👤Karel Havlíček Borovský
Život ❤️
Byl klíčovou postavou českého národního obrození ⯀ Jeho dílo zásadně ovlivnilo vývoj českého jazyka a národní identity ⯀ Psali se satirické texty a politické články ⯀ Neúnavně bojoval za svobodu slova a národní sebeurčení ⯀ Svůj boj vedl i v exilu ⯀ Jeho dílo zahrnuje poezii a prózu ⯀ Jeho odkaz spočívá v boji za svobodu a demokracii ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Král Lávra ⯀ Křest svatého Vladimíra ⯀ Tyrolské elegie
Současníci 👥
Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Jungmann (Slovník česko-německý), Jan Kollár (Slávy dcera)
📖 Křest svatého Vladimíra (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Křest svatého Vladimíra je literárním druhem epika, literárním žánrem satirická poema s prvky humoru a ironie, a výrazovou formou veršovaná.
Téma a motiv 💡
Křest svatého Vladimíra má za téma satirické zpodobnění christianizace Rusi a kritiku církevní moci a pokrytectví, s hlavní myšlenkou odhalit zneužívání víry k politickým a osobním cílům, s motivy jako je manipulace, korupce, požitkářství duchovenstva a naivita lidu, přičemž námětem je historická událost křtu knížete Vladimíra, který je však v podání Havlíčka Borovského prezentován jako fraška.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Křest svatého Vladimíra spadá, je realismus, a období, ve kterém autor Karel Havlíček Borovský tvořil, je český národní obrození.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Křtu svatého Vladimíra je neurčitý, odehrávající se v Kyjevské Rusi, avšak s jasnými narážkami na tehdejší české poměry, čímž autor dosahuje nadčasovosti kritiky.
Kompozice 📝
Kompozice Křtu svatého Vladimíra je epizodická, s volným sledem událostí, přičemž formální členění sestává z osmi zpěvů, psaných nerýmovaným veršem.
Charakteristika díla 📜
Křest svatého Vladimíra je literárním druhem epika, literárním žánrem satirická poema s prvky humoru a ironie, a výrazovou formou veršovaná.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Křtu svatého Vladimíra je vševědoucí, er-forma, s ironickým a sarkastickým odstupem od děje, často vstupující do vyprávění s komentáři a hodnocením postav.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Křtu svatého Vladimíra zahrnují knížete Vladimíra, cynického a pragmatického vládce, který se nechá pokřtít z vypočítavosti; попа Fotije, lstivého a chamtivého kněze, ztělesňujícího zkaženost církve; kněžnu Olgu, Vladimírovu babičku, fanaticky věřící ženu; řecké kněze, kteří se s Fotiem podílejí na zinscenovaném zázraku; čerty a anděly, představující boj dobra a zla v poněkud komické rovině; a lid, naivní a snadno ovlivnitelnou masu, která slepě následuje autority.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Křestu svatého Vladimíra je čeština s nádechem archaismu, stylizovaná do podoby lidové mluvy, s častým užíváním nespisovných výrazů, hovorových obratů a vulgárních slov, dialogy jsou psány formou přímé řeči, čímž se umocňuje komický a satirický efekt; autor využívá bohatou škálu jazykových prostředků, jako jsou hyperboly, ironie, sarkasmus, metafory a přirovnání, k zesměšnění církevních dogmat a pokrytectví.
Stručný obsah 🏷
Satirická skladba Křest svatého Vladimíra paroduje oficiální výklad christianizace Kyjevské Rusi a líčí knížete Vladimíra jako zhýralého a pragmatického vládce, který se pro křest rozhodne až po nátlaku ze strany byzantských kněží a slibu dodávek vína a slivovice.
Podrobný obsah díla 🗒
Kníže Vladimír, pověstný svou zálibou v pozemských radovánkách a pohanských bozích, se zdráhá přijmout křesťanství, neboť se mu nezamlouvá představa odříkání a ztráty svých mnoha manželek a konkubín; na jeho dvůr postupně přicházejí zástupci různých náboženství – židovský rabi, muslimský imám a nakonec i křesťanští kněží, kteří se snaží Vladimíra přesvědčit o výhodách své víry; rabi Vladimíra neosloví, imám se mu sice líbí svým slibem mnoha žen v ráji, ale odradí ho zákazem alkoholu, křesťanští kněží zpočátku také neuspějí, protože Vladimír nechce opustit své dosavadní bohy a požitky, avšak po ujištění, že i v křesťanství je místo pro víno a slivovici, a po slibu dodávek těchto nápojů z Byzance, Vladimír svojí ke křtu; křest probíhá za bouřlivých okolností, Vladimír se nejprve brání, ale nakonec je násilím vhozen do řeky Dněpru a pokřtěn; po křtu Vladimír nejeví známky náboženského prozření, spíše se zajímá o to, kdy dorazí slíbené víno a slivovice; jeho dvůr a lid se také nechají pokřtít, však spíše z donucení a bez hlubšího pochopení křesťanské víry; tímto aktem christianizace Kyjevské Rusi je završen, ale autor skrze satirické vyobrazení událostí a postav zpochybňuje upřímnost a hloubku náboženské konverze a kritizuje pragmatické a zištné motivy, které za ní stály; důsledky křtu jsou spíše formální, skutečná proměna se nekoná, Vladimír i jeho lid se nadále oddávají svým starým zvykům a požitkům, křesťanství se stává jen vnějším pozlátkem, které zakrývá pohanskou podstatu jejich života; tímto autor zdůrazňuje pokrytectví a povrchnost náboženské praxe a kritizuje zneužívání víry k politickým a osobním cílům.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.