👤Platón
Život ❤️
Byl žákem Sokrata a učitelem Aristotela ⯀ Jeho díla jsou psána převážně formou dialogů ⯀ Zavedl teorii idejí, která zásadně ovlivnila západní myšlení ⯀ Založil Platónovu akademii, významné centrum učení a výzkumu ⯀ Jeho filozofické koncepty ovlivňují dodnes politickou filozofii, psychologii a další obory ⯀ Zabýval se epistemologií, metafyzikou, politikou, etikou a estetikou ⯀ Jeho vliv na filozofii, teologii a politické myšlení je nesporný a přetrvává do současnosti ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ústava ⯀ Symposion ⯀ Faidón
Současníci 👥
Isókratés (Protiv Aristida), Xenofón (Anabasis, Kyrupädie), Euripidés (Medeia, Bakchantky)
📖 Symposion (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Symposion je epika, konkrétně filozofický dialog, psaný formou prózy
Téma a motiv 💡
Symposion se zabývá podstatou lásky, odhaluje její různé formy a aspekty, od čistě fyzické touhy po nejvyšší formu duchovní lásky k ideálům dobra a krásy; hlavní myšlenkou je, že láska je touha po dobru a kráse, která vede k poznání a zdokonalování sebe sama; motivy zahrnují erotickou lásku, přátelství, krásu, poznání, nesmrtelnost a vztah mezi tělem a duší; námětem je setkání přátel na symposiu, kde každý z hostů pronáší chvalozpěv na Erota, boha lásky
Zařazení díla 🕑
Filozofický směr Platónova Symposia je idealismus, spadající do období klasické řecké filozofie
Časoprostor 🕰️
Děj Symposia se odehrává v domě tragického básníka Agathóna v Athénách během hostiny po jeho vítězství v dramatické soutěži
Kompozice 📝
Kompozice Symposia je rámcová, s Apollodorem, který vypráví Faidrovi o symposiu, v jehož rámci se střídají jednotlivé chvalozpěvy na Erota, prokládané dialogy a komentáři; formální členění textu spočívá v dialozích jednotlivých postav
Charakteristika díla 📜
Symposion je epika, konkrétně filozofický dialog, psaný formou prózy
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je Apollodóros, který tlumočí Faidrovi vyprávění Aristodéma o symposiu, čímž se vytváří rámcová kompozice s dvojitým vyprávěním; vyprávěcí forma je ich-forma, kdy Apollodóros líčí, co slyšel od Aristodéma, a Aristodémos popisuje, co viděl a slyšel na symposiu
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Symposia jsou Apollodóros, nadšený Platónův žák, který vypráví o symposiu, kterému se sám nezúčastnil; Aristodémos, který se symposia účastnil a vypráví o něm Apollodórovi, ale část symposia prospal a detaily si nepamatuje; Faidros, Platónův žák, který naslouchá Apollodórovu vyprávění o symposiu; Eryximachos, lékař, který se zaměřuje na fyzickou stránku lásky; Pausaniás, athénský politik, který rozlišuje dva druhy lásky – nebeskou a pozemskou; Aristofanés, slavný komik, který vypráví mýtus o původním lidstvu; Agathón, tragický básník, hostitel symposia, jehož chvalozpěv na Erota je spíše rétorický; Sókrates, Platónův učitel, který ve svém projevu předkládá nejhlubší filozofické pojetí lásky jako touhy po dobru a kráse, inspirované učením kněžky Diotimy; Alkibiades, athénský politik a vojevůdce, který přichází na symposion opilý a pronáší chvalozpěv na Sókrata, v němž popisuje jeho výjimečnost a svůj nešťastný vztah k němu; Diotima, kněžka z Mantinie, jejíž učení o lásce Sókrates přednáší ve svém projevu
Jazyk a styl ✍️
Platónův text je psán spisovnou starořečtinou, využívá přímou řeč k zachycení jednotlivých projevů hostů, a ačkoliv se vyhýbá přehnanému užívání básnických figur, hojně pracuje s metaforami, alegoriemi a dalšími rétorickými prostředky k vyjádření filozofických myšlenek, čímž dosahuje osobitého stylu, který kombinuje přesnost a živost.
Stručný obsah 🏷
Platónův Symposion zachycuje hostinu u dramatika Agathóna, kde se hosté, včetně Sókrata, Aristofana, Alkibiada a dalších, věnují chvále boha Eróta a snaží se definovat podstatu lásky.
Podrobný obsah díla 🗒
Během hostiny u Agathóna, který slaví vítězství ve dramatické soutěži, se hosté, po vydatné večeři a mírném popíjení, dohodnou, že se místo dalšího pití budou věnovat chvále boha Eróta, a tak postupně předstupují s řečmi, které se snaží proniknout k podstatě lásky: Faidros hovoří o Erotově starobylosti a jeho blahodárném vlivu na lidské chování, Pausaniás rozlišuje dva druhy lásky – nebeskou a pozemskou, Eryximachos pak lásku chápe jako kosmickou sílu, která prostupuje celou přírodou, Aristofanés ve svém mytickém vyprávění líčí, jak byli lidé původně bytosti se čtyřma rukama, čtyřma nohama a dvěma hlavami, ale bohové je rozdělili na dvě poloviny, a od té doby každá polovina hledá tu druhou, Agathón ve svém projevu chválí Eróta jako nejmladšího, nejkrásnějšího a nejněžnějšího z bohů, a Sókrates, po němž následuje Alkibiadés, se staví kriticky k předchozím řečem a s odkazem na věštkyni Diotimu rozvíjí své pojetí lásky jako touhy po dobru a krásnu, která vede od lásky k jednotlivým krásným tělům k lásce k duším a nakonec k lásce k samotné Ideji krásy, čímž naznačuje, že pravá láska je filozofií, cestou k poznání nejvyšší pravdy; Alkibiadés, poněkud opilý, pak přeruší Sókratovu řeč a místo chvály Eróta začne chválit samotného Sókrata, líčí jeho statečnost, moudrost a zdrženlivost, čímž paradoxně potvrzuje Sókratova slova o tom, že pravá láska nespočívá v pouhém tělesném poblouznění, ale v touze po duchovním růstu a poznání, a celá hostina končí v notně rozjařené atmosféře, kdy někteří hosté usínají, jiní odcházejí a Alkibiadés s Agathónem a několika dalšími nadále pijí a baví se až do rána; text tak nejen nabízí různé pohledy na podstatu lásky, ale zároveň vykresluje živý obraz tehdejší athénské společnosti a jejích intelektuálních debat.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.