👤Percy Bysshe Shelley
Život ❤️
Byl průkopníkem romantické poezie ⯀ Jeho dílo je plné bujné fantazie a silného emočního náboje ⯀ Byl vášnivým obhájcem svobody a individualismu ⯀ Kritizoval společenské nespravedlnosti a prosazoval revoluční myšlenky ⯀ Jeho poezie ovlivnila mnoho dalších básníků a literárních myslitelů ⯀ Patří mezi ně básně jako „Ozymandias“, „Mask of Anarchy“ a „To a Skylark“ ⯀ Jeho dílo má filozofický rozměr a je ovlivněno ideály osvícenství a revolucí ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Odpoutaný Prométheus ⯀ Ozimandias ⯀ Adonaïs
Současníci 👥
Lord Byron (Don Juan), John Keats (Óda na řeckou urnu), William Wordsworth (Lyrické balady)
📖 Adonaïs (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Adonaïs je lyrickoepická báseň, psaná ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Báseň Adonaïs je alegorickou elegií, oplakávající předčasnou smrt básníka Johna Keatse, jejíž ústředním tématem je smutek nad ztrátou génia a zkoumání vztahu mezi životem, smrtí a nesmrtelností, přičemž hlavní myšlenkou je oslava Keatsova básnického odkazu a jeho transcendence skrze umění, motivy zahrnují smutek, ztrátu, nesmrtelnost, krásu, přírodu, inspiraci a moc poezie, námětem je pak smrt Johna Keatse a reakce na ni, alegoricky znázorněná jako smrt pastýře Adonaïse.
Zařazení díla 🕑
Shelleyho Adonaïs spadá do období romantismu, konkrétně do druhé generace anglických romantiků.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Adonaïsu není konkrétně určen, odehrává se v mytologickém a idealizovaném prostředí přírody, evokujícím atmosféru smutku a ztráty, zároveň však i nadčasovosti a věčnosti.
Kompozice 📝
Kompozice Adonaïse je založena na klasické formě elegie, skládá se z 55 spenseriovských strof, devítiveršových slok s rýmovým schématem ABABBCBCC, a formálně je členěna do několika částí, které sledují vývoj truchlení a reflexe nad smrtí.
Charakteristika díla 📜
Adonaïs je lyrickoepická báseň, psaná ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, jehož hlas je zprostředkován v první osobě jednotného čísla, vyprávěcí forma je kombinací lyrického vyjádření a narativních pasáží, které popisují průběh smutečního obřadu a alegorické postavy.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Hlavní postavou je Adonaïs, alegorická reprezentace Johna Keatse, zobrazený jako krásný a talentovaný mladý pastýř, jehož předčasná smrt je oplakávána Múzami a Uraniou, bohyní astronomie a poezie, která symbolizuje Keatsovu inspiraci a nesmrtelnost, dalšími postavami jsou alegorické personifikace smutku, útěchy, vzpomínky a poezie, které reprezentují různé aspekty reakce na Keatsovu smrt, a negativní postavy, které symbolizují kritiky, kteří podle Shelleyho přispěli k Keatsovu předčasnému skonu.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Adonaïse je vysoce stylizovaný, spisovný a poetický, s hojným užitím archaismů, metafor, personifikací, apostrof, a s inverzí slovosledu, vytvářející vznešený a elegický tón básně, a zatímco přímá řeč se v textu nevyskytuje, dialog a interakce mezi postavami jsou zprostředkovány skrze básníkův popis a lyrické vyjádření, přičemž Shelleyho verš se vyznačuje melodičností a rytmičností, s důrazem na zvukomalbu a eufonii, které umocňují emotivní dopad básně.
Stručný obsah 🏷
Elegie Adonaïs oplakává předčasnou smrt Johna Keatse, kterého Shelley vnímal jako spřízněnou duši a obdivoval jeho básnické umění, a skrze alegorický příběh o Adonaïsovi, ztělesnění krásy a poezie, zkoumá témata smrtelnosti, pomíjivosti a nesmrtelnosti umění.
Podrobný obsah díla 🗒
Adonaïs, krásný pastýř a symbol Keatse, leží mrtev, oplakáván Uraniou, představující ideální krásu a inspiraci, a sborem truchlících Múz, které symbolizují různé aspekty umění, a básník líčí Adonaïsův pohřební průvod, v němž se objevují alegorické postavy představující Keatsovy literární současníky, jako je Byron, ztělesňující rebelského básníka, a Leigh Hunt, představující Keatsova blízkého přítele a mentora, a zároveň se v průvodu objevují i personifikace smutku, zoufalství a zášti, které symbolizují negativní síly, jež přispěly k Keatsově předčasnému skonu, a Shelley kritizuje literární kritiky, kteří svými útoky na Keatsovu poezii urychlili jeho smrt, a v alegorickém obraze lovu symbolizuje Adonaïs lovenou zvěř, zatímco kritici jsou lovci, jejichž šípy představují ničivou sílu slov, a po počátečním zármutku a zoufalství se básník obrací k naději a víře v nesmrtelnost duše a umění, a Adonaïsův duch vystupuje k nebesům, kde se spojuje s věčnou krásou a harmonii, a básník zdůrazňuje, že skutečná smrt není fyzické zaniknutí, ale zapomnění, a proto Keatsova poezie, ztělesněná v obraze Adonaïse, bude žít dál v srdcích a myslích čtenářů, a závěr básně je plný optimismu a víry v triumf ducha nad hmotou, a Shelley oslavuje Keatse jako nesmrtelného básníka, jehož dílo přetrvá věky a bude inspirovat další generace.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.