba se stává odrazem jeho vnitřního boje a hledání smyslu života.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Jan Orlík, talentovaný malíř, se vrací z války s hlubokými psychickými šrámy a ztrátou své milované ženy Evy, která zahynula při bombardování, a neschopen se vyrovnat s traumaty a hledající útěchu v alkoholu a v náručí jiných žen, se potácí mezi zoufalstvím a apatií, přičemž jeho umělecká tvorba se stává odrazem jeho vnitřního boje, plného temných barev a expresivních tahů, které vyjadřují jeho bolest a zmatek, a zároveň se Orlík snaží nalézt své místo v poválečné společnosti, která se mu jeví cizí a nepochopitelná, a potýká se s existenčními problémy a nepochopením okolí, které nedokáže proniknout do hlubin jeho duše, a v tomto chaosu a hledání se Orlík setkává s různými lidmi, kteří ovlivňují jeho životní cestu, jako je například starý malíř Krejčí, který se stává jeho mentorem a rádcem, a mladá studentka umění Marie, která v něm probouzí nové naděje a inspiraci, a skrze umění se Orlík snaží vyrovnat se svými démony a najít smysl života, a jeho obrazy se stávají zrcadlem jeho vnitřního světa, plného kontrastů a emocí, od temnoty a zoufalství až po záblesky naděje a krásy, a postupně si Orlík uvědomuje, že umění je pro něj nejen útěchou, ale i cestou k sebepoznání a k smíření se s minulostí, a v závěru knihy, i přes veškeré utrpení a ztráty, nachází Orlík v sobě sílu žít dál a věřit v budoucnost, a jeho paleta, dříve plná temných barev, se začíná rozjasňovat a odrážet nový životní elán a naději.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.