👤Konstantin Biebl
Život ❤️
Konstantin Biebl se narodil 26. února 1898 ve Slavětíně ⯀ Byl českým básníkem a prozaikem lyrické, snové orientace ⯀ Narodil se do rodiny lékaře Petra Biebla ⯀ Musel narukovat na frontu první světové války, kde byl raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti ⯀ Po válce se vrátil do Prahy a věnoval se básnické tvorbě ⯀ Byl členem Literární skupiny a Devětsilu ⯀ Podnikl cestu do exotických zemí, jež ho inspirovala k básnické sbírce S lodí, jež dováží čaj a kávu ⯀ Zemřel 12. listopadu 1951 v Praze
Tvorba (příklady) ✒️
S lodí, jež dováží čaj a kávu ⯀ Nový Ikaros ⯀ Zlatými řetězy
Současníci 👥
Rainer Maria Rilke (Elegie Duineské), Hugo von Hofmannsthal (Jedermann), Thomas Mann (Buddenbrookovi), Franz Kafka (Proces)
📖 Nový Ikaros (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Nový Ikaros je lyrickoepická báseň, konkrétně poema, psaná volným veršem.
Téma a motiv 💡
Nový Ikaros tematizuje touhu po absolutní svobodě, poznání a překonání lidských limitů, symbolizovanou mýtem o Ikarovi, s hlavní myšlenkou varování před přílišnou ambicí a pýchou, jež může vést k sebezničení; motivy letu, pádu, moře, slunce, touhy, osamění a smrti se prolínají s námětem básně, v níž mladý muž, fascinován létáním, sestrojí si křídla a vzlétne k nebesům, aby nakonec, stejně jako mytický Ikaros, tragicky ztroskotal.
Zařazení díla 🕑
Poetismus, avantgardní směr první poloviny 20. století, silně ovlivnil Bieblovu tvorbu.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Nového Ikara je neurčitý, snový a symbolický, odehrávající se spíše v rovině niterného prožitku lyrického subjektu než v konkrétním místě a čase, byť naznačeny jsou mořské a ostrovní motivy, evokující Středomoří.
Kompozice 📝
Kompozice Nového Ikara je cyklická, s úvodní a závěrečnou pasáží evokující moře a smrt, rámovanou pasážemi popisujícími Ikarovo létání a pád; báseň je členěna do volně řazených veršů a strof, s proměnlivým rytmem a délkou, bez pravidelného rýmu.
Charakteristika díla 📜
Nový Ikaros je lyrickoepická báseň, konkrétně poema, psaná volným veršem.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, ztotožnitelný s postavou Ikara, promlouvající v ich-formě, skrze niž se prolíná subjektivní prožitek s objektivním popisem událostí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Hlavní postavou je Ikaros, mladý muž s vášnivou touhou po létání, hnaný snem o svobodě a poznání nepoznaného, ale zároveň i pýchou a ambicí, která ho vede k překročení hranic lidských možností, a nakonec k tragickému pádu; další postavy, spíše symbolické než realistické, zahrnují Daidala, otcovskou figuru varující před nebezpečím, a moře, zosobňující smrt a zároveň věčnost.
Jazyk a styl ✍️
Biebl v Novém Ikarovi užívá spisovný jazyk s prvky básnické licence, využívající bohatou škálu jazykových prostředků, jako jsou metafory, personifikace, epiteta, anafory, zvukomalba a volný verš, čímž vytváří sugestivní a dynamický obraz exotických krajin a niterných prožitků lyrického subjektu, přičemž se nevyhýbá ani hovorovým obratům a dialogům, které dokreslují atmosféru navštívených míst a setkání s domorodci, a zároveň se v některých pasážích objevují i prvky expresionismu a surrealismu, které umocňují intenzitu prožívání a odrážejí zmatek a nejistotu moderního člověka.
Stručný obsah 🏷
Básnická sbírka Nový Ikaros sleduje cestu lyrického subjektu, inspirovanou mytologickým Ikarem, skrze exotické krajiny, od Polynésie přes Cejlon a Sumatru až po Afriku, přičemž zachycuje jeho okouzlení krásou přírody, setkání s odlišnými kulturami a zároveň i pocity osamění, touhy po domově a hledání smyslu existence v moderním světě.
Podrobný obsah díla 🗒
Nový Ikaros začíná básní „Polynésie“, kde lyrický subjekt, fascinován krásou tropické přírody a exotickým prostředím, se noří do atmosféry ostrovů, obklopen palmami, mořem a sluncem, a prožívá pocity osvobození a splynutí s přírodou, avšak brzy se objevují i stíny pochybností a melancholie, které odrážejí jeho vnitřní rozervanost a touhu po něčem víc než jen povrchní kráse, následně v básních věnovaných Cejlonu a Sumatře se prohlubuje kontrast mezi okouzlující exotikou a pocitem odcizení, lyrický subjekt bloudí džunglí, pozoruje divoká zvířata, setkává se s domorodci a jejich odlišnou kulturou, ale zároveň si stále více uvědomuje svou osamělost a ztrátu kořenů, a v jeho nitru se prolínají pocity úžasu, strachu i melancholie, dále v africké části sbírky se lyrický subjekt ocitá v drsnější a syrovější realitě, kde se setkává s chudobou, nemocemi a smrtí, a jeho romantické představy o exotice se začínají rozplývat, zároveň však v konfrontaci s utrpením a existenčními otázkami nachází i hlubší smysl života a uvědomuje si hodnotu lidské solidarity a soucitu, a v závěrečných básních se lyrický subjekt, unavený a zklamaný z marného hledání ráje na zemi, obrací zpět k domovu, kde nachází útěchu a smíření se sebou samým, přičemž si uvědomuje, že skutečné štěstí a naplnění nespočívá v útěku do exotických krajů, ale v přijetí vlastní identity a v nalezení smyslu života ve všednodenní realitě, a cesta Ikara, symbolu touhy po svobodě a poznání, se stává metaforou pro lidskou existenci, plnou vzletů a pádů, nadějí a zklamání, hledání a nacházení.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.