👤Petr Bezruč
Život ❤️
Jeho poezie silně reflektuje život a těžkosti Slezanů ⯀ Básně jsou psány často slezským nářečím, čímž umocňuje autenticitu a blízkost k lidu ⯀ Dílo se vyznačuje lyrickou silou a hlubokým sociálním cítěním, bojem za spravedlnost a důstojnost utlačovaných ⯀ Je autorem ikonických „Slezských písní“ ⯀ Jeho tvorba se stala symbolem sociální kritiky a národního uvědomění ⯀ Bezručovy texty jsou dodnes čteny a překládány do mnoha jazyků ⯀ Jeho dílo inspiruje a rezonuje s tématy sociální spravedlnosti a národního sebeurčení ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Slezské písně ⯀ Stužkonoska modrá ⯀ Maryčka Magdónova
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), Jaroslav Seifert (Město v slzách, Maminka), Fráňa Šrámek (Splav, Podzimní romance), Anna Maria Těsnohlídská (Básně), Viktor Dyk ( Krysař, Epilog)
📖 Stužkonoska modrá (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Stužkonoska modrá je lyrickoepická balada s prvky sociální kritiky, psaná ve verších.
Téma a motiv 💡
Téma básně Stužkonoska modrá je sociální nespravedlnost, bída a utrpení slezského lidu, konkrétně chudých tkalců na Frýdecko-Místecku, hlavní myšlenkou je ukázat bezvýchodnou situaci a zoufalství nejnižších vrstev, motivy zahrnují sociální bídu, smrt, beznaděj, osamění, vzpouru proti osudu a nespravedlnosti, námětem je tragický příběh mladé dívky, která je donucena k prostituci, aby přežila a nakonec se utopí v řece Ostravici.
Zařazení díla 🕑
Petr Bezruč, autor Stužkonosky modré, patří k literárnímu směru realismu s prvky naturalismu a symbolismu a tvořil na přelomu 19. a 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj básně Stužkonoska modrá se odehrává v chudinské čtvrti slezského města, pravděpodobně Frýdku-Místku, v blízkosti řeky Ostravice, v neurčitém časovém období, pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století, kdy se odehrávaly sociální nepokoje a bídy.
Kompozice 📝
Kompozice Stužkonosky modré je chronologická s retrospektivními prvky a je členěna do několika strof s nepravidelným počtem veršů s nepravidelným rýmem, převládá rým sdružený a střídavý.
Charakteristika díla 📜
Stužkonoska modrá je lyrickoepická balada s prvky sociální kritiky, psaná ve verších.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, který se ztotožňuje s utrpením lidu, vyprávěcí forma je er-forma s častými promluvami postav a vnitřními monology.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v básni zahrnují hlavní postavu Maryšku, chudou dívku donucenou k prostituci kvůli bídě a beznaději, která představuje oběť sociálních poměrů a nakonec volí smrt jako jediné východisko, dále se zde objevuje postava Maryščiny matky, která symbolizuje bezmocnost a rezignaci tváří v tvář bídě, v básni se vyskytují i anonymní postavy z davu a zástupci moci, kteří představují lhostejnost společnosti k osudu chudých a utlačovaných.
Jazyk a styl ✍️
Bezruč v básních používá hovorový, místy až nespisovný jazyk slezského nářečí, čímž umocňuje autentičnost a syrovost zobrazované reality, a bohatě využívá expresivní jazykové prostředky jako jsou metafory, personifikace, apostrofy, hyperboly, ale i přímou řeč a dialogy, které dokreslují charaktery postav a atmosféru prostředí, přičemž archaismy a historismy dokreslují dobové reálie.
Stručný obsah 🏷
Básnická sbírka Stužkonoska modrá líčí drsný život slezského lidu na konci 19. a začátku 20. století, sužovaného sociální bídou, útlakem a germanizací, přičemž autor se zaměřuje na osudy chudých horníků, dělníků, sirotků i žen, které musejí čelit těžkým životním podmínkám a bezpráví.
Podrobný obsah díla 🗒
Sbírka Stužkonoska modrá začíná básní Maryčka Magdónova, která symbolizuje utrpení slezského lidu a bezmoc tváří v tvář sociální nespravedlnosti, kde dívka Maryčka, ztvárňující symbol čistoty a nevinnosti, je svedena a opuštěna, a nakonec končí tragicky smrtí v řece Ostravici, následně báseň Kantor Halfar líčí osud starého učitele, jenž se zoufale snaží udržet si svou práci a důstojnost v prostředí germanizace a národnostního útlaku, a nakonec rezignovaně umírá, opuštěný a zapomenutý, dále báseň Ostrava vyobrazuje industrializaci Ostravska a její dopady na životní prostředí i na osudy dělníků, kteří se stávají oběťmi drsných pracovních podmínek a bezohledného vykořisťování, přičemž básník kritizuje chamtivost a bezcitnost továrníků a upozorňuje na sociální problémy, které industrializace přináší, a pak báseň 70 000 líčí bídu a utrpení slezských obyvatel, kteří žijí v nuzných podmínkách a bojují o holé přežití, a Bezruč zde silně kritizuje lhostejnost a nezájem společnosti o jejich osud, a dále báseň Bernard Žár vypráví o statečném horníkovi, který se postaví proti bezpráví a vykořisťování, a stává se symbolem odporu proti útlaku, následně v básni Labutinka autor zobrazuje krásy slezské přírody, ale zároveň i její ohrožení industrializací, a kontrastuje krásu přírody s drsnou realitou života slezského lidu, přičemž báseň Markýz Gero popisuje historický motiv násilného poněmčování Slezska a připomíná kruté činy markýze Gera, a apeluje na národní hrdost a uvědomění, a v básni Škaredý zjev Bezruč kritizuje pokrytectví a falešnost společnosti, která se navenek tváří morálně, ale ve skutečnosti je plná lží a přetvářky, a v básni Malý Janík líčí tragický osud malého chlapce, který umírá v důsledku bídy a nemoci, a autor zde kritizuje sociální nespravedlnost a nezájem společnosti o osudy chudých dětí, a nakonec báseň Stužkonoska modrá, která dala celé sbírce název, je alegorií touhy po svobodě a lepším životě, a symbolizuje naději, že i přes těžké životní podmínky a utrpení může slezský lid dosáhnout štěstí a osvobození se od útlaku.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.