👤Jaroslav Seifert
Život ❤️
Byl nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1984) ⯀ Jeho dílo prochází různými literárními směry, od expresionismu po civilní lyriku ⯀ Vyznačuje se mimořádnou jazykovou bohatostí, hudebností a obrazností ⯀ Zobrazoval Prahu a její atmosféru, lidské osudy a vztahy s velkou citlivostí ⯀ Jeho poezie je prosycena osobními zkušenostmi a hlubokým citem pro národní historii a osudy českého národa ⯀ Charakteristický je pro něj smysl pro humor a ironii ⯀ Patří k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století a je klíčovou postavou moderní české literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Maminka ⯀ Na vlnách T.S.F. ⯀ Jablko z klína
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R.), František Halas (Balady a romance), Vítězslav Nezval (Edison)
📖 Jablko z klína (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jablko z klína je lyrickoepická báseň, spadající do poezie, s veršovanou výrazovou formou.
Téma a motiv 💡
V Jablku z klína Seifert zpracovává téma lásky, stárnutí a pomíjivosti, s hlavní myšlenkou, že i přes blížící se konec života si člověk může uchovat vzpomínky a lásku k ženám, které miloval, motivy zahrnují vzpomínky na minulé lásky, erotiku, smrt, krásu žen, Prahu a dětství, a námět básně tvoří autorovy vzpomínky na milostné vztahy a prožitky s ženami v kontextu jeho stárnutí a uvědomování si konečnosti života.
Zařazení díla 🕑
Seifert patří do literárního směru poetismu a do období meziválečné avantgardy a později i poválečné literatury.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Jablku z klína není explicitně vymezen, děj se odehrává spíše v rovině autorových vzpomínek, které přeskakují mezi různými obdobími jeho života, od dětství až po stáří, a místem děje je především Praha, ale objevují se i zmínky o jiných lokalitách spojených s autorovými zážitky.
Kompozice 📝
Kompozice Jablka z klína je cyklická, báseň se skládá z volně řazených básní, které na sebe volně navazují a prolínají se, formálně je členěna do veršů a strof různé délky, bez pravidelného rytmu a rýmu.
Charakteristika díla 📜
Jablko z klína je lyrickoepická báseň, spadající do poezie, s veršovanou výrazovou formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, tedy sám autor, který vypráví v první osobě jednotného čísla, vyprávěcí forma je retrospektivní, autor vzpomíná na minulé události.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Jablku z klína nejsou vyobrazeny jako komplexní charaktery, spíše jako ztělesnění autorových vzpomínek a pocitů, objevují se zde různé ženy, které autor v životě miloval, každá z nich reprezentuje určitou etapu jeho života a nese v sobě specifickou symboliku, matka je zobrazena jako symbol bezpečí a lásky, milenky představují vášeň a erotiku, dcera symbolizuje pokračování života a naději, některé ženy jsou pojmenovány, jiné zůstávají anonymní, čímž autor zdůrazňuje univerzálnost svých prožitků a emocí.
Jazyk a styl ✍️
Seifertův jazyk je lyrický a melodický, spisovný, s občasným užitím hovorových prvků, využívá bohatou škálu tropů a figur, jako jsou metafory, personifikace, epiteta, přirovnání, básnické otázky a apostrofy, čímž dosahuje silné emotivní působivosti a zároveň vytváří jemnou a melancholickou atmosféru.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Jablko z klína od Jaroslava Seiferta je intimní zpovědí stárnoucího básníka, reflektujícího lásku, život, umění a pomíjivost, vzpomínajícího na mládí a prožívajícího současnost s vědomím blížící se smrti.
Podrobný obsah díla 🗒
V úvodní básni „Jablko z klína“ básník vzpomíná na šťastné chvíle s milovanou ženou a konfrontuje je s tíhou stáří a vědomím blížící se smrti, přičemž motiv jablka se stává symbolem lásky, života a plodnosti, ale i pomíjivosti, dále v básni „Svatební košile“ Seifert evokuje atmosféru tradiční české svatby, s jejími radostmi a zároveň melancholickým podtónem, s vědomím, že život plyne a štěstí je pomíjivé, a v básni „Halleyova kometa“ srovnává lidský život s pravidelným návratem komety, zdůrazňujíc cykličnost života a smrti, a v dalších básních se opakují motivy lásky, vzpomínek na mládí, Prahy a umění, například v básni „Modrý a bílý“ vyjadřuje básník svou lásku k Praze a jejím barvám, zatímco v básni „Píseň o Viktorce“ vzpomíná na dívku z mládí, která se stala symbolem ztracené lásky a nenávratně plynoucího času, a v básni „Deštník v dešti“ využívá Seifert metaforu deštníku jako ochrany před nepřízní osudu, ale zároveň i symbolu samoty a izolace, a v básni „Koncert na ostrově“ vytváří atmosféru nočního koncertu, který se stává metaforou pro život, plný radosti, smutku a pomíjivosti, přičemž se v mnoha básních prolíná motiv paměti a vzpomínek, které jsou pro stárnoucího básníka útěchou i zdrojem bolesti, a v závěrečných básních sbírky se Seifert smiřuje s blížící se smrtí a nachází klid v přijetí svého osudu, a v básni „Závěť“ shrnuje svůj život a dílo, vyjadřuje vděčnost za prožité chvíle a loučí se se světem, přičemž celá sbírka je prostoupena melancholickou a kontemplativní atmosférou, a zároveň vyjadřuje Seifertova hluboká citová prožívání a jeho lásku k životu, umění a ženám, přičemž básník mistrně pracuje s jazykem, rytmem a obrazotvorností, čímž dosahuje silného estetického a emocionálního působení na čtenáře.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.