👤Ivan Blatný
Život ❤️
Patří k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století ⯀ Jeho dílo je charakteristické hlubokou lyričností, expresivní obrazností a originálním jazykem ⯀ Po nucené emigraci do Velké Británie v roce 1948 se jeho poezie stala svědectvím o zkušenosti exilu a hledání identity v cizí zemi ⯀ Jeho tvorba je ovlivněna surrealismem a expresionismem ⯀ Vyznačuje se osobitým humorem a ironií, prostupující tématy smrti, nemoci a lidské existence ⯀ Jeho poezie si dodnes zachovává aktuálnost ⯀ Inspiroval mnoho dalších autorů ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Melancholické procházky ⯀ Stará bydliště ⯀ Hledání přítomného času
Současníci 👥
Josef Škvorecký (Zbabělci), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Jaroslav Seifert (Mám roztrhané srdce)
📖 Hledání přítomného času (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Hledání přítomného času je literárním druhem lyrika, žánrově se řadí mezi volný verš a jeho výrazovou formou je poezie
Téma a motiv 💡
V Hledání přítomného času se Blatný zabývá tématy pomíjivosti času, ztráty domova a identity, hledání smyslu existence v exilu, a zároveň se dotýká motivů paměti, osamění, smrti a šílenství, přičemž hlavní myšlenkou je neustálé hledání a uchopování přítomného okamžiku jakožto jediné skutečné reality, která je však prchavá a unikavá, a námět básní se odvíjí od autorových vlastních zkušeností s exilem, duševní nemocí a neustálým zápasem s realitou
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Blatného tvorba spadá, je surrealismus, s prvky existencialismu a v kontextu jeho života a tvorby lze hovořit o exilové literatuře, přičemž Hledání přítomného času vznikalo v období pozdní autorovy tvorby
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Hledání přítomného času je nejednoznačný a fragmentární, odehrává se spíše v rovině vnitřních prožitků a vzpomínek lyrického subjektu, nicméně lze identifikovat určité reálné i imaginární prostory, jako je Londýn, místo Blatného exilu, či Brno, město jeho mládí, a čas plyne nelineárně, prolíná se minulost, přítomnost a budoucnost
Kompozice 📝
Kompozice Hledání přítomného času je cyklická a fragmentární, sbírku tvoří volné verše bez pevné struktury a rýmového schématu, čímž se zdůrazňuje pocit chaosu a roztříštěnosti lyrického subjektu, a formálně je členěna do několika oddílů, které se tematicky prolínají a doplňují
Charakteristika díla 📜
Hledání přítomného času je literárním druhem lyrika, žánrově se řadí mezi volný verš a jeho výrazovou formou je poezie
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, jehož prožitky a úvahy jsou zprostředkovány v ich-formě, a vyprávěcí forma se vyznačuje introspekcí, asociativností a spontaneitou projevu
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v tradičním smyslu v Hledání přítomného času absentují, nicméně lze identifikovat postavu lyrického subjektu, ztotožnitelného s autorem, který se v básních vyjevuje jako osamělý, zranitelný jedinec, zmítaný pocity úzkosti, zmatku a hledající útěchu v poezii, dále se v básních objevují fragmentární postavy z autorových vzpomínek, snů a halucinací, které však nemají jasně definované charakteristiky a spíše slouží jako symboly a metafory jeho vnitřního světa
Jazyk a styl ✍️
Jazyk sbírky je originální směsicí češtiny a angličtiny, s prvky hovorového jazyka, ale zároveň s básnickou propracovaností, využívající volný verš, enjambement, asonanci, aliteraci, metafory, personifikace, synekdochy a další básnické prostředky k vykreslení autorových pocitů a prožitků, prolínající se s prvky absurdity a nonsensu, a s využitím přímé řeči pro zachycení dialogů, jak skutečných, tak i vnitřních, autora s jeho vlastním já, i s okolním světem.
Stručný obsah 🏷
Sbírka Hledání přítomného času zachycuje Blatného prožitky z emigrace, úzkosti, osamění a zároveň touhu po domově, lásce a smyslu života, prolínající se s motivy šílenství a ztráty identity, v prostředí britského azylu pro duševně choré.
Podrobný obsah díla 🗒
V básnické sbírce Hledání přítomného času se Ivan Blatný vyrovnává s trpkou realitou exilu, nuceného pobytu v psychiatrické léčebně a s palčivým steskem po domově a ztracené minulosti, přičemž autorovy verše se stávají kaleidoskopickým odrazem jeho vnitřního světa, kde se prolínají vzpomínky na dětství a mládí v Československu s tíživou přítomností v anglickém azylu, s všudypřítomným pocitem osamění a odcizení, umocněným jazykovou bariérou a kulturním šokem, zároveň však v jeho poezii pulzuje neutuchající touha po lásce, po nalezení smyslu v absurdním světě, a po návratu do ztraceného ráje dětství, a tento vnitřní boj se odráží v nekonvenční formě a jazyce jeho básní, kde se mísí hovorová čeština s anglickými výrazy, volný verš s nepravidelným rytmem, metafory s personifikacemi, synekdochy s asonancemi a aliteracemi, přičemž autor mistrně využívá nonsens a absurditu k zachycení pocitu dezorientace a chaosu, které ho obklopují, ale i k vyjádření ironického odstupu od reality, a s pomocí přímé řeči a vnitřních monologů nám umožňuje nahlédnout do hlubin jeho duše, kde se potkáváme s jeho obavami, nadějemi, sny a frustracemi, kde se realita prolíná s fantazií a vzpomínky s halucinacemi, a kde se básník neustále snaží uchopit přítomný okamžik, který mu však stále uniká, a skrze své verše se nám Blatný zjevuje jako bytost rozpolcená mezi minulostí a přítomností, mezi domovem a exilem, mezi rozumem a šílenstvím, ale zároveň jako bytost s neutuchající touhou po kráse, lásce a smyslu, která i v těch nejtěžších chvílích nachází sílu k básnické tvorbě, jež se stává jeho útočištěm i způsobem komunikace se světem.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.