👤Jan Jakubec
Život ❤️
Byl českým literárním historikem, kritikem a pedagogem. ⯀ Jan Jakubec se narodil 11. května 1862 v Libunci u Jičína. ⯀ Působil jako profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. ⯀ Jeho tvorba byla ovlivněna pozitivismem. ⯀ Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zaměřil na literární historii. ⯀ Byl aktivním členem literárních a kulturních spolků. ⯀ Mezi jeho nejznámější díla patří „Antonín Marek: jeho život a působení i význam v literatuře české“, „Dějiny literatury české: od nejstarších dob až do probuzení politického“ a „Literatura česká devatenáctého století: od Josefinského obrození až po českou modernu“. ⯀ Zemřel 4. července 1936 v Praze.
Tvorba (příklady) ✒️
Dějiny literatury české ⯀ Osvěta ⯀ Kritické stati
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R.), Alois Jirásek (F.L.Věk) , Božena Němcová (Babička)
📖 Osvěta (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o epiku, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Osvěty je střet tradičního venkovského života s moderními myšlenkami a hodnotami, přičemž hlavní myšlenkou je kritika pokrytectví a omezenosti maloměstské společnosti, která se brání pokroku a osvětě, motivy zahrnují generační konflikt, lásku, sociální nerovnost, intriky, pokrytectví a emancipaci žen, námětem je příběh mladé učitelky Marie, která přichází do maloměstského prostředí s ideály osvěty a vzdělanosti, ale naráží na odpor a nepochopení konzervativní společnosti.
Zařazení díla 🕑
Román Osvěta se řadí k realismu, autorka tvořila v období přelomu 19. a 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj románu Osvěta se odehrává v malém českém městečku, pravděpodobně v Polabí, v blíže neurčeném období na přelomu 19. a 20. století.
Kompozice 📝
Kompozice románu Osvěta je chronologická s občasnými retrospektivními pasážemi, formálně je členěn do kapitol.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o epiku, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je er-forma, tedy vševědoucí, a používá vyprávěcí formu ich-formy pouze v dopisech postav.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Hlavní postavou je Marie, idealistická a vzdělaná mladá učitelka, která se snaží šířit osvětu a vzdělání mezi obyvateli městečka, dále se v románu objevuje konzervativní a pokrytecká společnost městečka, zastoupená například starostou, farářem a dalšími představiteli místní elity, kteří se brání změnám a novým myšlenkám, důležitou postavou je také Antonín, mladý lékař, který Marii podporuje a s nímž prožívá milostný vztah, v kontrastu k Marii stojí její sestra Anna, která se podřizuje konvencím a volí život v tradičním manželství, román dále obsahuje řadu vedlejších postav, které reprezentují různé sociální vrstvy a postoje k modernizaci a osvětě, jako například učitelský sbor, místní podnikatele, sedláky a služebnictvo.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk románu je spisovný, s realistickým a místy až naturalistickým podáním venkovského prostředí a jeho obyvatel, využívá přímou řeč k vykreslení charakterů postav a jejich vzájemných vztahů, s častým užitím nářečí a hovorových výrazů pro autentičnost dialogů, a s občasnými metaforami a personifikacemi pro zdůraznění atmosféry a emocí.
Stručný obsah 🏷
Román Osvěta od Jana Jakubce vypráví příběh venkovského učitele Jana Rokyty, který přichází do zapadlé vesnice Sládkovice s nadšením pro moderní pedagogické metody a snahou o osvětu místních obyvatel, ale naráží na nepochopení, konzervatismus a odpor zakořeněný v tradicích, pověrách a sobectví.
Podrobný obsah díla 🗒
Mladý a idealistický učitel Jan Rokyta, plný nadšení pro osvětu a pokrok, přijíždí do zapadlé vesnice Sládkovice, kde se setkává s realitou venkovského života, která je daleko od jeho představ, a kde se snaží zavést moderní pedagogické metody, vzdělávat děti i dospělé a bojovat proti zaostalosti a pověrám, čímž si ale proti sobě poštve místní obyvatele, zvyklé na tradiční způsob života a nedůvěřivé k novým myšlenkám, a to především starostu obce, pana Macháčka, a faráře, kteří v Rokytovi vidí ohrožení své autority a moci, a kteří proti němu podněcují ostatní vesničany, kteří se bojí změn a lpí na starých zvycích, zatímco Rokyta se snaží sblížit s lidmi, pochopit jejich potřeby a získat si jejich důvěru, ale jeho úsilí naráží na nepochopení, lhostejnost a někdy i otevřenou nenávist, ačkoliv si najde i pár spojenců, jako je například mlynářka Marie, která v něm vidí spřízněnou duši, a která ho podporuje v jeho snažení, ale jejich vzájemné sympatie se setkávají s odporem ze strany vesnické společnosti, která je vnímá jako nevhodné a nepatřičné, a tak se Rokyta ocitá v izolaci a jeho nadšení se postupně mění v deziluzi, když vidí, že jeho snaha o osvětu je marná, a že vesničané se nechtějí měnit a raději setrvávají ve své zaostalosti, což ho vede k úvahám o smyslu jeho práce a o tom, zda má cenu pokračovat v boji s větrnými mlýny, a ačkoliv se nevzdává a stále se snaží najít cestu k srdcím lidí, jeho optimismus slábne a on začíná pochybovat o svých ideálech, a nakonec, zlomený a zklamaný, opouští Sládkovice a s hořkostí v srdci si uvědomuje, že osvěta není jednoduchá záležitost a že změnit zakořeněné zvyky a předsudky je mnohem těžší, než si představoval, ale zároveň si odnáší i poznání, že i v té největší temnotě se najde záblesk světla, a že i malý krok vpřed může mít velký význam.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.