👤Jiří Orten
Život ❤️
Patřil k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století ⯀ Jeho poezie je prosycena lyrickou introspekcí a prožitkem moderní doby ⯀ Vyznačoval se mladickou vnímavostí, ironií a jazykovou invencí ⯀ V jeho díle se prolínají motivy smrti, lásky, melancholie a boje za svobodu ⯀ Jeho tvorba je charakteristická osobní zkušeností s blížící se válkou ⯀ I přes krátký život zanechal silný otisk v české literatuře ⯀ Jeho dílo inspiruje i současné čtenáře svou upřímností a nadčasovostí ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Čítanka jaro ⯀ Cesta k mrazu ⯀ Ohnice
Současníci 👥
Konstantin Biebl (Básně), Jaroslav Seifert (Maminka), Vladimír Holan (Koráb), Josef Hora (Píseň o věčném návratu)
📖 Ohnice (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Ohnice patří k literárnímu druhu lyrika, konkrétně se jedná o lyrickoepickou báseň, která využívá volný verš.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Ohnice je strach ze smrti, osamělost a hledání smyslu života v době války a ohrožení, ústřední myšlenka se zaměřuje na pomíjivost lidské existence a nevyhnutelnost smrti, motivy zahrnují smrt, samotu, strach, válku, lásku, židovství, rodinu a domov, námět Ohnice vychází z Ortenových osobních zkušeností a pocitů z doby okupace, kdy jako mladý Žid čelil existenčnímu ohrožení.
Zařazení díla 🕑
Ohnice se řadí k existencialismu a poetismu, Orten tvořil v období protektorátu, konkrétně v první polovině 40. let 20. století, kdy se v jeho tvorbě silně odrážela tíživá atmosféra okupace a blížící se holocaust.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Ohnice je neurčitý, odehrává se v jakémsi vnitřním světě lyrického subjektu, který se prolíná s vnější realitou války a ohrožení, lze v něm nalézt prvky autobiografičnosti, ale zároveň se jedná o zobecněný obraz lidské existence v mezní situaci.
Kompozice 📝
Kompozice Ohnice je cyklická, skládá se z úvodního a závěrečného oddílu a tří částí, které na sebe volně navazují a rozvíjejí základní témata, formálně je Ohnice členěna do volných veršů bez rýmu a pravidelného rytmu, což podtrhuje atmosféru úzkosti a zmatku.
Charakteristika díla 📜
Ohnice patří k literárnímu druhu lyrika, konkrétně se jedná o lyrickoepickou báseň, která využívá volný verš.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, který vypráví v ich-formě a sdílí své niterné pocity a myšlenky, vyprávěcí forma je lyrická, založená na subjektivním prožívání a expresivním vyjadřování.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Ohnici se objevuje řada postav, které však nemají jasně definované charaktery a spíše symbolizují určité lidské vlastnosti nebo stavy: matka představuje bezpečí a lásku, ale zároveň i strach o syna, otec symbolizuje autoritu a řád, ale je vnímán jako vzdálený a nepřítomný, milovaná dívka (Ester) představuje ztracený ideál krásy a lásky, sestra (Hanuše) je symbolem rodinného pouta a solidarity, postava básníka ztělesňuje samotného Ortena a jeho vnitřní svět, plný úzkosti a nejistoty.
Jazyk a styl ✍️
Ortenův jazyk je spisovný, avšak s častým užitím metafor, symbolů, personifikací a oxymóronů, které dodávají básním hloubku a emocionalitu; básník využívá také archaismů, biblických odkazů a inverzí, čímž vytváří specifickou poetiku, a zároveň se v některých básních objevuje i dialogická forma s využitím přímé řeči, která umocňuje dramatičnost a vnitřní konflikty lyrického subjektu.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Ohnice od Jiřího Ortena sleduje lyrického hrdinu, procházejícího bolestnými zkušenostmi s láskou, zradou, osamělostí a hledáním smyslu života, a to v kontextu tíživé atmosféry blížící se války.
Podrobný obsah díla 🗒
Lyrický subjekt sbírky Ohnice se ocitá v sevření bolestné lásky a prožívá intenzivní pocity zrady, osamělosti a deziluze, které se prolínají s úzkostí z blížící se války a existencionálními otázkami o smyslu života a lidského bytí; v básních se objevují motivy samoty, opuštěnosti, ztracené lásky a nenaplněných tužeb, které jsou často metaforicky ztvárněny skrze obrazy ohně, popela, stínů a noci, a lyrický hrdina hledá útěchu v melancholických vzpomínkách na minulost, ale zároveň se obrací k budoucnosti s nadějí na nalezení smyslu a vykoupení; básně reflektují tíživou atmosféru doby a obavy z neznámého, přičemž se lyrický subjekt identifikuje s postavou biblického Joba, který prochází zkouškami osudu, a hledá odpovědi na otázky po smyslu utrpení; v sbírce se objevují také motivy domova, rodiny a přátelství, které představují pro lyrického hrdinu jistotu a oporu v nejisté době, ale zároveň je konfrontován s jejich křehkostí a pomíjivostí; skrze metafory a symboly Orten vyjadřuje hluboké pocity a prožitky, které se dotýkají univerzálních lidských témat, jako jsou láska, ztráta, smrt a hledání smyslu života, a zároveň reflektuje specifickou historickou situaci a atmosféru ohrožení, která se projevuje v úzkosti, strachu a nejistotě; básně v Ohnici jsou psány s velkou citovou intenzitou a lyrismem, a využívají bohatou škálu jazykových prostředků, které jim dodávají hloubku a působivost, a zároveň se v nich projevuje Ortenův originální básnický styl, který se vyznačuje melancholií, meditativností a hloubavostí; sbírka Ohnice představuje důležité dílo české poezie a dodnes oslovuje čtenáře svou tematikou a uměleckým ztvárněním.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.