👤Julius Fučík
Život ❤️
Byl prominentním českým novinářem a spisovatelem ⯀ Jeho dílo je silným svědectvím o odporu proti nacismu ⯀ „Reportáž psaná na oprátce“ se stala ikonickým dílem světové literatury ⯀ Jeho psaní ovlivnilo utváření kolektivní paměti o 2. světové válce ⯀ Byl aktivním komunistou a bojovníkem proti fašismu ⯀ Jeho práce sloužila jako inspirace pro další generace bojovníků za svobodu ⯀ Fučík významně přispěl k české literatuře a novinářství ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Reportáž psaná na oprátce ⯀ Sláva života ⯀ V zemi, kde zítra již znamená včera
Současníci 👥
Karel Čapek (Válka s mloky), František Langer (Poutník), Jaroslav Seifert (Maminka)
📖 V zemi, kde zítra již znamená včera (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Kniha V zemi, kde zítra již znamená včera spadá do literárního druhu epika, žánrově se jedná o reportážní román s autobiografickými prvky, jehož výrazovou formou je próza.
Téma a motiv 💡
Téma V zemi, kde zítra již znamená včera je boj proti fašismu a nacismu, obrana demokracie a humanismu, hlavní myšlenkou je síla lidského ducha a nezlomnost v boji za svobodu i za cenu vlastního života, motivy zahrnují statečnost, odvahu, solidaritu, přátelství, mučení, věznění, komunistické ideály, a námět vychází z Fučíkových vlastních zkušeností z věznění v pankrácké věznici za druhé světové války, kdy byl vězněn a mučen gestapem.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Fučíkovo dílo patří, je socialistický realismus, a autor tvořil v období první poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor V zemi, kde zítra již znamená včera je zasazen do období druhé světové války, konkrétně do doby Fučíkova věznění v pankrácké věznici v Praze, tedy do protektorátu Čechy a Morava.
Kompozice 📝
Kompozice V zemi, kde zítra již znamená včera je nelineární, s retrospektivními pasážemi a úvahami, formálně je kniha rozdělena do kapitol a podkapitol, které tvoří ucelený celek.
Charakteristika díla 📜
Kniha V zemi, kde zítra již znamená včera spadá do literárního druhu epika, žánrově se jedná o reportážní román s autobiografickými prvky, jehož výrazovou formou je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem V zemi, kde zítra již znamená včera je sám autor Julius Fučík, který vypráví v ich-formě, a ačkoliv je dílo založeno na reálných událostech, Fučík používá některé prvky beletristického vyprávění, které dodávají textu dynamičnost a spád.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V knize V zemi, kde zítra již znamená včera se objevuje celá řada postav, z nichž nejvýznamnější je sám Julius Fučík, prezentovaný jako statečný a nezlomný komunista, dále se setkáváme s postavami spoluvězňů, jako je například anonymizovaný „muž s cigaretou“, symbol odboje a solidarity, „malíř s modrýma očima“, představitel uměleckého ducha a naděje, „dělník s cigaretou v ústech“, reprezentant pracující třídy a síly kolektivu, a „žena“, symbol lásky, mateřství a naděje, a také s postavami gestapáků, kteří jsou vykresleni jako krutí a bezcitní, a jejichž totožnost je záměrně anonymizována, aby reprezentovali systém zla jako celku.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk reportáže je spisovný, publicistický, s prvky dynamického a emotivního vyprávění, využívající přímou řeč k zachycení autentických hlasů sovětských lidí, metafory a personifikace k dokreslení atmosféry a symboliky budování nového světa, a rétorické otázky k zapojení čtenáře do úvah o směřování společnosti a významu socialismu.
Stručný obsah 🏷
Reportáž V zemi, kde zítra již znamená včera popisuje Fučíkovy zážitky a postřehy z cest po Sovětském svazu, kde pozoroval budování socialismu, kolektivizaci zemědělství, industrializaci a proměnu společnosti, a to v kontextu rostoucího mezinárodního napětí a hrozby fašismu.
Podrobný obsah díla 🗒
Kniha začíná popisem cesty vlakem přes rozsáhlé sovětské území, kde Fučík pozoruje proměnu krajiny a životního stylu lidí, kteří se s nadšením zapojují do budování socialismu, ať už jde o stavbu nových továren, kolektivizaci zemědělství, či rozvoj kultury a vzdělávání; autor se setkává s dělníky, rolníky, umělci i vědci, a skrze jejich příběhy vykresluje obraz dynamicky se rozvíjející společnosti, která překonává překážky a buduje nový spravedlivý svět; Fučík navštěvuje kolchozy, kde se seznamuje s novými formami zemědělské výroby a s nadšením rolníků, kteří se podílejí na kolektivním hospodaření, a zároveň popisuje i těžkosti a problémy, s nimiž se sovětští lidé potýkají, jako je nedostatek moderních technologií či bytová krize; reportáž se dále věnuje industrializaci, budování nových továren a rozvoji těžkého průmyslu, přičemž Fučík obdivuje pracovní nasazení sovětských dělníků a jejich víru v budoucnost; autor se zamýšlí nad rolí umění a kultury v socialistické společnosti a navštěvuje divadla, muzea a knihovny, kde pozoruje, jak kultura slouží k výchově a vzdělávání lidu; Fučík se setkává s představiteli sovětské vlády a diskutuje s nimi o politice, ekonomice a mezinárodní situaci, a vyjadřuje své přesvědčení o nevyhnutelném vítězství socialismu nad kapitalismem; v reportáži se také odráží rostoucí napětí v Evropě a hrozba fašismu, a Fučík varuje před nebezpečím války a zdůrazňuje důležitost mezinárodní solidarity a boje proti fašismu; kniha končí autorovým návratem do Československa, kde se s nadšením a optimismem zapojuje do boje proti fašismu a za sociální spravedlnost, a zároveň vyjadřuje svou víru v sílu sovětského příkladu a v budoucnost socialismu.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.