👤Jiří Weil
Život ❤️
Patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století ⯀ Jeho dílo silně reflektuje otázky viny a lidské existence v extrémních situacích ⯀ Jeho próza patří k vrcholům české literatury ⯀ Významně přispěl k literárnímu zpracování holocaustu ⯀ Jeho tvorba je charakteristická neobyčejnou stylistickou zralostí a hloubkou ⯀ Zachycuje hrůzy totalitních režimů ⯀ Jeho knihy inspirují k zamyšlení nad minulostí a lidskou přirozeností ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Život s hvězdou ⯀ Moskva-hranice ⯀ Na střeše je Mendelssohn
Současníci 👥
Franz Kafka (Zámku, Proces), Max Brod (Kafkův životopis), Jaroslav Seifert (Maminka)
📖 Na střeše je Mendelssohn (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Próza, konkrétně román, využívající expresivní, s prvky magického realismu, výrazovou formu.
Téma a motiv 💡
Román Na střeše je Mendelssohn tematizuje osud Židů za druhé světové války, konkrétně jejich perzekuci a holocaust, přičemž hlavní myšlenkou je absurdita a krutost války, která ničí lidské životy a kulturu, s motivy viny, strachu, zrady, ale také naděje a touhy po životě, přičemž námětem je příběh židovského muzikanta, který se skrývá na střeše a hraje na housle, zatímco dole probíhá válka a deportace Židů.
Zařazení díla 🕑
Surrealismus, spadající do období poválečné literatury.
Časoprostor 🕰️
Děj románu Na střeše je Mendelssohn se odehrává v Praze během druhé světové války, v prostředí protektorátu Čechy a Morava, v atmosféře strachu a nejistoty, v konkrétních lokacích, jako jsou židovské čtvrti, nádraží a střechy domů, s časovým rámcem několika měsíců, během nichž se odehrává hlavní dějová linie.
Kompozice 📝
Kompozice románu je nelineární, s retrospektivními pasážemi a snovými sekvencemi, prolínajícími se s realitou, a formální členění zahrnuje kapitoly různé délky, které se střídají s krátkými, útržkovitými pasážemi, evokujícími myšlenky a pocity hlavního hrdiny.
Charakteristika díla 📜
Próza, konkrétně román, využívající expresivní, s prvky magického realismu, výrazovou formu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je personální postava, která prožívá události z pohledu hlavního hrdiny, Josefa, s využitím ich-formy, která umožňuje čtenáři proniknout do jeho nitra a sdílet s ním jeho pocity a myšlenky.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Josef, hlavní hrdina, je židovský hudebník, citlivý a vzdělaný člověk, který se skrývá před nacisty na střeše a hraje na housle, jeho hudba je symbolem naděje a odporu proti zlu, dále se v románu objevují postavy jako například pan Kraus, starý židovský knihovník, který pomáhá Josefovi s úkrytem a sdílí s ním své vzpomínky a obavy, dále paní Roubíčková, laskavá žena, která Josefovi tajně nosí jídlo a stará se o něj, a také nacističtí vojáci, kteří představují hrozbu a symbol zla, a kteří se snaží Josefa najít a deportovat.
Jazyk a styl ✍️
Weilův román je napsán spisovným jazykem s prvky hovorovosti, využívá přímou řeč k vykreslení postav a jejich vnitřních monologů, a ačkoliv se vyhýbá explicitním popisům hrůz koncentračního tábora, mistrně pracuje s metaforami, symboly, ironií a snovými sekvencemi, aby zprostředkoval tíhu Rabinovičovy zkušenosti a zároveň zachytil atmosféru poválečné Prahy, kde se mísí naděje s deziluzí a kde se minulost prolíná s přítomností.
Stručný obsah 🏷
Román Na střeše je Mendelssohn vypráví příběh Josefa Rabinoviče, židovského hudebníka, který se po návratu z koncentračního tábora snaží znovu nalézt své místo ve světě a obnovit svůj vztah k hudbě, zatímco se potýká s traumatem z prožitých hrůz a zjišťuje, že jeho milovaná Praha se nenávratně změnila.
Podrobný obsah díla 🗒
Josef Rabinovič, houslista, se vrací do Prahy po osvobození z koncentračního tábora, fyzicky i psychicky zlomený, a ocitá se v cizím a nehostinném světě, kde jeho byt obývá cizí rodina, jeho blízcí jsou mrtví a jeho milovaná hudba ztratila svou dřívější krásu a význam; zpočátku bloudí Prahou jako stín, neschopný se začlenit do normálního života, pronásledován vzpomínkami na hrůzy, které prožil, a ztrátou své identity, kterou symbolizovaly jeho housle, zničené v táboře; náhodou se setkává se starým přítelem, který mu daruje nové housle, a toto gesto v něm probudí jiskřičku naděje, touhu znovu se napojit na svět hudby a najít smysl existence; začíná hrát v orchestru, ale hudba mu nepřináší útěchu, spíše bolest a frustraci, protože jeho hra je poznamenána traumatem a nedokáže se vyrovnat s povrchností a lhostejností, které vnímá kolem sebe; hledá útočiště na střeše svého domu, kde se mu zjevuje postava Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, symbolizující krásu a harmonii hudby, ale i ztracený svět předválečné Prahy; tyto snové sekvence se prolínají s realitou, kde se Rabinovič setkává s lidmi, kteří se snaží vyrovnat s poválečnou situací, s těmi, kteří přežili holocaust, i s těmi, kteří se na něm podíleli; postupně si uvědomuje, že návrat k minulosti není možný a že musí najít nový způsob, jak žít s bolestí a ztrátou; jeho vztah k hudbě se proměňuje, hledá v ní nový jazyk, který by dokázal vyjádřit jeho zkušenost a zároveň nabídnout naději a útěchu ostatním; na konci románu Rabinovič nachází sílu hrát pro děti v sirotčinci, symbolizující budoucnost a naději na nový začátek, a v tomto gestu nachází smíření se svou minulostí a nový smysl svého života, i když stále nese tíhu prožitých hrůz a ztrát.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.