👤Bohumil Hrabal
Život ❤️
Patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století ⯀ Jeho dílo je charakteristické specifickým jazykem, humorem a melancholickou lyrikou ⯀ Zachycuje životní osudy obyčejných lidí, především z prostředí pracujících a malých měst ⯀ Pro jeho prózu je typické propojení reálných událostí s fantastickými prvky ⯀ Často využívá motivy pivního hospodářství, vzpomínek a úvah o lidské existenci ⯀ Jeho knihy se staly klasikou české literatury a byly zfilmovány a přeloženy do mnoha jazyků ⯀ Jeho tvorba ovlivnila generace čtenářů a dodnes rezonuje svou autenticitou a hlubokým pochopením lidské duše ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ostře sledované vlaky ⯀ Příliš hlučná samota ⯀ Obsluhoval jsem anglického krále
Současníci 👥
Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Josef Škvorecký (Zbabělci), Ivan Klíma (Lovec snů)
📖 Příliš hlučná samota (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Příliš hlučná samota je próza, konkrétně novela, s výrazovou formou ich-formy.
Téma a motiv 💡
Téma Příliš hlučné samoty je osamělost a odcizení jedince ve společnosti, ale také láska ke knihám a kultuře, hlavní myšlenka se zaměřuje na to, jak důležité je uchovávat si lidskost a důstojnost i v nepříznivých podmínkách, motivy zahrnují knihy a myšlenky v nich obsažené, lisování knih a papíru, alkoholismus, vztah k ženám, smrt a umírání, samotu a odcizení a námětem je příběh osamělého lisovacího dělníka Haňti, který prožil život obklopen knihami a nachází v nich útěchu před drsnou realitou.
Zařazení díla 🕑
Příliš hlučná samota spadá do literárního směru postmodernismu, a autor tvořil v období druhé poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Příběh Příliš hlučné samoty se odehrává v Praze, konkrétně v prostředí sběrny a lisovny starého papíru, časově je zasazen do neurčité doby druhé poloviny 20. století, kdy se prolíná minulost s přítomností prostřednictvím Haňťových vzpomínek a úvah.
Kompozice 📝
Kompozice Příliš hlučné samoty je nelineární, s častými časovými posuny a asociativními odbočkami, formálně je text členěn do dlouhých, souvětí s bohatým jazykem plným metafor, přirovnání a poetických obrazů, které se prolínají s vulgarismy a hovorovou řečí.
Charakteristika díla 📜
Příliš hlučná samota je próza, konkrétně novela, s výrazovou formou ich-formy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Příliš hlučné samoty je Haňťa, hlavní postava, která vypráví v ich-formě, jeho vyprávění je subjektivní a plné emocí, prolíná se s jeho myšlenkami, vzpomínkami a vnitřními monology.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Hlavní postavou je Haňťa, lisovací dělník, intelektuál a milovník knih, který prožil 35 let v lisovně papíru a nachází útěchu v četbě, je to osamělý a melancholický muž, který se cítí odcizený od okolního světa a utápí se v alkoholu, další postavy zahrnují Manču, Haňťovu platonickou lásku, která představuje ideál krásy a čistoty, je to mladá a atraktivní dívka, která pracuje v lisovně, ale Haňťa se k ní neodváží přiblížit, dále se v knize objevují různé postavy z Haňťova okolí, jako jsou jeho kolegové z práce, opilci a bezdomovci, kteří představují odvrácenou stranu společnosti.
Jazyk a styl ✍️
Hrabalův jazyk je charakteristický originálním mixem spisovného a hovorového jazyka, prolínáním lyriky s drsnou realitou, bohatým využitím metafor, přirovnání, personifikací, hyperbol, apostrof a dalších básnických figur, a v neposlední řadě častým zapojením přímé řeči, vnitřních monologů a proudu vědomí, které dodávají textu dynamičnost a autentičnost.
Stručný obsah 🏷
Příběh sleduje osudy Hanťy, stárnoucího lisáře papíru, který třicet pět let tráví v podzemním sklepě lisováním starých knih a tiskovin, přičemž se obklopuje zachráněnými literárními poklady a zároveň je svědkem postupného úpadku lidských hodnot a kultury v totalitní společnosti.
Podrobný obsah díla 🗒
Hanťa, osamělý intelektuál a milovník knih, nachází útěchu ve svém podzemním světě plném literárních pokladů, které zachraňuje před zničením v lisu, přičemž jeho práce se stává rituálem a zároveň formou vzpoury proti bezduchému režimu; po třiceti pěti letech strávených v podzemí se Hanťa stává živoucí encyklopedií, jeho mysl je naplněna citáty a moudrostí z knih, které ho formují a utvářejí jeho jedinečný pohled na svět, ovšem venkovní svět se mění, společnost se stává stále více povrchní a lhostejnou k duchovním hodnotám, což Hanťa těžce nese a čím dál více se uzavírá do svého literárního azylu; modernizace lisovny a příchod hydraulického lisu, který nahrazuje Hanťovu ruční práci, symbolizuje nástup nové, neosobní a technokratické éry, která vytlačuje tradiční řemeslo a lidský přístup k práci, Hanťa se nedokáže přizpůsobit těmto změnám a cítí se odcizený a nepotřebný; v tomto momentě se jeho posedlost knihami stává ještě silnější, Hanťa si začne nosit knihy domů, čímž se jeho byt promění v labyrint plný papíru a prachu, zároveň se stále více propadá do světa fantazie a halucinací, ve kterých se setkává s literárními postavami a prožívá s nimi imaginární dialogy; jeho osamělost a izolace se prohlubují, Hanťa ztrácí kontakt s realitou a stává se obětí vlastního vnitřního světa; finální scéna, kdy se Hanťa dobrovolně nechá rozdrtit hydraulickým lisem, představuje tragický konec jeho života, ale zároveň i symbolické gesto, kterým se definitivně spojuje s milovanými knihami a uniká z bezútěšné reality, jeho smrt je zároveň protestem proti zničení kultury a lidských hodnot v moderní společnosti; Hanťův osud je alegorií osudu intelektuálů a umělců v totalitních režimech, kteří jsou často umlčováni a marginalizováni, a zároveň reflexí na problematiku moderní doby, která je charakterizována technologickým pokrokem, ale zároveň i ztrátou duchovních a kulturních hodnot.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.