👤Platón
Život ❤️
Byl žákem Sokrata a učitelem Aristotela ⯀ Jeho díla jsou psána převážně formou dialogů ⯀ Zavedl teorii idejí, která zásadně ovlivnila západní myšlení ⯀ Založil Platónovu akademii, významné centrum učení a výzkumu ⯀ Jeho filozofické koncepty ovlivňují dodnes politickou filozofii, psychologii a další obory ⯀ Zabýval se epistemologií, metafyzikou, politikou, etikou a estetikou ⯀ Jeho vliv na filozofii, teologii a politické myšlení je nesporný a přetrvává do současnosti ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ústava ⯀ Symposion ⯀ Faidón
Současníci 👥
Isókratés (Protiv Aristida), Xenofón (Anabasis, Kyrupädie), Euripidés (Medeia, Bakchantky)
📖 Faidón (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Faidón je literárním druhem epika, žánrově se řadí k filosofickému dialogu, jehož výrazovou formou je próza.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Faidóna je nesmrtelnost duše, přičemž Platón se snaží dokázat, že duše je nehmotná, věčná a existuje nezávisle na těle, přičemž hlavní myšlenkou je argumentace ve prospěch nesmrtelnosti duše a její přirozené spřízněnosti se světem idejí, motivy zahrnují očištění duše od tělesných pout, pravou filosofii jako přípravu na smrt, vztah těla a duše, reinkarnaci, svět idejí a pomíjivost smyslového světa, námětem je pak poslední den Sokratova života a rozhovory s jeho žáky o nesmrtelnosti duše před jeho popravou.
Zařazení díla 🕑
Faidón spadá do období klasické řecké filosofie a řadí se k literárnímu směru platónismu.
Časoprostor 🕰️
Děj Faidóna se odehrává v athénském vězení v den Sokratovy popravy.
Kompozice 📝
Kompozice Faidóna je dialogická, rozdělená do několika oddílů, které plynule navazují na sebe, přičemž formální členění je dáno Sokratovými argumenty pro nesmrtelnost duše a námitkami jeho žáků, které Sokrates postupně vyvrací.
Charakteristika díla 📜
Faidón je literárním druhem epika, žánrově se řadí k filosofickému dialogu, jehož výrazovou formou je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Faidóna je Faidón z Élidy, žák Sokratův, který vypráví Echekratovi z Fliuntu o Sokratově posledním dni a rozhovorech o nesmrtelnosti duše, vyprávěcí forma je tedy ich-forma retrospektivní.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Faidóna jsou Sokrates, filosof odsouzený k smrti, který s klidem a rozvahou vede dialog o nesmrtelnosti duše a připravuje se na smrt; Faidón z Élidy, žák Sokratův a zároveň vypravěč příběhu, který s hlubokým zármutkem sleduje svého učitele a s úctou zaznamenává jeho poslední slova; Echekrates z Fliuntu, posluchač Faidónova vyprávění, který se zajímá o podrobnosti Sokratovy smrti a jeho filosofických úvah; Simmias a Kebés, Sokratovi žáci, kteří kladou kritické otázky a námitky k Sokratovým argumentům o nesmrtelnosti duše; Kritón, Sokratův přítel, který se stará o praktické záležitosti spojené s popravou; a Apollodóros, Sokratův oddaný žák, který je hluboce zasažen blížící se smrtí svého učitele.
Jazyk a styl ✍️
Faidón je psán spisovným jazykem, charakteristickým pro Platónovy dialogy, s využitím přímé řeči, která dynamizuje vyprávění a umožňuje čtenáři sledovat Sokratovu argumentaci a myšlenkové pochody jeho i jeho přátel, a s metaforami a alegoriemi, které pomáhají objasnit abstraktní filosofické koncepty, jako je například přirovnání těla k vězení duše nebo představa o filosofii jako cestě k očištění a přípravě na posmrtný život, přičemž autor se nevyhýbá ani ironii a humoru, které dodávají textu lehkost a zároveň zdůrazňují Sokratovu moudrost a nadhled.
Stručný obsah 🏷
Faidón zachycuje poslední hodiny Sokratova života, kdy v cele s přáteli diskutuje o nesmrtelnosti duše, sebevraždě, těle jako vězení duše a o filosofii jako přípravě na smrt.
Podrobný obsah díla 🗒
Faidón začíná popisem scény v Sokratově cele, kde se shromáždili jeho přátelé, aby s ním strávili jeho poslední den, neboť Sokratés byl odsouzen k smrti za bezbožnost a kažení mládeže, a čeká na příchod lodi z Délu, po jejímž návratu má být vykonán jeho trest; Sokratés překvapuje své přátele svým klidným a vyrovnaným chováním, ba dokonce dobrou náladou, a vysvětluje jim, že pravý filosof by se smrti neměl bát, protože smrt je pro duši osvobozením od tělesného vězení; následně se rozvíjí diskuse o nesmrtelnosti duše, přičemž Sokratés argumentuje, že duše je nehmotná a neměnná, zatímco tělo je hmotné a podléhá změnám a rozkladu, a proto duše musí existovat i po smrti těla; Sokratés dále rozvádí myšlenku, že filosofie je přípravou na smrt, neboť filosof se během života snaží očistit svou duši od tělesných vášní a připravit se na život v nadsmyslovém světě idejí; v průběhu dialogu Sokratés předkládá několik argumentů pro nesmrtelnost duše, například argument z protikladů, podle kterého vše vzniká ze svého protikladu, tedy život ze smrti a smrt ze života, a argument z reminiscence, podle kterého naše poznání není nic jiného než vzpomínání na to, co duše poznala před svým vtělením do těla; Sokratés také odmítá sebevraždu, argumentujíc, že lidé jsou majetkem bohů a nemají právo si sami brát život; diskuse se dále věnuje otázce, co se s duší stane po smrti, přičemž Sokratés popisuje cestu duše do podsvětí a její další osud v závislosti na tom, jak žila v pozemském životě; nakonec se Sokratés rozloučí se svými přáteli, vykoupe se, obleče si čisté šaty a s klidem vypije pohár s jedem, načež umírá v přítomnosti svých zdrcených přátel, kteří jsou svědky jeho odvahy a vyrovnanosti tváří v tvář smrti; Faidón končí popisem Sokratovy smrti a závěrečným zamyšlením nad jeho životem a učením, které zanechal svým následovníkům.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.