👤Antonín Sova
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem české symbolické poezie ⯀ Jeho dílo se vyznačuje hlubokým lyrismem a melancholií ⯀ Zaměřoval se především na intimní lyriku s tématy smrti, času a osamělosti ⯀ Významně ovlivnil další generace českých básníků ⯀ Jeho poezie je ceněna pro uměleckou hodnotu a emocionální hloubku ⯀ Patří mezi nejvýznamnější autory české moderny ⯀ Mezi jeho nejznámější sbírky patří „Zpěvy duše“ a „Hřbitovní kvítí“ ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Květy intimních nálad ⯀ Z mého kraje ⯀ Vybouřené smutky
Současníci 👥
Karel Hlaváček (Pohádky z vysoké hory), Svatopluk Čech (Na růžích ustláno), Josef Václav Sládek (Básně), Julius Zeyer (Radúz a Mahulena)
📖 Vybouřené smutky (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Vybouřené smutky patří k lyrickoepickému žánru, konkrétně se jedná o básnickou sbírku s prvky epiky, vyznačující se subjektivním a emocionálním vyjadřováním.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Vybouřených smutků je vnitřní svět básnického subjektu zmítaného melancholií, osaměním, ztracenými iluzemi a bolestnou vzpomínkou na minulost, přičemž hlavní myšlenkou je vyjádření těchto pocitů a hledání smyslu existence v pomíjivém světě plném bolesti a zklamání, motivy pak zahrnují smutek, melancholii, osamění, lásku, smrt, přírodu jako útočiště i zdroj bolesti, vzpomínky a pomíjivost, a námět sbírky tvoří autorovy osobní zážitky a prožitky, které transformuje do symbolických obrazů a metafor.
Zařazení díla 🕑
Sbírka Vybouřené smutky spadá do období symbolismu a dekadence, které charakterizuje zájem o duševní pochody, smutek, melancholii a únik z reality, což se projevuje i v autorově tvorbě.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor ve Vybouřených smutcích není konkrétně určen, děj se odehrává spíše v nitru básnického subjektu, v jeho vzpomínkách a snech, s neurčitými obrazy krajiny, která odráží jeho duševní rozpoložení.
Kompozice 📝
Kompozice sbírky Vybouřené smutky je cyklická, jednotlivé básně se prolínají a doplňují, formálně je sbírka členěna do několika oddílů, které se věnují různým aspektům básníkova nitra a jeho prožitků.
Charakteristika díla 📜
Vybouřené smutky patří k lyrickoepickému žánru, konkrétně se jedná o básnickou sbírku s prvky epiky, vyznačující se subjektivním a emocionálním vyjadřováním.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, jehož prožívání a úvahy jsou středem básní, vyprávěcí forma je v ich-formě, která umocňuje subjektivní charakter sbírky.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Ve Vybouřených smutcích se nevyskytují postavy v tradičním slova smyslu, jedná se spíše o symbolické obrazy a personifikace pocitů a prožitků básníka, jako je například zosobněná melancholie, smutek, láska či smrt, které se prolínají s obrazy přírody a vzpomínkami.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk sbírky je spisovný, s prvky impresionismu a symbolismu, využívající bohatou metaforiku, personifikaci, epiteta, zvukomalebnost, a volný verš k vyjádření autorových pocitů a nálad.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Vybouřené smutky zachycuje autorovy melancholické a zasněné prožitky z konce 19. století, reflektující smutek, osamění, pomíjivost krásy a mládí, ale i lásku k přírodě a vzpomínky na dětství.
Podrobný obsah díla 🗒
Vybouřené smutky, vrcholné dílo symbolismu v české literatuře, je lyrickým deníkem Antonína Sovy, kde básník mistrně zachycuje melancholické a zasněné prožitky z konce 19. století, plné smutku, osamění a nostalgie; sbírka se otevírá motivem pomíjivé krásy a mládí, které se nenávratně ztrácí v proudu času, a s tím spojenou bolestí a rezignací, přičemž autor často využívá symbol květin, které v krátkém okamžiku rozkvetou a následně uvadají, jako metaforu lidského života; příroda je v básních vnímána jako útočiště a zdroj útěchy, místo, kde se básník může ponořit do svých myšlenek a snů, a kde nachází krásu i v melancholických a zasmušilých scenériích, jako jsou podzimní krajiny s opadaným listím, mlhavé ranní louky a stíny stromů protahující se v zapadajícím slunci; láska je v Sovově pojetí spíše platonická a idealizovaná, plná touhy a nenaplnění, a často se prolíná s motivem smrti a ztráty, kdy milovaná osoba se stává nedosažitelným ideálem a symbolem pomíjivosti; v básních se objevují také vzpomínky na dětství, které je vnímáno jako bezstarostné období plné her a fantazie, kontrastující s melancholickou a pesimistickou atmosférou současnosti, přičemž dětství je prezentováno jako ztracený ráj, k němuž se básník touží vrátit, ale zároveň si uvědomuje jeho nenávratnost; Sova mistrně pracuje s jazykem, využívá bohatou metaforiku, personifikaci a epiteta k vytvoření sugestivních obrazů a atmosféry, a volný verš mu umožňuje vyjádřit komplexnost a hloubku svých emocí, a také experimentuje se zvukomalebností, která dodává básním hudební a rytmickou dimenzi, zdůrazňující melancholický a zasněný tón celého díla; sbírka je tak nejen intimní zpovědí básníkovy duše, ale i obrazem doby na přelomu století, plné nejistoty, melancholie a hledání smyslu existence v rychle se měnícím světě, a stala se ikonickým dílem českého symbolismu, ovlivňujícím generace básníků a čtenářů.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.