👤Euripides
Život ❤️
Jeden ze tří velkých attických tragiků ⯀ Inovativní a často kontroverzní tragédie ⯀ Zaměření na psychologickou hloubku postav ⯀ Zkoumání morálních dilemmat ⯀ Kritika tradičních mýtů a společenských norem ⯀ Silné ženské postavy bojující proti nespravedlnosti ⯀ Obrovský vliv na pozdější dramatickou literaturu a rozvoj realismu v divadle ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Médea ⯀ Bakchantky ⯀ Trojanky
Současníci 👥
Aischylos (Oresteia), Sofokles (Antigona, Král Oidipus), Aristofanes (Lysistrata, Oblaka)
📖 Bakchantky (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Bakchantky jsou dramatickým dílem, konkrétně tragédií, psanou ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Tématem Bakchantek je střet rozumu a vášně, ztělesněný konfliktem mezi bohem Dionýsem a thébským králem Penthéeem, přičemž hlavní myšlenkou je ukázat nebezpečí potlačování lidské přirozenosti a nutnost respektovat božské síly; motivy zahrnují extázi, božskou pomstu, dvojí identitu, proměnu a destruktivní sílu davu; námět vychází z řecké mytologie, konkrétně z příběhu o Dionýsově návratu do rodných Théb, kde se snaží ustavit svůj kult, avšak setkává se s odporem.
Zařazení díla 🕑
Tragédie Bakchantky patří do období antické řecké literatury a řadí se k vrcholným dílům klasického dramatu.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Bakchantek je situován do Théb před královským palácem v mytickém čase.
Kompozice 📝
Kompozice Bakchantek je chronologická s prvky retrospektivy, formálně se dělí na prolog, parodos, epizody, stasimony a exodos.
Charakteristika díla 📜
Bakchantky jsou dramatickým dílem, konkrétně tragédií, psanou ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem v Bakchantkách není jednotlivec, ale sbor bakchantek, který komentuje děj, vyjadřuje emoce a poskytuje kontext, a proto se jedná o sborový typ vypravěče s formou vyprávění spíše lyricko-epickou.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami v Bakchantkách jsou: Dionýsos, bůh vína a extáze, který se v lidské podobě vrací do Théb, aby ustavil svůj kult, je lstivý, manipulativní a zároveň mocný; Penthéeus, thébský král, který odmítá Dionýsa a jeho kult, je racionální, autoritativní a pyšný, jeho neúcta k božskému ho vede k tragickému konci; Agaué, Penthéova matka a Dionýsova teta, která podléhá bakchickému šílenství a nevědomky zabije svého syna; Kadmos, Penthéův dědeček a zakladatel Théb, moudrý stařec, který přijímá Dionýsův kult; Teiresiás, slepý věštec, který se snaží Penthéa přesvědčit k uctívání Dionýsa, představuje hlas rozumu a tradice; sbor bakchantek, ženy oddané Dionýsovi, které prožívají extázi a šílenství, ztělesňují divokou a nespoutanou stránku lidské přirozenosti; pastýř, který Penthéovi přináší zprávy o bakchantkách v horách, slouží jako posel a svědek Dionýsových zázraků.
Jazyk a styl ✍️
Hra je psána ve veršované formě s využitím spisovné starořečtiny, s častým užíváním přímé řeči v dialozích a chórových pasážích, a autor mistrně pracuje s pestrou škálou tropů a figur, jako jsou metafory, přirovnání, apostrofy a archaismy, které dokreslují atmosféru a emoce postav.
Stručný obsah 🏷
Bakchantky vyprávějí příběh o Dionýsovi, bohu vína a extáze, který přichází do Théb, aby potrestal svou tetu Agaué a její syny Penthea a Kadma za to, že odmítli uznat jeho božství a zakázali jeho kult, a v přestrojení za cizince podněcuje thébské ženy k opuštění svých domovů a oddání se divokým bakchickým rituálům v horách.
Podrobný obsah díla 🗒
Dionýsos, syn Dia a thébské princezny Semelé, přichází do Théb, aby pomstil matčinu čest a prosadil své božství, které jeho teta Agaué a její synové Pentheus, thébský král, a Kadmos, zakladatel Théb, odmítají uznat, a v přestrojení za mladého, atraktivního cizince s dlouhými vlasy šíří mezi thébskými ženami, včetně Agaué, bakchické šílenství, které je nutí opustit své domovy a oddat se extatickým rituálům v horách, zatímco Pentheus se zpočátku snaží bakchický kult potlačit a Dionýsa uvěznit, ale bůh vína ho pomocí iluzí a lstí donutí, aby se v přestrojení za ženu vydal do hor špehovat bakchantky, kde ho v extatickém šílenství Agaué, která ho v tomto stavu nepoznává, roztrhá na kusy, čímž se naplňuje Dionýsova pomsta, a Kadmos a Agaué, když si uvědomí hrůzu svého činu, jsou Dionýsem potrestáni vyhnanstvím, a tak hra vrcholí tragickým koncem, kdy se naplno projeví Dionýsova moc a důsledky odmítání jeho božství, a zdůrazňuje se dvojaká povaha boha vína, který je zároveň zdrojem radosti a extáze, ale i ničivé síly, pokud není jeho kult respektován a jeho moc uznána, a ukazuje se, jak snadno se mohou rozmazat hranice mezi rozumem a šílenstvím, lidskou a božskou sférou, a jak nebezpečné je podceňovat sílu iracionálních sil.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.