👤Fischl Viktor
Život ❤️
Viktor Fischl, známý také pod hebrejským jménem Avigdor Dagan, se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové. ⯀ Byl významným českým, židovským a izraelským básníkem, prozaikem, překladatelem a publicistou. ⯀ Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým humanismem a citlivým zobrazením lidských osudů. ⯀ Mezi jeho nejznámější díla patří „Píseň o lítosti“, „Kuropění“ a „Setkání“. ⯀ Vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze a pracoval jako novinář na volné noze. ⯀ Po komunistickém převratu emigroval do Izraele, kde pokračoval ve své literární a diplomatické kariéře. ⯀ Jeho tvorba výrazně obohatila českou literaturu o specifický hlas a perspektivu, zvláště pokud jde o židovskou a izraelskou tematiku. ⯀ Zemřel 28. května 2006 v Jeruzalémě.
Tvorba (příklady) ✒️
Dvorní šašci ⯀ Hovory s Janem Masarykem ⯀ Kuropění
Současníci 👥
Franz Kafka (Zámku), Rainer Maria Rilke (Elegie Duineské), Jaroslav Seifert (Město), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Lovec snů)
📖 Hovory s Janem Masarykem (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Literární druh je literatura faktu, žánr biografie, výrazová forma próza.
Téma a motiv 💡
Téma Hovorů s Janem Masarykem je život a politická kariéra Jana Masaryka, s hlavní myšlenkou přiblížit čtenářům jeho osobnost, postoje a úlohu v československých dějinách, motivy zahrnují politiku, diplomacii, vztah otce a syna, exil a tragickou smrt, námět tvoří autorovy osobní rozhovory s Janem Masarykem, doplněné o jeho vlastní vzpomínky a úvahy o historickém kontextu.
Zařazení díla 🕑
Literární směr lze zařadit k exilové literatuře, období autora spadá do druhé poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Hovorů s Janem Masarykem není striktně vymezen, odehrává se v různých místech a časech, primárně v období před druhou světovou válkou, během ní a krátce po ní, zahrnuje prostředí Československa, Velké Británie a Spojených států amerických, s důrazem na místa spojená s Masarykovou diplomatickou činností.
Kompozice 📝
Kompozice Hovorů s Janem Masarykem je nelineární, s prolínáním časových rovin a retrospektivními pasážemi, formální členění je založeno na sledu vzpomínek a rozhovorů, bez striktní chronologické posloupnosti.
Charakteristika díla 📜
Literární druh je literatura faktu, žánr biografie, výrazová forma próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je sám autor, Viktor Fischl, který vystupuje jako ich-forma a používá vyprávěcí formu subjektivní, s osobním zaujetím a s důrazem na vlastní prožitky a interpretace událostí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Hovorech s Janem Masarykem zahrnují především Jana Masaryka, charismatického a vzdělaného diplomata s smyslem pro humor, který se potýká s tíhou odpovědnosti za osud národa, dále se objevuje postava Viktora Fischla, autora a zároveň vypravěče, který se s Masarykem setkává a vede s ním rozhovory, další postavy, jako například Edvard Beneš či Tomáš Garrigue Masaryk, jsou přítomny spíše v kontextu vyprávění a vzpomínek, slouží k dokreslení Masarykova prostředí a politické situace.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk knihy je spisovný, s občasným využitím hovorových prvků pro autentické zachycení Masarykova projevu, přičemž dominantním jazykovým prostředkem je přímá řeč, která simuluje dialog mezi autorem a Masarykem, a autor využívá metafory, aforismy a ironii k dokreslení Masarykovy osobnosti a názorů, a zároveň se objevují i rétorické otázky, které podněcují k zamyšlení nad probíranými tématy.
Stručný obsah 🏷
Kniha Hovory s Janem Masarykem od Karla Fischla zachycuje sérii fiktivních rozhovorů mezi autorem a Janem Masarykem, v nichž se syn prvního československého prezidenta ohlíží za svým životem, politickou kariérou a klíčovými událostmi československých dějin, reflektuje své názory na demokracii, komunismus a mezinárodní politiku a sdílí osobní vzpomínky na rodinu, přátele i nepřátele.
Podrobný obsah díla 🗒
Fischl konstruuje fiktivní rozhovory s Janem Masarykem, v nichž se snaží zachytit jeho charakteristický styl projevu, vtip a moudrost, přičemž se dotýká klíčových momentů Masarykova života, od dětství a mládí stráveného v prominentní rodině, přes diplomatickou službu v různých zemích, až po jeho působení jako ministra zahraničních věcí v poválečném Československu, a v těchto rozhovorech Masaryk vzpomíná na své rodiče, Tomáše Garrigua Masaryka a Charlottu Garrigue Masarykovou, a hovoří o svém vztahu k Československu, jehož osud mu byl hluboce znepokojující v kontextu sílícího komunistického vlivu, a zároveň se zamýšlí nad podstatou demokracie, svobody a odpovědnosti jednotlivce, a kritizuje totalitní režimy, které potlačují lidská práva a svobody, a v neposlední řadě sdílí své názory na mezinárodní politiku a úlohu Československa v poválečném světě, přičemž autor se snaží prostřednictvím těchto fiktivních rozhovorů nejen přiblížit Masarykovu osobnost a myšlenky, ale také pochopit složitou dobu, ve které žil a působil, a reflektovat politické a společenské změny, které formovaly Československo a celou Evropu, a zároveň se dotýká i tragických událostí, které vedly k Masarykově smrti, a otevírá otázky spojené s jeho údajnou sebevraždou, které dodnes zůstávají nezodpovězené, a i když se jedná o fiktivní rozhovory, autor se opírá o historické prameny a snaží se zachytit Masarykovy názory a postoje co nejvěrněji, a tím vytváří poutavý a zároveň informativní portrét významné osobnosti československých dějin, který umožňuje čtenářům nahlédnout do jeho myšlenkového světa a lépe pochopit jeho motivaci a jednání.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.