👤Adam Mickiewicz
Život ❤️
Byl zakladatelem polského romantismu ⯀ Jeho díla výrazně ovlivnila polské národní vědomí a literaturu ⯀ Napsal epos „Pan Tadeusz“, zachycující polskou společnost konce 18. století ⯀ Tvořil lyrické básně, dramatická díla a eseje ⯀ Významně přispěl k rozvoji polského jazyka a literatury ⯀ Jeho myšlenky a filozofické názory, ovlivněné romantismem a mesianismem, rezonují dodnes ⯀ Jeho díla jsou stále studována a ovlivňují polskou kulturu a identitu ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Pan Tadeusz ⯀ Dziady ⯀ Konrad Wallenrod
Současníci 👥
Johann Wolfgang von Goethe (Faust), Friedrich Schiller (Wallenstein), George Byron (Don Juan), Victor Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži), Aleksander Puškin (Eugen Oněgin)
📖 Dziady (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Dziady jsou dramatem, konkrétněji veršovanou hrou s prvky lyriky a epiky, vyznačující se dialogickou formou s monology a zpěvy.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Dziadů je putování duše po smrti, zkoumání lidského utrpení, viny a vykoupení, a to skrze motivy lásky, zrady, pomsty, ale i národní identity a boje proti útlaku, přičemž námětem je lidový zvyk Dziady, tedy obřady pro mrtvé, které se konají na podzim, a které autor využívá k zobrazení komplexní fresky lidských osudů a historických událostí.
Zařazení díla 🕑
Romantismus, kam dílo Dziady spadá, se projevuje důrazem na city, individualismus, spiritualitu a fascinaci folklórem, což koresponduje s autorovým tvůrčím obdobím, které je silně ovlivněno polským národním obrozením a osobními zkušenostmi s vyhnanstvím.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Dziadů je nejednoznačný a proměnlivý, odehrává se v různých rovinách reality – od vesnické kaple a hřbitova, přes panské sídlo až po cely vězení, přičemž čas plyne jak v rámci jedné noci během obřadu Dziadů, tak i napříč staletími, dotýkajíc se jak minulosti, tak i současnosti a budoucnosti, a prolínajíc se s nadpozemskou dimenzí.
Kompozice 📝
Kompozice Dziadů je cyklická a fragmentovaná, dílo se skládá z několika částí, které nejsou chronologicky uspořádané a liší se délkou, stylem i tematickým zaměřením, přičemž formálně se Dziady člení na jednotlivé scény, dialogy, monology a písně.
Charakteristika díla 📜
Dziady jsou dramatem, konkrétněji veršovanou hrou s prvky lyriky a epiky, vyznačující se dialogickou formou s monology a zpěvy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Dziadach není jednoznačně určen, střídají se různé perspektivy – od subjektivního pohledu jednotlivých postav, které vyjadřují své pocity a myšlenky v monolozích či dialozích, až po objektivnější popis děje, který se blíží epickému vyprávění, čímž se vytváří mnohovrstevnatá a dynamická výpovědní struktura.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Dziadach jsou rozmanité a reprezentují různé vrstvy společnosti: Gustaw, ztělesnění romantického hrdiny, zmítaného láskou, zoufalstvím a touhou po pomstě; Ksiądz, zkušený kněz, který se snaží duším pomoci nalézt klid; Rollison, mladý vězeň trpící za své ideály; Konrad, rebelující básník, který se staví proti Bohu; Senátor Nowosilcow, představitel carského útlaku, a pani Rollison, symbol mateřské lásky a utrpení, přičemž každá z postav prochází složitým vnitřním vývojem a přispívá k celkovému poselství díla o lidském osudu, vině a vykoupení.
Jazyk a styl ✍️
Polsky psané Dziady využívají bohatou škálu jazykových prostředků, od lyrických pasáží plných metafor, symbolů a personifikací, přes dramatické dialogy s užitím přímé řeči, až po epické popisy historických událostí a folklórních motivů, přičemž Mickiewicz mistrně pracuje s archaismy, biblickými aluzemi a kontrastem mezi vznešeným a groteskním, aby zdůraznil tragiku lidského osudu a sílu národního ducha.
Stručný obsah 🏷
Dziady, dramatická poema Adama Mickiewicze, sleduje Gustava, romantického básníka trpícího neopětovanou láskou, který se v dušičkovou noc ocitá mezi duchy, kteří se vracejí na zem, aby sdíleli svá trápení a hledali útěchu, a postupně se stává svědkem různých scén, které odhalují lidské slabosti, hříchy a utrpení, a nakonec se transformuje v tajemného Konrada, charismatického vůdce, který v improvizovaném vězení vede vzpouru proti carskému útlaku a bojuje za osvobození Polska.
Podrobný obsah díla 🗒
V první části, nazvané Vigilie, se Gustav, zmučený nešťastnou láskou k Maryle, ocitá na dušičkové noci v kapli, kde se shromažďují duchové zemřelých, a stává se svědkem jejich utrpení a proseb o modlitby, přičemž potkává duchy dětí, které nemohly zažít pozemské radosti, a duchy milenců, kteří se nemohli spojit v životě, a tyto setkání ho hluboce zasáhnou a donutí ho k zamyšlení nad smyslem života a utrpení; druhá část, nazvaná Improvizace, se odehrává v improvizovaném vězení, kde je vězněn Konrad, dříve Gustav, a další polští vlastenci, a Konrad, charismatický a vášnivý vůdce, pronáší slavný Velký Improvizaci, v níž se obrací k Bohu s požadavkem ovládnout lidské duše a vést boj za svobodu Polska, a v extatickém záchvatu se prohlašuje za rovnocenného Bohu a vyzývá ho k souboji o osud národa, přičemž jeho slova jsou plná bolesti, vzdoru a víry v konečné vítězství; třetí část, nazvaná Předvečer svátku zemřelých, představuje sled scén, které zobrazují utrpení polského lidu pod carským útlakem, a sledujeme osudy studentů, rolníků a šlechticů, kteří jsou perzekuováni za své vlastenecké cítění, a zároveň se setkáváme s postavou Senátora, který ztělesňuje morální úpadek a kolaboraci s okupanty, a jeho osud slouží jako varování před zradou a ztrátou národních ideálů; čtvrtá část, nazvaná Závěrečná improvizace, se odehrává v sibiřské pustině, kam byl Konrad vyhnán, a zde se setkává s tajemným Księdzem, který mu odhaluje hluboké pravdy o lidském osudu a božím plánu, a Konrad, zmučený a zkroušený, prochází procesem duchovní transformace a uvědomuje si, že skutečná síla spočívá v lásce, odpuštění a jednotě národa, a nakonec se vzdává své pýchy a přijímá Boží vůli.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.