👤Francois Villon
Život ❤️
Je autorem „Velkého testamentu“ a „Malého testamentu“ ⯀ Jeho básně realisticky zobrazují život v Paříži 15. století ⯀ V jeho díle se prolíná ironie, sarkazmus a hluboká melancholie ⯀ Villon mistrně ovládal francouzský jazyk ⯀ Jeho život byl poznamenán chudobou a zločinem ⯀ Jeho dílo je dodnes čteno a oceňováno pro svou uměleckou hodnotu ⯀ Villon je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských básníků středověku ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Malý testament ⯀ Velký testament ⯀ Balada o oběšencích
Současníci 👥
Christine de Pizan (Kniha o městě žen), Charles d’Orléans (balady)
📖 Velký testament (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Velký testament je lyrickoepická báseň, řadící se k žánru testamentu, s výrazovou formou veršované, psané ve starofrancouzštině s využitím balad, rondeaux a dalších básnických forem.
Téma a motiv 💡
Villonův Velký testament se zaměřuje na bilancování vlastního života, s hlavní myšlenkou pomíjivosti pozemského bytí a smíření se smrtí, s motivy lásky, přátelství, zrady, smrti, chudoby, a s námětem fiktivního odkazu majetku a vzpomínek na blízké i nepřátele před očekávanou smrtí, čímž vytváří obraz pařížské společnosti své doby.
Zařazení díla 🕑
François Villon tvořil v období pozdního středověku, konkrétně v 15. století, a řadí se k přechodnému období mezi gotikou a renesancí, s prvky tzv. burgundské školy.
Časoprostor 🕰️
Děj Velkého testamentu se odehrává primárně v Paříži a jejím okolí, s retrospektivními výhledy do minulosti Villonova života, bez přesného časového určení, ale v kontextu autorovy současnosti.
Kompozice 📝
Kompozice Velkého testamentu je cyklická, rámovaná úvodní a závěrečnou baladou, s volným řazením jednotlivých básní, které propojuje postava autora a téma testamentu, formálně se skládá ze 173 balad, rondeaux a dalších básnických útvarů.
Charakteristika díla 📜
Velký testament je lyrickoepická báseň, řadící se k žánru testamentu, s výrazovou formou veršované, psané ve starofrancouzštině s využitím balad, rondeaux a dalších básnických forem.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, ztotožňovaný s autorem, Francoisem Villonem, vyprávění je vedeno v ich-formě, s prvky autobiografičnosti, se střídáním lyrických a epických pasáží.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Velkého testamentu jsou jednak historické osoby, jako například biskup Thibault d’Aussigny, jemuž Villon adresuje jednu z balad, dále fiktivní postavy, jako je Colin Galant, zástupce pařížské spodiny, a alegorické postavy, například Smrt, s níž Villon vede dialog, Villon sám je postavou, vykreslenou jako bohémský básník, potýkající se s chudobou, vězením a blížící se smrtí, ostatní postavy představují průřez pařížskou společností, od šlechticů po prostitutky a zloděje, odrážející Villonovo pestré životní prostředí.
Jazyk a styl ✍️
Villonův Velký testament je psán tehdejší francouzštinou s prvky pařížského argotu, tedy jazykem živým, hovorovým, místy až vulgárním, s častým užitím ironie, sarkasmu a černého humoru, s hojným využitím přímé řeči v dialozích s fiktivními i reálnými postavami, s metaforami, personifikacemi a dalšími básnickými prostředky, které dokreslují autorovu osobitou poetiku, plnou protikladů a emocí.
Stručný obsah 🏷
Velký testament je rozsáhlá sbírka básní, v níž básník Francois Villon bilancuje svůj život, plný tuláctví, chudoby, věznění a zločinů, s ironií, sarkasmem a melancholií vzpomíná na minulost, loučí se s přáteli i nepřáteli, odkazuje jim v satirických odkazech imaginární majetek, reflektuje pomíjivost života a nevyhnutelnost smrti a zároveň se upřímně vyznává ze svých hříchů a prosí o Boží milost.
Podrobný obsah díla 🗒
Velký testament začíná básníkovou úvahou o stárnutí a blížící se smrti, načež se Villon s hořkou ironií loučí se světem a odkazuje svůj neexistující majetek různým lidem, ať už přátelům, nepřátelům, či historickým postavám, například v odkazech zesměšňuje chamtivost duchovenstva, kritizuje pokrytectví měšťanů, a vzpomíná na své milostné eskapády, přičemž se prolíná melancholická lítost nad zmařeným životem s drzým humorem a sebeironií, a dále se v básni objevují balady s tematikou pomíjivosti života a krásy, v nichž básník s nostalgií vzpomíná na minulost, a s úzkostí hledí do budoucnosti, obávaje se posmrtného soudu, zároveň se však sarkasticky vysmívá smrti a snaží se ji obelstít, a v závěrečných verších básně se Villon s pokorou obrací k Bohu, vyznává se ze svých hříchů a prosí o odpuštění, vyjadřuje naději na spasení a smíření se svým osudem, a i přes veškerou bolest a utrpení, které v životě prožil, si zachovává smysl pro humor a optimismus, což dokazuje jeho neutuchající hra se slovy a básnickými obrazy, které čtenáře nutí k zamyšlení nad smyslem života a smrti, nad pomíjivostí pozemského bytí a nad věčností duše, a zároveň jim ukazuje krásu a sílu poezie, která dokáže překonat i ty nejtěžší životní zkoušky a i přes svou autobiografičnost má Velký testament nadčasový charakter, neboť se dotýká univerzálních témat, jako je láska, smrt, spravedlnost a smysl lidské existence, a svým originálním stylem a hlubokým emočním nábojem oslovuje čtenáře dodnes.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.