👤Torquato Tasso
Život ❤️
Byl jedním z nejvýznamnějších italských básníků pozdní renesance ⯀ Jeho hlavní dílo, epická báseň „Osvobozené Jeruzalém“, je mistrovským dílem italské literatury ⯀ Mistrně propojil klasické literární tradice s prvky manýrismu a baroka ⯀ Vytvořil strhující vyprávění plné vášní, intrik a heroických činů ⯀ Jeho díla ovlivnila generace dalších spisovatelů ⯀ Přispěl k rozvoji italského jazyka ⯀ Jeho vliv na literaturu je nesporný a trvalý ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Osvobozený Jeruzalém ⯀ Aminta ⯀ Rinaldo
Současníci 👥
Ludovico Ariosto (Orlando furioso), Giovanni Boccaccio (Dekameron), Francesco Petrarca (Canzoniere), William Shakespeare (Hamle)
📖 Aminta (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Aminta je drama, konkrétně pastorální drama, psané ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Aminta se zaměřuje na neopětovanou lásku pastýře Aminty k nymfě Sylvii, která dává přednost lovu a svobodě před milostnými pouty, přičemž hlavní myšlenkou je oslava čisté a idealizované lásky v harmonii s přírodou a zároveň varování před její zranitelností a pomíjivostí; motivy zahrnují neopětovanou lásku, žárlivost, soupeření, přátelství, idylický život v přírodě, proměnu a zdánlivou smrt; námětem je pak milostný příběh pastýře Aminty, který zoufá, že jeho láska k nymfě Sylvii není opětována.
Zařazení díla 🕑
Renesanční literatura, konkrétně období vrcholné renesance, ovlivnilo Tassovu Amintu.
Časoprostor 🕰️
Děj Aminty se odehrává v idealizované arkadské krajině, v neurčitém čase, evokujícím mytickou minulost.
Kompozice 📝
Aminta je rozdělena do pěti dějství, které se dále člení na scény, přičemž se střídají dialogy, monology a sbory, a využívá se veršovaná forma.
Charakteristika díla 📜
Aminta je drama, konkrétně pastorální drama, psané ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč není v Amintě explicitně přítomen, děj se odvíjí skrze dialogy a monology postav, a proto se jedná o dramatický text s přímou řečí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy Aminty zahrnují: Amintu, zamilovaného pastýře, ztělesňujícího citlivost a oddanost, který trpí neopětovanou láskou k Sylvii; Sylvii, krásnou a nezávislou nymfu, která si cení svobody a odmítá Amintův cit, zpočátku chladnou a pyšnou, ale později projevující lítost a lásku; Dafnise, Amintina přítele, moudrého a zkušeného pastýře, který mu radí a pomáhá; Tirsise, starého pastýře, který Amintu vychovával a sdílí s ním jeho trápení; Elpina, Sylviinu důvěrníci a přítelkyni, která se snaží zmírnit napětí mezi nimi; Nerina, další nymfu, která je zamilovaná do Aminty, ale její láska je rovněž neopětovaná, a stává se tak zdrojem konfliktů; a Sbor, tvořený pastýři a nymfami, který komentuje děj a vyjadřuje emoce.
Jazyk a styl ✍️
Aminta je psána elegantním a lyrickým italským jazykem renesance, který kombinuje prvky spisovné italštiny s pastýřskou dikcí, s hojným využitím přímé řeči pro vykreslení dialogů a monologů postav, přičemž Tasso mistrně používá básnické tropy a figury, jako jsou metafory, personifikace, hyperboly a apostrofy, pro zdůraznění emocí a krásy přírody, a zároveň se v textu objevují archaismy a pastorální motivy, které dodávají básni rustikální a idylický nádech.
Stručný obsah 🏷
Pastýř Aminta miluje nymfu Sylvii, která jeho city neopětuje a věnuje se lovu, avšak po mnoha peripetiích, včetně mylného domnění o Ammintově smrti, nakonec jeho lásku opětuje.
Podrobný obsah díla 🗒
Pastýř Aminta je hluboce zamilován do krásné, ale plaché nymfy Sylvie, která jeho lásku odmítá a dává přednost lovu a svobodě před romantickými city; Aminta, zoufalý z jejího chladu, se utápí v žalu a beznaději, svěřuje se svým trápením věrnému příteli Tirsimu a pastýřce Dafne, kteří se snaží Sylvii obměkčit a Ammintovi pomoci; Sylvia, netečná k Ammintovým citům, je svědkem útoku vlka na jinou pastýřku a sama se ocitá v nebezpečí, ale Aminta se statečně vrhne na obranu a zachrání ji před útokem šelmy, ačkoliv je sám těžce zraněn; zpráva o Ammintově zranění a domnělé smrti se rychle šíří mezi pastýři a nymfami, a Sylvia, zasažena výčitkami svědomí a pohnutá jeho obětí, si uvědomuje, že ho ve skutečnosti miluje; v zoufalství a lítosti se vydává hledat Ammintovo tělo, aby mu vyznala svou lásku, i když je už pozdě; mezitím je však Aminta nalezen a ošetřen, jeho zranění nejsou smrtelná, a když se probouzí, zjišťuje, že ho Sylvia konečně opětuje; jejich láska, zrozená z bolesti a utrpení, konečně nachází naplnění a šťastný konec, v němž se snoubí pastýřská idyla s romantickým dramatem, a oslavuje sílu lásky, která dokáže překonat všechny překážky; v závěru básně se Aminta a Sylvia slibjí věčnou lásku a oslavují svůj svazek s ostatními pastýři a nymfami, v harmonii s přírodou, která je obklopuje, a jejich štěstí symbolizuje triumf lásky nad lhostejností a odmítnutím, čímž se uzavírá kruh pastýřské romance, která oslavuje krásu a sílu citů v idylickém prostředí.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.