Hlava umělce – rozbor díla (Milada Součková)

👤Milada Součková


Život ❤️

Byla významnou českou spisovatelkou ⯀ Její dílo se zaměřovalo na ženský svět a prožívání žen v různých historických obdobích ⯀ Psala romány, povídky a literaturu pro děti s citlivým psychologickým vhledem a realistickým ztvárněním postav ⯀ Překládala z angličtiny a němčiny ⯀ Zasloužila se o zachování a zprostředkování literární historie svými studiemi a kritickými texty ⯀ Její tvorba se vyznačuje realistickým zobrazováním života žen ⯀ Patřila k předním českým literárním historičkám ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Neznámý člověk ⯀ Kdo je kdo ⯀ Hlava umělce

 

Současníci 👥

Josef Čapek (Dášeňka čili život štěněte), Božena Němcová (Babička), Karel Jaromír Erben (Kytice)

 

📖 Hlava umělce (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Hlava umělce od Milady Součkové je epika, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.

 

Téma a motiv 💡

V Hlavě umělce se Součková zabývá tématem hledání smyslu života a umělecké tvorby v poválečném světě, hlavní myšlenkou je konfrontace idealizované představy umělce s realitou a nutností kompromisu, motivy zahrnují umění, lásku, ztrátu, osamělost, deziluzi, odpovědnost a svobodu volby, námět pak tvoří příběh sochaře, který se po válce vrací do Prahy a snaží se najít své místo ve společnosti a v umění, přičemž se potýká s existenčními otázkami a morálními dilematy.

 

Zařazení díla 🕑

Dílo spadá do literárního směru existencialismu, autorka tvořila v období po druhé světové válce.

 

Časoprostor 🕰️

Děj Hlavy umělce se odehrává v Praze a jejím okolí, v neurčitém časovém období po druhé světové válce, atmosféra je poznamenána válečnými událostmi a nejistou budoucností.

 

Kompozice 📝

Kompozice Hlavy umělce je chronologická s retrospektivními pasážemi, které dokreslují minulost postav a události vedoucí k současné situaci, formálně je román členěn do kapitol.

 

Charakteristika díla 📜

Hlava umělce od Milady Součkové je epika, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem je er-forma, tedy vševědoucí vypravěč, který má přístup k myšlenkám a pocitům všech postav a zároveň komentuje děj a nabízí svůj pohled na události.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

V Hlavě umělce se setkáváme s postavami jako je sochař Jiří, idealistický umělec hledající smysl života a tvorby, zklamaný poválečnou realitou, jeho žena Alena, pragmatická žena, která touží po stabilním životě a nechápe Jiřího umělecké ambice, malíř Jan, Jiřího přítel, skeptický a realistický umělec, který se přizpůsobil novým poměrům, Helena, mladá studentka umění, která obdivuje Jiřího talent a stává se jeho milenkou, představuje pro Jiřího inspiraci i citové poblouznění, profesor Horák, starý sochař, mentor a vzor pro Jiřího, ztělesňuje tradiční hodnoty umění a zároveň deziluzi z poválečné situace, a další postavy z uměleckých kruhů, které dokreslují atmosféru doby a Jiřího vnitřní boj.

 

Jazyk a styl ✍️

Jazyk románu je spisovný, s využitím přímé řeči pro vykreslení dialogů a vnitřních monologů postav, autorka pracuje s metaforami a symbolikou, například sochařství jako metafora pro utváření vlastního života a osudu, srovnáváním s antickými mýty a motivy, plasticky popisuje prostředí a atmosféru doby, používá expresivní výrazy pro zdůraznění emocí a vnitřních prožitků postav.

 

Stručný obsah 🏷

Román Hlava umělce vypráví příběh sochaře Jana Bureše, který se po návratu z války potýká s tvůrčí krizí, hledáním smyslu života a lásky, proplétá se mezi vztahy s několika ženami, manželkou Věrou, sochařkou Evou a milenkou Lidkou, a zároveň se konfrontuje s otázkou umělecké integrity v prostředí normalizačního tlaku.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Sochař Jan Bureš se vrací z války fyzicky zraněný a psychicky poznamenaný, ztrácí inspiraci a smysl své tvorby, jeho manželství s Věrou je poznamenáno odcizením a neporozuměním, touží po nalezení uměleckého vyjádření i po naplňujícím vztahu, setkává se se sochařkou Evou, která v něm probudí nové tvůrčí impulsy, jejich vztah je však komplikovaný a plný konfliktů daných rozdílnými přístupy k umění i k životu, zároveň se zaplétá s vášnivou, ale povrchní Lidkou, která mu poskytuje únik od reality, ale nenaplňuje jeho touhu po hloubce a smyslu, Jan se ocitá v tvůrčí krizi, zmítán pochybnostmi o svém talentu a směřování, hledá inspiraci v antickém umění, snaží se pochopit podstatu krásy a pravdy, jeho cesta je plná zklamání, ale i momentů osvícení, konfrontuje se s normalizační realitou, která omezuje svobodu uměleckého projevu, musí se rozhodovat mezi kompromisy a zachováním své integrity, jeho vztah s Věrou se definitivně rozpadá, vztah s Evou je plný vášně, ale i bolesti a nepochopení, s Lidkou prožívá jen krátkodobý únik, nakonec nachází inspiraci ve svém vnitřním světě a v konfrontaci s minulostí, začíná pracovat na nové soše, která symbolizuje jeho znovuzrození a nalezení smyslu života a tvorby, v závěru románu zůstává otázka, zda se mu podaří překonat své démony a dosáhnout uměleckého naplnění, otevřený konec naznačuje, že cesta za sebepoznáním a uměleckým vyjádřením je neustálý proces.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.