👤Edmond Rostand
Život ❤️
Byl francouzským dramatikem ⯀ Jeho hry se vyznačovaly romantickým a humorným stylem psaným alexandriny ⯀ Nejznámější je jeho hra Cyrano de Bergerac, která se stala světovým fenoménem ⯀ Revitalizoval francouzskou dramatickou poezii ⯀ Do svých her vnesl svěží humor a vtip ⯀ Jeho díla se dodnes hrají po celém světě ⯀ Zanechal trvalý otisk na francouzské i světové literatuře ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Cyrano z Bergeracu ⯀ Orlík ⯀ Chantecler
Současníci 👥
Paul Verlaine (Poetické sbírky), Arthur Rimbaud (Osvícený), Émile Zola (Germinal), Guy de Maupassant (Boule de Suif)
📖 Chantecler (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Chantecler je dramatické dílo, konkrétně divadelní hra, psaná ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
V Chanteclerovi se prolíná několik témat: oslava přírody a jejích cyklů, zejména východu slunce, dále pak boj s lidskou malostí, závistí a pokrytectvím, motivy lásky, pýchy a hledání vlastního místa ve světě, přičemž námětem je kohout Chantecler, který věří, že jeho kokrhání vyvolává východ slunce, a jeho střet s nočním světem i se sebou samým.
Zařazení díla 🕑
Rostand patří do období secese a symbolismu, které ovlivnily jeho tvorbu, projevující se důrazem na estetiku, fantazii a symbolické vyjadřování.
Časoprostor 🕰️
Děj Chanteclera se odehrává na farmě, v prostředí venkova, v neurčeném čase, který je ale cyklický, opakující se s každým dnem a střídáním dne a noci.
Kompozice 📝
Kompozice Chanteclera je dramatická, s dělením na čtyři dějství, která se dále člení na scény, s využitím dialogů, monologů a sborového zpěvu, přičemž veršovaná forma dodává textu rytmus a melodičnost.
Charakteristika díla 📜
Chantecler je dramatické dílo, konkrétně divadelní hra, psaná ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Chanteclerovi není explicitně přítomen, vyprávění je zprostředkováno dialogem a jednáním postav, s využitím dramatické formy.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Mezi hlavní postavy patří Chantecler, idealistický kohout, přesvědčený o své moci nad sluncem, hrdý a okouzlující, ale i naivní a zranitelný; bažantí slepice, krásná a elegantní, která Chanteclerovi imponuje, ale zároveň ho svádí do světa iluzí a povrchnosti; sova, ztělesnění temnoty a negativity, která se snaží Chanteclerovi podkopat sebevědomí a připravit ho o jeho víru; pes Patou, věrný Chanteclerův přítel, který ho varuje před nebezpečím; a různé další zvířecí postavy, jako je kukačka, sýkorka, králík, krysa a další, které vytvářejí pestrou galerii charakterů, odrážejících lidské vlastnosti a slabosti, ať už je to závist, pomluvy, nebo naopak oddanost a přátelství.
Jazyk a styl ✍️
Rostand používá spisovný, básnický jazyk plný přímé řeči, metafor, personifikací, alegorií a dalších básnických prostředků, které dodávají hře lyričnost a vtip, zároveň využívá kontrastů mezi světem lesních zvířat a lidským světem, čímž vytváří satirický podtext.
Stručný obsah 🏷
Hrdý kohout Chantecler věří, že jeho kokrhání vyvolává východ slunce, ale jeho pýcha je narušena láskou k bažantce a intrikami sov, které ho chtějí připravit o jeho moc.
Podrobný obsah díla 🗒
Kohout Chantecler, hrdý na svůj hlas, kterým věří, že přivolává východ slunce, je středem pozornosti dvora slepic i ostatních obyvatel lesa, a jeho sebevědomí roste s každým kokrháním, ale jeho klidný život je narušen příchodem krásné bažantky, do které se zamiluje a která ho zavede do světa mimo dvůr, kde se setkává s různými postavami, jako jsou sovy, jež plánují jeho pád, protože se bojí světla, které Chantecler svým kokrháním přivolává, a s jezevcem, cynickým a lstivým manipulátorem, který se snaží Chanteclera využít k vlastním cílům, bažantka, i když Chanteclera miluje, ho také svádí od jeho povinnosti kokrhat, což vede k pochybnostem o jeho schopnostech a významu, když Chantecler kvůli bažantce zanedbá své kokrhání a slunce i tak vyjde, začne pochybovat o svém poslání a propadá zoufalství, sovy využívají jeho slabosti a zinscenují souboj mezi Chanteclerem a jiným kohoutem, v němž Chantecler sice zvítězí, ale jeho vítězství je zpochybněno, ponížený a zklamaný se Chantecler vzdává svého přesvědčení o moci svého hlasu a odchází s bažantkou do ústraní, ale když slyší volání slepic, které zoufale čekají na jeho kokrhání, uvědomí si, že jeho hlas je důležitý pro ostatní, i když slunce vychází i bez něj, vrací se na dvůr a znovu kokrhá, ne proto, že by věřil, že vyvolává slunce, ale proto, že jeho hlas dává naději a řád světu lesních zvířat, Chantecler se tak smířil se svou rolí a nachází novou sílu v pokoře a službě ostatním, hra je tak alegorií o lidské pýše, pochybnostech a hledání smyslu života, a ukazuje, že skutečná síla nespočívá v domnělé moci nad přírodou, ale v přijetí vlastních omezení a v odpovědnosti vůči druhým.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.